Josef Wolf fotografoval krásně, ale duši zaprodal ďáblu. Zemřel rukou vězňů v táboře Sobibor

Nahrávám video
Josef Wolf: Fotografoval krásně, ale zaprodal duši ďáblu. Zemřel rukou vězňů ve vyhlazovacím táboře
Zdroj: ČT24

Co všechno se má připomínat? Šumavské Srní opustila dřevěná deska připomínající českého Němce Josefa Wolfa, fotografa meziválečné Šumavy. Na sklonku třicátých let podlehl svodům dějin, připojil se do nacistického programu pro vyvražďování handicapovaných a už jako člen SS působil ve vyhlazovacím táboře Sobibor. Zde také přišel o život – osudným se mu stal kožený kabát.

„Fotografoval krásně, měl bratra, dobře žil, ale válku nepřežil… Josef Wolf, fotograf a vydavatel fotopohlednic, *18. 4. 1900 v Krumlově, +14. 10. 1943, ve vyhlazovacím táboře Sobibor.“

Tato slova si ještě před pár dny bylo možné v němčině přečíst na dřevěné desce, která od roku 2014 stála v šumavském Srní. Desku ve tvaru umrlčího prkna vyrobil majitel místního penzionu. Jenže českokrumlovský rodák Josef Wolf se nestal obětí nacistického běsnění – jak by se mohlo na první pohled zdát – ale zahynul jako dozorce sobiborského vyhlazovacího tábora při vzpouře. Vězni ho podřízli.

„Nejsem žádný nacista. Umrlčí prkno jsem vyrobil proto, aby si lidé uvědomili, že člověk s nadáním a hlubokým citem pro detail může – ať už ze strachu, nebo z přesvědčení – zaprodat svou duši ďáblu v podobě Třetí říše,“ odpověděl redaktorům České televize Martin Leiš, který desku před třemi lety na okraji obce vztyčil.

„Je to faktická připomínka člověka, který na Šumavě žil, tvořil, fotil a vydával pohlednice. Vydal jsem knížku těchto pohlednic a prkno je součást této publikace,“ dodal. Desku ovšem bezprostředně po natáčení reportáže odstranil.

Zakladatel Fotoateliéru Josef Wolf (stojící první zprava) se syny a spolupracovníky, nejmladší syn Franz Wolf pravděpodobně stojí třetí zprava, Franz Wagner zřejmě čtvrtý zprava, prostřední syn Josef Wolf by měl být ten sedící první zleva. Datace asi 1930, místo ostrůvek ve Vltavě naproti domu rodiny Wolfů
Zdroj: Regionální muzeum v Českém Krumlově

Nejdříve povraždit „neužitečné jedlíky“, pak i vězně

Životní příběh Josefa Wolfa je mnohem složitější. Patřil totiž k nevelké skupině československých Němců, kteří se zapojili do vyhlazovacích programů Třetí říše. Nacisté se ještě před začátkem války zaměřili na systematické vyvražďování postižených a problémových lidí a během války pak stejným způsobem pokračovali i s masovou likvidací „neněmeckých“ vězňů, Romů či Židů.

Obludný program násilné eutanazie tedy rozjížděli nacisté již před vypuknutím bojů. Tajně. Likvidace postižených občanů byla vraždou i v nacistickém Německu, třebaže dobová propaganda odlišné spoluobčany označovala za „neužitečné jedlíky,“ kteří měli blíže ke zvířatům než k lidským bytostem. V případě Židů a obětí jiné národnosti byla situace jiná – spadali pod nacistické rasové zákonodárství.

Tajná organizace a dva miliony mrtvých

Vše měl přitom na starosti aparát sdružený v tajné organizaci s názvem T4 (podle adresy jejího sídla na Tiergartenstrasse 4 v centru Berlína). Krom berlínské centrály k ní patřilo i šest likvidačních středisek rozesetých po Německu a Rakousku, kde byli lidé zabíjeni plynováním.

Za dobu svého působení, od roku 1940 do konce války, měla jen organizace T4 na svědomí přes dva miliony obětí včetně dětí a českých Židů v likvidačních střediscích eutanazie a vyhlazovacích táborech v okupovaném Polsku. Přitom nešlo o aparát nijak velký. V polostátní T4 (kvůli utajení byla součástí stranické kanceláře vůdce NSDAP Adolfa Hitlera) pracovalo ve výkonných funkcích zhruba 150 až 200 nacistů. A mezi nimi prokazatelně i osmnáct Němců pocházejících z Čech. Mimo jiné Josef Wolf se svým mladším bratrem Franzem.

„Klíčovým dokumentem je dopis Adolfa Hitlera z října 1939, kterým podřízeným vydal rozkaz k zabíjení postižených, respektive k provedení eutanazie. Sám to nazval milosrdnou smrtí. Je to jediný dokument, který se zachoval a který dokládá, že Hitler nařídil masové vraždění,“ vysvětluje historik Pavel Zeman, který se organizací T4 a rolí československých občanů v ní dlouhodobě zabývá.

