Když hlava ubližuje tělu. Psychika je stále častější příčinou zdravotních problémů

Nahrávám video

Bušení srdce, závratě, zažívací potíže, bolesti břicha nebo hlavy. Příčinou takových zdravotních potíží bývá stále častěji psychika. Pacienti po řadě vyšetření končívají zpátky u praktického lékaře. Ten ale potřebuje širší vzdělání, aby si s nimi dokázal poradit. Na potřebu lepšího vzdělání v této oblasti upozorňují členové Společnosti psychosomatické medicíny. Hlavně v menších obcích chybí také psychiatři a psychologové.

Na počátku bývá stres, nedostatek spánku nebo psychické problémy. Po nich mohou následovat akutní obtíže a převoz do nemocnice. Záchranář je často první, s kým pacient své potíže řeší. Aby poznal, že jde o psychiku, potřebuje zkušenosti. „Vyžaduje to určitě čas, je potřeba s tím člověkem více rozmlouvat, více sledovat jeho zdravotní problémy a zasadit si je do kontextu,“ vysvětluje záchranář Zdeněk Křivánek.

Promítání psychiky do tělesných příznaků může být u pacienta takzvanou somatoformní poruchou. Tato porucha bývá velmi častá u dětí. Pozná se podle příznaků, protože všechna odborná vyšetření, která hledají příčinu v těle, bývají negativní. Projevovat se může bolestmi břicha, hlavy, průjmem, bušením srdce, hyperventilací, pocitem dušení nebo pálením a svěděním kůže.

Je to bolest, je to něco, co jim nefunguje, a tak si myslí, že to je porucha těla. Často trvá dlouho, než přijdou na to, v čem to je.
Vladislav Chvála
předseda Společnosti psychosomatické medicíny
  • Výjezdy k pacientům s duševními obtížemi patří k nejčastější práci záchranné služby. Záchranáři ošetří každoročně přes 40 tisíc pacientů s psychiatrickým onemocněním, do tohoto čísla ovšem spadají i výjezdy k lidem s otravou alkoholem nebo drogami.
obrázek
Zdroj: ČT24

Potíže bez zjevné příčiny často po řadě vyšetření končí zpět u praktického lékaře. A ten potřebuje širší vzdělání, aby si dokázal s pacientem poradit. Neřešené psychické problémy mohou přerůst v nemoci těla.

Psychika hraje důležitou roli i během léčby a uzdravování

Odborníků, kteří například pracují především s chronicky nemocnými a dlouhodobě léčenými onkologickými pacienty, je málo. Pacienti i jejich blízcí tak často zůstávají na své starosti sami.

Psychika je zásadní i pro léčbu, pro to, jak ji pacienti snášejí, jaká je odpověď na léčbu a samozřejmě jak se onemocnění vyvíjí.
Alexandra Aschermannová
onkoložka

Onkologicky nemocní a jejich blízcí trpí často strachem, úzkostmi, kromě toho řeší finanční potíže, protože nemohou chodit do práce a potřebují celou řadu pomůcek a léků i kvalitní jídlo. Složité je i období návratu do běžného života po léčbě. Psychologickou pomoc onkologicky nemocným i jejich blízkým nabízí například sdružení Amelie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Obce možná budou muset zajišťovat kastrace opuštěných a zdivočelých koček

Obce možná budou muset zajišťovat na své náklady kastrace opuštěných a zdivočelých koček. Navíc se budou muset postarat o opuštěné domácí zvíře, které není zdivočelé a o něž nemá nikdo zájem. Nové povinnosti obcí chce uzákonit skupina koaličních poslanců v čele s Lucií Šafránkovou (SPD) v novele, kterou v noci na středu podpořila v úvodním kole sněmovna. Jednací den tím skončil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Zastoupení na summitu NATO by mělo odpovídat politickému systému země, míní Zůna

