Do sněmovny míří další návrh na zdanění peněz pro církve, které jsou náhradou za majetek nevydaný v restitucích. Návrh předloží Jihočeský kraj, jeho zastupitelé ho již schválili. S podobnou myšlenkou přišla již dříve komunistická strana, o její podpoře uvažovala i část koalice.
Jihočeský kraj navrhuje poslancům zdanění náhrad církvím
Návrh na zdanění finančních náhrad i každoročního příspěvku předložil jihočeským zastupitelům hejtman Jiří Zimola z ČSSD, která v kraji vládne v koalici s KSČM. „Je to správné počínání kraje, jasná zákonodárná iniciativa, která není o tom, že bychom zpochybňovali restituce jako takové. Jen říkáme, že by všechny daňové subjekty měly podléhat dani,“ uvedl hejtman. Podle něj „společnost volá po přehodnocení zákona o církevních restitucích“.
Odmítl tvrzení opozice, že se chce církvi pomstít za desítky žalob, jež kvůli majetku v jižních Čechách podala. „O žádnou pomstu se nejedná. Je to otázka systémového zvýhodnění jedné specifické skupiny daňových poplatníků s daňovými poplatníky ostatními, aniž by pro to byl relevantní důvod,“ uvedl hejtman.
Že by mohla sněmovna podmínky církevních restitucí změnit, odmítl místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Poukázal na koaliční dohodu, že se již nic měnit nebude. „Je to populismus pana hejtmana Zimoly. On moc dobře ví, že na počátku vládní koalice je gentlemanská dohoda, kterou respektují i sociální demokraté, že na restituce už se vůbec nebude sahat,“ řekl.
Při hlasování v jižních Čechách neuspěl opoziční zastupitel Jaromír Talíř (KDU-ČSL) s připomínkou, že zákon o církevních restitucích je výsledkem kompromisů a dlouholetého jednání. „Jestliže nastává problém s výkladem zákona, měl by o tom rozhodovat soud,“ uvedl. Pro návrh, který pošle kraj do Poslanecké sněmovny, nakonec hlasovalo 31 zastupitelů. Právě tolik hlasů mají dohromady obě koaliční strany.
Druhý návrh, další koaliční třenice
Myšlenka na zdanění náhrad církvím ale nezazněla poprvé. Již v dubnu s ní přišli poslanci KSČM. Stát by podle jejich návrhu mohl ročně získat zpět asi 380 milionů korun a za celou dobu vyplácení finanční náhrady asi 11,5 miliardy korun.
Přestože lidovci spoléhají na dohodu, o které se zmínil Marian Jurečka, ve vládní koalici znějí hlasy, podle kterých není zdanění náhrad špatný nápad. Nejvlivnější z nich patří vicepremiérovi Andreji Babišovi (ANO). „Náhrady, které byly odsouhlasené, byly prodražené,“ podotkl. Podobně smýšlí i část ČSSD včetně předsedy ústavně právního výboru Jeronýma Tejce. „Budu doporučovat našemu klubu, abychom hlasovali pro,“ uvedl.
Premiér a předseda ČSSD Bohuslav Sobotka však v dubnu úvahy o změnách v restitucích odmítal. „Koalice existuje, budeme postupovat na bázi koaliční smlouvy,“ řekl tehdy. O komunistickém návrhu jednala i vláda, která však nepřijala žádné stanovisko. Babiš byl jediným ministrem, který by zdanění náhrad podpořil.
Skončí náhrady u Ústavního soudu?
Myšlenka má ovšem podporu i v opozičních lavicích, vedle komunistů je pro zdanění náhrad i Úsvit. Pražský arcibiskup Dominik Duka přesto dal najevo, že neočekává, že by návrh u poslanců uspěl. Současně uvedl, že kdyby se tak stalo, obrátí se církev na Ústavní soud.
Finanční náhrady církve dostávají už třetím rokem za svůj bývalý majetek, který vlastní města nebo kraje, a nespadá tak do restitucí. Peníze nedaní. Celkem mají dostat 59 miliard a od roku 2014 se nesplacená část náhrady zvyšuje o inflaci.