Spolehliví straníci

Bratry Wolfovy do akce T4 přizvali jejich dva známí z jižních Čech Franz Wagner (vyučil se ve fotografické dílně rodiny Wolfů) a Franz Habada z Perneku u Horní Plané, kteří uprchli do Německa již na začátku 30. let. Kvůli otevřené podpoře nacionalistických a pronacistických stran jim totiž hrozilo zatčení československými úřady.

„Všichni museli být ideologicky, politicky a stranicky velmi spolehliví, jinak by je do organizace nepřijali. V jejich rozhodnutí přijmout tuto práci hrály roli i výhody s ní spojené. Nemuseli na frontu a byli velmi dobře finančně zajištěni. A není pochyb, že se všichni do vraždění zapojili,“ tvrdí Zeman.

Vyhlazovací tábor Sobibor
Zdroj: Jewish Virtual Library

Z fotografů zločinci

Šlo o dvě skupiny Němců z Čech. Úkolem šestice z Českokrumlovska bylo v berlínské centrále zpracovávat fotografickou dokumentaci programu eutanazie. Čtyři z nich také působili v likvidačních střediscích eutanazie, kde mimo jiné fotografovali oběti těsně před tím, než vstoupili do plynové komory. A čtyři z nich pak později již v uniformě SS pracovali také jako dozorci ve vyhlazovacích táborech na území Polska.

Zbývajících jedenáct, kteří pocházeli ze severních Čech, a to zejména z Teplicka, mělo na starosti hlavně spalování mrtvol v likvidačních střediscích eutanazie a později v táborových krematoriích.

Josef Wolf se v berlínské centrále T4 objevil na konci října roku 1941, jako poslední z šestice svých jihočeských krajanů. Na ústředí byl převelen z wehrmachtu na základě nařízení o nepostradatelnosti v zázemí. V Berlíně vykonával různé práce spojené s fotografickou dokumentací programu eutanazie. Do centrály přišel v době, kdy program zaměřený na likvidaci postižených osob pomalu končil, zejména proto, že se veřejnost čím dál tím více dozvídala o zvěrstvech páchaných na svých spoluobčanech a bouřila se proti nim.

Akce Reinhard: Vyvraždění polských Židů

„V podstatě šlo o jedinou větší revoltu veřejnosti proti nacistickému režimu, proto Hitler program centralizované násilné eutanazie v srpnu roku 1941 osobním rozkazem oficiálně ukončil. Ovšem vraždilo se dál, i když spíše příležitostně než systematicky,“ doplňuje Zeman.

Špičky Třetí říše navíc chtěly zkušenosti a efektivitu organizace T4 využít i nadále. To se již rozjížděla další říšská vražedná mise – akce „Reinhard,“ určená k vyhlazení Židů v okupovaném Polsku. Většina personálu T4, včetně většiny českých Němců, se proto přesunula na východ.

„V první fázi, kdy šlo o likvidaci postižených lidí, se sice českokrumlovští Němci přímo nepodíleli na masových zločinech, ale od počátku do nich byli zapojeni jako takzvaní řadoví ‚vrazi od stolu' a současně byli jejich svědky přímo v ústavech,“ popisuje Pavel Zeman, který o tématu připravuje knihu. „Přesunem do Polska se to mění. Stávají se skutečnými vrahy, jejichž zločiny měly podobu nahánění židovských obětí do plynových komor i vražd.“ 

V šedé uniformě SS

Josef Wolf v hodnosti SS-Unter-Scharführera s bratrem Franzem přichází do vyhlazovacího tábora Sobibor na jaře 1943. Oba nosí šedou uniformu SS, za pasem pistoli a bič. Dohlíží třeba na shromažďování a třídění osobního majetku vězňů, ale pracují i jako dozorci. Například často asistují při selekci nových vězňů po příjezdu transportů a doprovází je i na cestě do plynových komor. Dohlíží rovněž na pracovní komanda vězňů.

„Sice nebyli nasazeni přímo ve vyhlazovací části tábora, ale to neznamená, že nebyli součástí vraždící mašinerie. Všichni se do vraždění plně zapojili, Je stoprocentně vyloučeno, že by někdo z německého personálu alespoň jednou nevraždil,“ nepochybuje Zeman.

Bilance akce „Reinhard“ byla děsivá. Z celkového počtu zhruba 1 720 000 vězňů přežilo jen asi 120 osob. Z čtvrt milionu Židů uvězněných přímo v Sobiboru od května 1942 do října 1943 se konce války dočkala asi jen padesátka lidí.

