Praha – Množství peněz vyplacených na dávkách v hmotné nouzi letos v lednu poprvé po šesti letech kleslo. Výdaje, které bývají spojovány především s kontroverzními ubytovnami pro sociálně slabé, přitom v uplynulých letech strmě rostly - a loni stát na tento typ dávek vydal 11,3 miliardy korun, téměř třikrát více než v roce 2010.
Příkladem rozbujelé sítě ubytoven pro sociálně slabé může být jihočeské Větřní. Ve městě se 4 000 obyvateli funguje šest ubytoven, ve kterých žijí převážně Romové. Sestěhovali se do nich obvykle z větších měst Jihočeského kraje. V rámci celého města nyní tvoří lidé na ubytovnách osminu všech jeho obyvatel, přičemž nezaměstnanost se mezi nimi pohybuje kolem osmdesáti procent.
Obdobná situace panuje v Cihelní ulici v Ostravě, kam se přestěhovala většina obyvatel známé vyloučené lokality Přednádraží. Komplex dvaceti ubytoven v současnosti obývá asi tisícovka lidí. V Moravskoslezském kraji je také podle odhadů (konkrétní čísla chybí) zřejmě největší počet těchto sociálních zařízení.
Mediální pozornost se potom v posledních týdnech soustředila na chudobinec v Přerově, kde starší a handicapovaní lidé žili v nuzných podmínkách, ačkoli za ubytování a stravu vypláceli deset tisíc korun. Za čtyřicet nájemníků tak provozovateli měsíčně přiteče 400 tisíc (za rok je to skoro 5 milionů), přičemž většinu nájmu hradil stát z doplatku na bydlení.
Jako svítání na lepší časy tuzemské sociální politiky se proto mohou jevit aktuální data ministerstva práce a sociálních věcí. Podle nich se státu podařilo rostoucí výdaje na dávky v hmotné nouzi poprvé po šesti letech zastavit; v lednu na nich vyplatil meziročně o téměř 40 milionů méně, což představuje čtyřprocentní pokles.
Výdaje na dávky v hmotné nouzi vytrvale rostou už od roku 2009. Zatímco před pěti lety v těchto příspěvcích stát vyplatil tři miliardy korun, loni už to bylo víc než 11 miliard. Většinu z této částky tvoří příspěvek na bydlení.
Výdaje dávek v hmotné nouzi (v miliardách korun):
- 2009: 3, 09
- 2012: 7, 75
- 2013: 10, 51
- 2014: 11,30
Asi čtvrtinu z této částky úřady vyplatí v podobě doplatku na bydlení, což je finanční podpora putující právě k ubytovatelům. Výdaj na doplatky na bydlení v posledních letech vzrůstal průměrně o 47 % ročně. Ještě v roce 2009 doplácel stát lidem na bydlení půl miliardy korun, loni šlo o 3,25 miliardy. V lednu se však podařilo v meziročním srovnání i tuto sumu snížit o nepatrných 10 milionů.
Jedním z důvodů snižujících se výdajů dávek v hmotné nouzi může být podle mluvčí centrálního úřadu práce Kateřiny Beránkové zlepšující se ekonomická situace domácností, ale také přísnější kontrola vyplácených dávek. „Podepsal se na tom fakt, že probíhá přeposuzování dávek v rámci systému hmotné nouze, a to podle nové právní úpravy,“ vysvětluje Beránková. Úřad práce totiž v současnosti rozjíždí tisíce správních řízení, ve kterých musí za tři měsíce stihnout přepočítat dávky v hmotné nouzi všech, kterým je vyplácí. Všichni budou muset doložit potřebné doklady, kdy se zhodnotí, zda nárok na dávku mají a v jaké výši.
Zpřísnění pravidel: Hygienické normy a peníze za plochu
Výrazné změny se potom od jara chystají pro ubytovatele. „Od ledna bude svéráznému byznysu s chudobou odzvoněno. MPSV totiž zavádí nový způsob výpočtu doplatku na bydlení, vázaného nikoli jako dosud na počet ubytovaných osob, nýbrž na velikost podlahové plochy ubytovacího zařízení,“ uvádí Martin Potůček z Institutu sociologických studií. Nové výpočty měly začít od května. „Hlavním smyslem novely nebylo ušetřit přímo na dávkách, záleží hlavně na tom, kolik lidí se v letošním roce dostane na hranici hmotné nouze a bude mít nárok na dávku,“ konstatuje mluvčí MPSV Petr Habáň.
Kromě změny financování ubytoven zpřísňuje novela také dodržování hygienických norem; to má zabránit tomu, aby sociálně slabí žili v prostorách se štěnicemi či potkany a bez dostatečného sociálního zařízení, což se v současnosti častokrát děje. Od 1. dubna tak budou muset provozovatelé ubytoven disponovat potvrzením od hygienických stanic.
Volnější ruce získají při řešení problémů i obce, od května se budou moci samy rozhodnout, jak s ubytovnami ve sporných případech naloží. Radnice měst, kde je podobných zařízení nejvíc, novinky už teď vítají – včetně již zmiňovaného Větřní. „Očekáváme od nového zákona, že nám skutečně dá do ruky určité nástroje. Tím mám na mysli například souhlasy s provozováním sociálních bytů,“ uvádí místostarosta Pavel Štindl.
Ohroženo chudobou je téměř 900 tisíc lidí
Podle údajů Ministerstva práce žilo v Česku 886 tisíc lidí ohrožených příjmovou chudobou. „V ČR, která patří v dlouhodobém horizontu mezi státy EU s nejnižší mírou příjmové chudoby, dosáhla podle posledních dostupných dat její úroveň 8,6 % v roce 2013,“ uvedl Petr Sulek z tiskového odboru MPSV.
