Žalobci nesouhlasí s podmíněnými tresty v kauze zneužití Vojenského zpravodajství pro Janu Nečasovou (dříve Nagyovou) a někdejší zpravodajce. Podali odvolání a trvají na trestech odnětí svobody. Proti rozsudku se odvolalo také ministerstvo obrany, které v kauze figuruje v roli poškozeného. ČT to zjistila od soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavly Hájkové. Už v listopadu se přitom odvolali zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek.
Kauza Vojenského zpravodajství: Žalobci trvají na přísnějším trestu pro Nečasovou i zpravodajce
Události: Žalobci nesouhlasí s podmínkou pro Nečasovou a někdejší zpravodajce (zdroj: ČT24)
Soud v listopadu 2017 za zneužití Vojenského zpravodajství uložil Janě Nečasové (dříve Nagyové) dvouletý podmíněný trest a pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy. Obžalovaní zpravodajci také dostali podmínky od 18 do 20 měsíců a soud jim na pět let zakázal působit ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech.
„Mohu potvrdit, že se proti verdiktu odvolal jak státní zástupce, tak ministerstvo obrany, které v kauze figuruje v roli poškozeného,“ sdělila České televizi soudkyně Pavla Hájková. Zároveň upřesnila, že Jana Nečasová se dosud proti rozsudku neodvolala.
Nagyová nechala sledovat Nečasovu tehdejší manželku Radku
Současná manželka a dřívější šéfka kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) podle verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 1 z listopadu 2017 zosnovala zneužití pravomoci, když v roce 2012 nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali Nečasovu tehdejší manželku Radku.
Získáním informací o její údajné nevěře chtěla prý premiérova milenka uspíšit Nečasův rozvod, jeho ženu totiž „hluboce nenáviděla“. Později podle rozsudku nechala sledovat také dva zaměstnance Úřadu vlády. Aféra přispěla v roce 2013 k pádu Nečasova kabinetu.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Pavla Hájková v listopadu 2017 uvedla, že trestnou činnost nezvratně prokazují jak odposlechy telefonu Nečasové, tak i další důkazy. Upozornila na to, že Nečasová „zneužila bezbřehou moc, které se jí v té době dostávalo kvůli mileneckému vztahu s premiérem“. Podle Hájkové měla Nečasová obrovský a nezdravý vliv nejen na soukromý život tehdejšího předsedy vlády, ale i na jeho práci.
Výpověď obžalované v dřívějším hlavním líčení byla podle soudkyně účelová a učiněná ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti. Nečasová i Nečas v roli svědka tvrdí, že o sledování požádal sám premiér, protože se obával o bezpečnost své rodiny v souvislosti s nákupem stíhaček gripen. Nečasovu výpověď ale soudkyně prohlásila za nepravdivou.
Odvolalo se i ministerstvo
Kovanda s Pohůnkem se podle soudu dopustili nejen zneužití pravomoci, ale také porušení povinnosti při správě cizího majetku. Zaměstnance vlády totiž nechali sledovat detektivní agenturou, které vyplatili částku 125 tisíc korun. Tuto sumu jim rozsudek uložil nahradit ministerstvu obrany.
Resort se ale proti verdiktu nakonec stejně odvolal. „Soud nám sice přiřkl odškodnění, ale v případě úroku z prodlení nás odkázal na občansko správní řízení. My s tím nesouhlasíme a domníváme se, že vzhledem k tomu, že se jedná o vojáky, tak by měl soud v tomto bodě své rozhodnutí změnit,“ upřesnil mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek.
Státní zástupce trvá na vězení
Státní zástupce Rostislav Bajger požadoval pro obžalované nepodmíněné tresty vězení. „Uložené tresty považujeme za nepřiměřeně mírné. Součástí našeho návrhu bylo uložení nepodmíněných trestů,“ uvedl Bajger.
Soudkyně Hájková vysvětlila uložení podmínek tím, že od spáchání skutku uplynula dlouhá doba. Předchozí soudkyně Helena Králová nejprve Nečasové uložila trestním příkazem roční podmínku. Poté ve věci vynesla dva osvobozující rozsudky, žalobci se pokaždé úspěšně odvolali.
Tresty soudkyně označila za „výchovné“. Polehčující okolností byla u všech obžalovaných jejich dosavadní bezúhonnost, u Páleníka a Kovandy soudkyně vyzdvihla také působení v armádě.
Na druhou stranu zdůraznila, že Vojenské zpravodajství bylo zneuctěno a že počínání zpravodajců má dopad na důvěru občanů nejen v tuto instituci, ale ve všechny zpravodajské služby státu.