Víc než tři tisíce lidí ze zdravotnického personálu se ročně zraní v českých nemocnicích. Často se poraní o jehlu, sklapel nebo třeba lidskou kost. Právě používání ostrých předmětů považují sestry či lékaři za jeden z nejrizikovějších momentů svého povolání. Kromě stresu či nedostatku personálu ale může za zranění také nevhodná manipulace s náčiním.
Například zdravotní sestra Markéta, která pracuje na transfúzním oddělení a denně odebírá pacientům krev, se zranila loni v létě. „Dárce omdlel během odběru a vzhledem k tomu, že jsem chtěla zachránit jeho, aby nespadl, tak při špatné manipulaci s jehlou jsem se nechtěně píchla,“ popsala.
Taková zranění se musí hlásit. Markéta proto vyplnila formulář a opakovaně šla na testy, zda se nenakazila HIV a žloutenkou A nebo B. Přestože krev chodí darovat velmi zdraví lidé, čekání na výsledky pro ni znamenalo stres. „Člověk má strach a pořád na to myslí. Vždy, když měla přijít ta krevní kontrola, tak jsem byla velmi nervózní,“ přiznala zdravotní sestra.
Každoročně se při práci něčím ostrým zraní přes tři tisíce zdravotníků. Víc než v polovině případů se jedná o sestry. Nejčastější je poranění injekční jehlou, riziková je ale i práce na operačním sále, kde se může personál nemocnice říznout skalpelem nebo třeba o ostrou kost operovaného.
„Nejčastěji jsou poraněné horní končetiny, to je v podstatě 90 procent případů. Samozřejmě je to častěji levá, protože, když používají tu pravou, tak se píchnou do levé,“ vysvětlila Dana Hedlová, vedoucí Oddělení nemocniční hygieny Ústřední vojenské nemocnice v pražských Střešovicích.
Kvůli riziku zranění musejí být zdravotníci očkovaní proti žloutence typu B. Nařízení v Česku platí už od roku 1982. Do té doby se jich žloutenkou nakazily i stovky ročně. „Došlo k velmi výraznému snížení nemocnosti na toto onemocnění,“ připomíná hlavní hygienička Eva Gottvaldová.
Příčiny: Špatná manipulace i přeplněný koš
Důležité je i správné zacházení s ostrými předměty. Nedávný dotazník mezi zdravotníky ukázal, kde jsou rezervy. „Důvod toho poranění? Z těch našich dotazníků nám vyplynulo, že nejčastěji to byl stres, málo personálu nebo nevhodná manipulace s těmi zdravotnickými prostředky,“ uvedl Tomáš Kovrzek ze vzdělávací instituce Aesculap Academie.
Nejčastější chybný postup, který dokonce zakazuje vyhláška, spočívá v tom, že se zdravotník snaží na použitou injekční stříkačku nasadit zpět krytku. Další častou chybou je i přeplnění nádob na nebezpečný odpad, které se mají plnit maximálně do dvou třetin.
Existují i speciální pomůcky, o které se personál nemůže říznout nebo bodnout. Jde například o bezpečnostní skalpely a jehly nebo speciální kanyly, u kterých je jehla s krytkou. Nemocnice, které je používají, mají výrazně nižší počet poranění. Tyto speciální pomůcky jsou ale dražší.
