Bušení srdce, závratě, zažívací potíže, bolesti břicha nebo hlavy. Příčinou takových zdravotních potíží bývá stále častěji psychika. Pacienti po řadě vyšetření končívají zpátky u praktického lékaře. Ten ale potřebuje širší vzdělání, aby si s nimi dokázal poradit. Na potřebu lepšího vzdělání v této oblasti upozorňují členové Společnosti psychosomatické medicíny. Hlavně v menších obcích chybí také psychiatři a psychologové.
Když hlava ubližuje tělu. Psychika je stále častější příčinou zdravotních problémů
Psychika je stále častější příčinou zdravotních problémů (zdroj: ČT24)
Na počátku bývá stres, nedostatek spánku nebo psychické problémy. Po nich mohou následovat akutní obtíže a převoz do nemocnice. Záchranář je často první, s kým pacient své potíže řeší. Aby poznal, že jde o psychiku, potřebuje zkušenosti. „Vyžaduje to určitě čas, je potřeba s tím člověkem více rozmlouvat, více sledovat jeho zdravotní problémy a zasadit si je do kontextu,“ vysvětluje záchranář Zdeněk Křivánek.
Promítání psychiky do tělesných příznaků může být u pacienta takzvanou somatoformní poruchou. Tato porucha bývá velmi častá u dětí. Pozná se podle příznaků, protože všechna odborná vyšetření, která hledají příčinu v těle, bývají negativní. Projevovat se může bolestmi břicha, hlavy, průjmem, bušením srdce, hyperventilací, pocitem dušení nebo pálením a svěděním kůže.
Je to bolest, je to něco, co jim nefunguje, a tak si myslí, že to je porucha těla. Často trvá dlouho, než přijdou na to, v čem to je.
- Výjezdy k pacientům s duševními obtížemi patří k nejčastější práci záchranné služby. Záchranáři ošetří každoročně přes 40 tisíc pacientů s psychiatrickým onemocněním, do tohoto čísla ovšem spadají i výjezdy k lidem s otravou alkoholem nebo drogami.
obrázek
Potíže bez zjevné příčiny často po řadě vyšetření končí zpět u praktického lékaře. A ten potřebuje širší vzdělání, aby si dokázal s pacientem poradit. Neřešené psychické problémy mohou přerůst v nemoci těla.
Psychika hraje důležitou roli i během léčby a uzdravování
Odborníků, kteří například pracují především s chronicky nemocnými a dlouhodobě léčenými onkologickými pacienty, je málo. Pacienti i jejich blízcí tak často zůstávají na své starosti sami.
Psychika je zásadní i pro léčbu, pro to, jak ji pacienti snášejí, jaká je odpověď na léčbu a samozřejmě jak se onemocnění vyvíjí.
Onkologicky nemocní a jejich blízcí trpí často strachem, úzkostmi, kromě toho řeší finanční potíže, protože nemohou chodit do práce a potřebují celou řadu pomůcek a léků i kvalitní jídlo. Složité je i období návratu do běžného života po léčbě. Psychologickou pomoc onkologicky nemocným i jejich blízkým nabízí například sdružení Amelie.