Jak se získává autorita a proč se ztrácí? Kdo je dnes skutečná autorita a kdo má důvěru? Odpovědi na tyto otázky hledalo nové vydání Fokusu Václava Moravce. Pozvání přijali vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, generál Petr Pavel, snowboardcrossařka Eva Samková, neurovědec Aleš Stuchlík, lékařka a politička Zuzana Roithová a překladatel a diplomat Tomáš Kafka.
Neurovědec Stuchlík upozornil, že autorita se dá chápat buď jako osobnost, která autoritu má, nebo jako koncept vztahu, kde je autorita uznávaná druhou stranou. „Výrazně to souvisí s tím, že náš mozek je sociální a schopen definovat naše sociální postavení v rovině dominance nebo submisivity. To vede k tomu, že některé rysy respektujeme a vážíme si jich,“ říká.
Autorita se pojí se schopností zaujmout pozornost, formulovat vizi, normu nebo kolektivní identitu a se schopností vyvolávat emoce. To může být podle Stuchlíka i stinnou stránkou ve chvíli, kdy u následovníka emoce převáží nad kritickým myšlením. „Vyšší potenciál vidím v autoritě přirozené, méně direktivní, formující.“
Věda podle něj svede rozlišovat i autoritu mužskou a ženskou, kdy u mužů se statisticky častěji vyjevuje autorita dominantnější a zaměřená na plnění úkolů, u žen autorita transformativní spojená se schopností být citlivější vůči potřebám druhých.
Armádní generál ve výslužbě Petr Pavel i pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová potom shodně konstatovali, že formální autorita má své limity a přirozená, neformální autorita je i v justičních či armádních institucích žádoucí a mnohdy nezbytná. „Aby žalobce a moc, kterou uplatňuje, dosáhli úspěchu, je nezbytné, aby byl i státní zástupce vnímaný jako skutečná autorita, která v sobě snoubí autoritu přirozenou a formální.“
Záznam celého pořadu naleznete ve videu.
