Jedličkův ústav pomáhá 100 let postiženým, teď slaví

Praha – Na jaře to bude přesně sto let od chvíle, kdy na pražském Vyšehradě vznikl Jedličkův ústav. Slavit ale ústav začíná už teď, dnešek je totiž dnem postižených osob. Ústav v roce 1913 založil pražský chirurg Rudolf Jedlička. „Ústav začínal v roce 1913 s desítkou dětí, postupně se počet těch lidí rozrostl až ke stovce,“ řekl ředitel ústavu Jan Pičman. Dnes zařízení pečuje o tělesně postižené děti a poskytuje jim nejen rehabilitační péči, ale i vzdělání, Jedličkův ústav zahrnuje mateřskou, základní i několik typů středních škol.

Rudolf Jedlička založil první český ústav pro postižené děti v dubnu 1913 na Vyšehradě, v malém domku v ulici V Pevnosti číslo 4. Ve své době šlo neobyčejně moderní pedagogicko-zdravotnicko-sociální zařízení. „Ústav se orientoval na mladé lidi s tělesným postižením. To, čím se odlišoval, byl důraz na rehabilitaci a na další začlenění, rekvalifikaci a vzdělávání,“ uvedl ředitel ústavu Jan Pičman. Jedličkův ústav v Praze na Vyšehradě provozoval po jeho otevření více než 40 let Spolek pro léčbu a výchovu rachitiků a mrzáků v Praze. Předsedou spolku byl tehdy právě MUDr. Rudolf Jedlička, pokrokový chirurg, který jako jeden z prvních v Česku začal pracovat s rentgenem a krom lékařství se věnoval i pedagogice, v níž také zavedl mnohé inovativní postupy.

Přestože sté narozeniny čekají Jedličkův ústav až v dubnu, slavit tu začali už dnes u příležitosti dne postižených osob. Oslavy potrvají celý půlrok a ústav je chce využít k tomu, aby představil svou činnost veřejnosti. U příležitosti výročí vzniká dokumentární film představující činnost ústavu a chystá se i výstava v galerii DOX. A plány má Jedličkův ústav i do budoucna, kromě pokračování ve vzdělávací a sociální činnosti nebo dokončení dostavby budovy na Vyšehradě, chtějí pracovníci Jedličkova ústavu předávat své zkušenosti i dál.

Zřizovací spolek zaniknul s koncem druhé světové války a ústav přešel pod státní správu. Komunistické zřízení se snažilo o to, aby chovanci nebyli příliš na očích, a proto trávili většinu času v ústavu. To podnítilo ústav k rozšiřování nabídky způsobu využití volného času, populární dodnes zůstávají třeba ortoepické dílny. Během existence ústavu se několikrát objevily neúspěšně snahy postavit mu novou budovu na kraji Prahy a přesunout chráněnce sem, ústav se ale ubránil a na místě svého založení funguje dodnes. „Jedličkův ústav funguje bez přerušení celých sto let a krom období druhé světové války na stejném místě na Vyšehradě,“ řekl ředitel Pičman.

Zařízení dnes známé jako Jedličkův ústav nabízí spektrum moderních služeb pro lidi s fyzickým handicapem. Handicapované děti se v Jedličkově ústavu dočkají základního i středního vzdělání na gymnáziu nebo třeba obchodní akademii, a přestože je základem školy dvoupatrová budova, jsou všechny prostory Jedličkova ústavu upraveny tak, aby byly bezbariérově přístupné. V posledních desetiletích Jedličkův ústav přijímá i mentálně handicapované děti, které se mohou pokusit vystudovat buď standardní základní školu, nebo jim je k dispozici i praktická škola základní i střední. „V důrazu na vzdělávání a na sociální dimenzi jsme se vlastně vrátili k tomu, o co usiloval Jedlička při zakládání ústavu. Nutíme žáky připravit se na to, aby se byli schopni vrátit zpět do běžného prostředí a připravujeme je na to, že řada z nich by si mohla najít práci,“ popsal současnou činnost ústavu jeho ředitel s tím, že je to práce složitá a hodně individuální. V ústavu mají žáci k dispozici i tréninková místa a do běžného života je pak často doprovází asistenti, kteří jim pomáhají složitý přechod zvládnout.

Jedličkův ústav nyní zahrnuje mateřskou, základní a několika typů středních škol. Dohromady je navštěvuje zhruba 200 dětí po dětské mozkové obrně nebo úrazech. K dispozici mají rehabilitační péči i ubytování. Třídy ve školách Jedličkova ústavu tvoří jen 4 - 10 dětí, kterým se věnuje nejen učitel, ale i asistent pedagoga. Kolem Jedličkova ústavu vznikla poměrně velká komunita a také další neziskové organizace, krom Nadace Jedličkova ústavu také Sportovní klub Jedličkova ústavu, kapela Tap tap nebo občanské sdružení Asistence.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Snížení daně na pohonné hmoty nyní vláda neplánuje, ODS na něm trvá

Vládní koalice zatím nehodlá snižovat spotřební daň na benzin a naftu, oznámili v Debatě ČT její zástupci – místopředsedové sněmovny Patrik Nacher (ANO) a Jiří Barták (Motoristé) a šéf poslaneckého klubu SPD Radim Fiala. Občanští demokraté ho však podle dalšího místopředsedy dolní komory Jana Skopečka (ODS) požadovat budou už nyní, kritizují podceňování situace. Pirátská poslankyně Olga Richterová upozornila na hrozící zdražování potravin. Poslanec Lukáš Vlček (STAN) zdůraznil dopad na ceny plynu a zemědělských hnojiv.
13:55Aktualizovánopřed 21 mminutami

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 6 hhodinami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 7 hhodinami

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 16 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 18 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
včera v 13:33

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
včera v 11:08

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:30
Načítání...