Státy, které mají parlamentní systém, by měly být na summitech NATO zastupovány předsedou vlády, prohlásil v úterním Interview ČT24 ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Kabinet podle něj postupuje v duchu Ústavního soudu (ÚS), situaci neeskaluje a drží ji v rovině věcného obsahu. V otázce zastoupení na dvou hlavních částech summitu se dle Zůny nyní musí dohodnout premiér Andrej Babiš (ANO) s prezidentem Petrem Pavlem. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 6 hhodinami

Končí zbraňová amnestie. Lidé odevzdali střílející nůž i minomet

Zbraňová amnestie, při které mohli lidé beztrestně odevzdat nebo legalizovat nelegálně držené zbraně či střelivo, je u konce. Vyhlášena byla od ledna na půl roku v souvislosti s novým zbraňovým zákonem. Lidé během ní odevzdali policistům i řadu kuriózních zbraní – například střílející nůž, pevnostní minomet nebo australský kulomet. Přesné výsledky zveřejní Policejní prezidium příští týden, s jistotou ale půjde o tisíce zbraní a desítky tisíc kusů střeliva.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Hlaváč převzal funkci náčelníka generálního štábu

Prezident Petr Pavel v úterý dopoledne na Hradě jmenoval nového náčelníka generálního štábu Miroslava Hlaváče. Vystřídá dosavadního šéfa armády Karla Řehku, se kterým si oficiálně předali funkci tradičně při slavnostním nástupu u příležitosti Dne ozbrojených sil na Vítkově. Náčelník generálního štábu je nejvyšší vojenská funkce v zemi, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil. Je hlavním vojenským poradcem ministra obrany a vlády.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident Pavel požádal Klempíře o debatu o změnách financování ČT a ČRo

Prezident Petr Pavel na úterním setkání s ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) požádal o odbornou debatu věnující se důvodům změn ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) a jejich efektům. Ministra se ptal také na to, jak bude vláda garantovat nezávislost médií veřejné služby a jejich předvídatelné a udržitelné financování. Hrad o tom informoval na sociální síti X. Ministr Klempíř se ke schůzce nevyjádřil, při příjezdu i odjezdu se vyhnul setkání s novináři.
před 10 hhodinami

Volby by v květnu vyhrálo ANO, Motoristé mimo sněmovnu, uvádí Median

Volby do sněmovny by v případě jejich konání v květnu vyhrálo hnutí ANO, které by získalo 35,5 procenta hlasů. Na druhém místě by skončilo hnutí STAN se ziskem 14,5 procenta, ODS by získala dvanáct procent hlasů. V dolní parlamentní komoře by usedli ještě Piráti a SPD, vyplývá z průzkumu společnosti Median. Vládní Motoristé skončili pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do sněmovny, uvedl průzkum.
před 11 hhodinami

Lidé se od července dostanou k více než 1200 nových léků u praktiků

Pacienti se od července dostanou k dalším více než 1200 léků u praktických lékařů, jde asi o osminu léčiv předepisovaných v ordinacích. Dosud pro ně museli k ambulantním specialistům. Na úterní tiskové konferenci k vyhlášce o předepisování léčiv to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). V Česku lékaři každý měsíc podle statistik Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) předepíšou a vydají až osm milionů receptů. Podle šéfa Sdružení praktických lékařů Petra Šonky nezačnou všichni lékaři hned předepisovat všechny léky, upravit se musí také platby ambulantním specialistům, aby měli motivaci pacienty praktikům předat.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vražedkyním vůdce kutnohorské sekty snížil odvolací soud výši trestů

Seniorka a zubařka si za vraždu vůdce kutnohorské sekty odpykají dvanáct a devět let vězení. Původní tresty jim v úterý pravomocně snížil pražský vrchní soud, který tak částečně vyhověl odvolání obou žen. Součástí verdiktu je pro lékařku i čtyřletý zákaz předepisování léků s výjimkou těch, které se používají v zubním lékařství. Ženy se hájily tím, že plnily mužovo přání odejít ze světa a že v době činu nebyly kvůli jeho manipulacím příčetné.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled