Praha - „Pokud bude prokázáno, že rozhodnutím prezidenta republiky o amnestii byla porušena některá práva poškozených v konkrétním stíhání, měla by vláda najít určité kompenzační mechanismy vůči těmto osobám.“ Prohlásil to na tiskové konferenci po jednání K9 místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Tlumočil tak námět předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, kterým by se v rámci středečního jednání o amnestii měla zabývat vláda. S tím ale nesouhlasí opoziční sociální demokracie, náhradu škody by měli podle ní platit ti, kteří páchali trestnou činnost, ne stát.
Schwarzenberg už také na stranické půdě jasně vyslovil názor, že pokud stát - a prezident je jako ústavní instituce reprezentantem státu - poruší práva občanů, musí se k situaci stát postavit čelem a najít způsob jak poškození kompenzovat, vysvětlil postoj svého předsedy Kalousek. Lídrovi strany a jejímu prezidentskému kandidátovi podobná problematika podle něj „velmi leží na srdci“.
Schwarzenbergovi podle Kalouska jde nyní především o to, aby koalice na této myšlence našla společnou řeč. „Nevíme zatím, jakých opatření se to bude týkat a v jakém rozsahu,“ zdůraznil Kalousek. Doplnil, že pro něj jako pro ministra financí jde o „bolestivou zprávu“, které je však jen těžko možné se bránit.
Sociální demokraté jsou proti
ČSSD nesouhlasí s tím, aby náklady na kompenzace nesl stát, tedy daňoví poplatníci. Náhradu škody by měli platit ti, kteří páchali trestnou činnost, uvedl šéf strany Bohuslav Sobotka. „Je to první přiznání toho, že i někteří členové vlády si sami uvědomují, že amnestie mohla zhoršit práva celé řady poškozených,“ řekl k dnešnímu požadavku Schwarzenberga Sobotka.
Kalousek doufá, že koalice Schwarzenbergově požadavku vyhoví podobně, jako našla shodu na tom, že hodlá pokračovat ve stávající spolupráci. Vláda by měla podle Kalouska na amnestii reagovat i přesto, že podle něj nenese odpovědnost za důsledky amnestie. Kalousek to uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce (OVM).
Kabinet je podle něj zodpovědný pouze za provedení tohoto kroku. Předseda opoziční ČSSD Bohuslav Sobotka v OVM zopakoval, že kvůli podpisu premiéra je za Klausův krok odpovědná celá Nečasova vláda – proto chtějí sociální demokraté ve sněmovně vyvolat hlasování o nedůvěře vládě.
Klausova amnestie je kritizována mimo jiné proto, že zastavuje trestní případy, které trvají déle než osm let a u nichž je případná trestní sazba do deseti let. Poškození a oběti v těchto případech budou po ukončení trestního řízení muset své případné nároky vznášet složitějším způsobem v civilním řízení, kde navíc platí tříletá promlčecí lhůta.
- Amnestovaní se podle policie v pondělí dopustili sedmi trestných činů a sedmi přestupků. Celkem policie řešila u propuštěných téměř 90 deliktů.
Protesty: K sundávání Klausových portrétů se připojilo 500 obcí
V některých obcích se k protestu připojují také ředitelé škol. Hrad to v pondělí označil za projevy pokleslého politického boje. Starosta Želechovic nad Dřevnicí na Zlínsku Michal Špendlík s tím však zcela nesouhlasí. „Nejde o politiku, většina starostů a ředitelů škol nejsou členy žádných politických stran. Jde o vyjádření názoru občanů,“ uvedl. Ředitel základní školy v Želechovicích Michal Cholek již v pondělí uvedl, že vedení školy děti do protestu nevtahuje, žáci se však sami na amnestii ptají.
Žádný zákon navíc podle Špendlíka neukládá povinnost mít pověšený portrét prezidenta na obecním úřadě či ve škole. „Každý má právo jej taky sundat,“ řekl starosta, který odmítl také slova o mediální hysterii. „Jsme naprosto klidní, spíš mám pocit, že hysterii podléhají některé komentáře z Hradu,“ podotkl starosta. Sám ministr financí Kalousek na tiskové konferenci řekl, že v jeho pracovně portrét prezidenta Klause visí.
Nicméně podle vyjádření ministerstva školství není podobizna prezidenta ve třídě povinná. „Umístění obrazu hlavy státu ve třídách je jakýmsi tradičním vyjádřením úcty. Povinnost mít obraz prezidenta republiky ve třídě však neurčuje žádná vyhláška,“ sdělil mluvčí ministerstva.
Od minulého týdne bylo na základě prezidentské amnestie propuštěno z českých věznic už přes 6 000 lidí, na svobodu se tak dostala více než čtvrtina všech vězňů. Klaus tak rozhodl jen pár týdnů před skončením svého mandátu. Navzdory vlně kritiky už ale uvedl, že je přesvědčen, že vyhlášení amnestie bylo správné rozhodnutí.
Ústavní soud dostane na stůl i amnestii
Návrh na zrušení amnestie podal aktivista Phillip Janýr. Tvrdí, že amnestie je v rozporu se základy demokratického právního státu a Ústavní soud by ji proto měl zrušit. Podání návrhu na zrušení části amnestie zvažují také senátoři kolem Aleny Dernerové (Severočeši.cz). Chtějí jej podat do konce týdne. Vadí jim zvláště zastavení trestních stíhání, která trvají déle než osm let a dopadají na ně sazby do deseti let vězení.