Smrtící lest v krejčovské dílně

Podmínky v táborech byly otřesné. I proto 14. října 1943 vypuklo v sobiborském lágru povstání. Jako první z personálu byl zabit právě Josef Wolf. Vězni ho nalákali do krejčovské dílny pod záminkou, že pro něj mají nový kožený kabát. Tam mu podřízli hrdlo a tělo zahrabali pilinami. Ovšem vzpouru asi šesti stovek vězňů, které vedl sovětský válečný zajatec Alexandr Pečerskij, nacisté rychle potlačili.

Podle údajů polského Musea Wlodawa byl záhy Josef Wolf s vojenskými poctami pohřben na vojenském hřbitově v Chełmu spolu s ostatními jedenácti zabitými muži SS. Jeho rodina žijící tehdy v dnešním Českém Krumlově obdržela strohou zprávu, že padl v boji s partyzány.

Pohřeb 11 esesáků zabitých při vzpouře ve vyhlazovacím táboře Sobibor 14. října 1943
Zdroj: Jewish Virtual Library

Zvláštní nasazení R a další působení nejmladšího bratra

Zmiňovaný Josefův bratr Franz Wolf se dočkal konce války v severní Itálii – přesněji v Terstu, kde spolu s dalšími veterány organizace T4 působil jako příslušník zvláštní jednotky „nasazení R“. I zde „specialisté“ budovali koncentrační tábory, vyhledávali zbývající Židy a také se zapojili do brutálních bojových akcí proti odbojářům.

Koncem dubna 1945 do Terstu vstoupili Titovi partyzáni a záhy i Britové. Franz Wolf uprchl do Rakouska, kde ho zatkli Američané. Pár měsíců pobyl v zajateckých táborech v Bad Aiblingu a ve Waidenu v Německu. Už během roku 1946 je volný a v Bavorsku se setkává s rodinou odsunutou téhož roku z Československa. Následujících téměř dvacet let pak žije v Horním Bavorsku a v Eppelheimu u Heidelbergu.

Roku 1964 je však zatčen a dva roky nato – v takzvaném Sobiborském procesu – odsouzen zemským soudem v Hagenu k osmi letům vězení za podíl na zavraždění neznámého počtu osob, nejméně však 39 000. Je to druhý nejvyšší trest. Po propuštění žije i nadále v Bavorsku, kde v 80. nebo 90. letech umírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Babiš míní, že na summitu NATO lépe vysvětlí české výdaje na obranu než Pavel

Premiér Andrej Babiš (ANO) považuje za logické, že na červencový summit NATO v Turecku pojede on a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a nikoliv prezident Petr Pavel, který dosud zastupoval Česko na vrcholných setkáních Aliance. Zástupci vlády podle Babiše lépe než hlava státu spojencům včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa vysvětlí výši letošních výdajů na obranu v českém rozpočtu, kterou vzhledem k aktuální geopolitické situaci kritizoval český prezident i američtí diplomaté. Na úterním setkání tuto otázku nestihl s Pavlem projednat, řekl premiér.
před 1 mminutou

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 8 mminutami

Emisní povolenky ničí evropský průmysl, řekl Babiš před odletem na summit EU

Unijní prezidenti a premiéři se budou na summitu EU, který začíná ve čtvrtek v Bruselu, zabývat posilováním konkurenceschopnosti Evropské unie, ale i současnou válkou na Blízkém východě, včetně jejích dopadů na Evropu, zejména pokud jde o ceny energií. Česko bude na schůzce zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dalším velkým tématem je situace na Ukrajině a další pomoc Kyjevu. Před odletem na jednání Babiš zároveň zkritizoval izraelský útok na Írán, který označil za nepochopitelný.
před 1 hhodinou

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 2 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vnitro zrušilo Krizový informační tým, pomáhal i při povodních

Ministerstvo vnitra ruší svůj Krizový informační tým (KRIT), který od roku 2022 koordinoval komunikaci státu k občanům v krizových situacích, třeba při povodních. Uvedl to v úterý šéf týmu Jan Paťawa. Ministerstvo v pondělí na webu informovalo o tom, že začlenění strategické komunikace resortu do oddělení tisku přinese úsporu v tabulkových místech, podle Paťawy stát zrušením týmu ztratí kapacity v odbornosti, kterou potřebuje.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSpolupráci s výrobcem letounů F-35 uzavřela poslední z jedenácti českých firem

Dohodu o průmyslové spolupráci na pořízení 24 amerických letounů páté generace F-35 pro českou armádu podepsal ve středu s firmou Lockheed Martin poslední z jedenácti českých subjektů, společnost Ray Service. Její vedení to považuje za „skok kupředu", znamená to pro ni investice do nových kapacit. Další firma, PBS Group, se na vylepšení stíhačky podílí už druhým rokem. Na začátku přitom bylo její důsledné prověření výrobcem. O nákupu stíhaček rozhodla před třemi lety minulá vláda, výcvik prvních českých pilotů má začít v roce 2029. Plná bojeschopnost je nyní plánována na rok 2035. Pořízení letounů a úpravy infrastruktury mají vyjít na 150 miliard korun.
před 12 hhodinami
Načítání...