Praha - Národní park Šumava byl založen roku 1991. Podle mnohých lidí je park nejkrásnějším kusem přírody v Česku. Účelem jeho vzniku je chránit pestrá společenství rašelinišť, smrkových i bukových pralesů, horských luk, divokých řek a ledovcových jezer. Žijí zde desítky ohrožených druhů rostlin a živočichů, včetně rysa nebo tetřeva. Veřejně se ovšem o parku mluví nejčastěji kvůli určité podčeledi brouků, totiž kůrovcům. Letos brouk na Šumavě zřejmě vylétne koncem dubna anebo první týden v květnu.
Loni na lýkožrouty správa parku nastražila na 35 tisíc kusů lapáků a lapačů, letos je jich údajně v lese pouhých 3200 kusů. Expertní komise ředitele parku Jana Stráského totiž považuje „použití obranných opatření za zcela marginální.“
Stránský chce proti kůrovci zakročit tvrdým způsobem: těžařskými stroji a insekticidy, a to také v nejcennějších partiích lesa, které měly být ponechány přirozenému vývoji.
Ochranáři zatím kvůli hrozící těžbě blokádu nechystají. Věří ministru životního prostředí za ODS Tomáši Chalupovi, že žádost ředitele parku Stráského o vyhlášení kůrovcové kalamity v celém parku nepovolí.
„Je to krajní možnost, ke které jsme se v minulosti dvakrát odhodlali. Určitě se o blokádě těžby nebudeme bavit dříve, než ministr životního prostředí rozhodne. Věřím, že návrh ředitele Stráského je natolik neslučitelný s posláním národního parku, že ministr to prostě schválit nemůže,“ uvedl Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
Trojmezenský prales
„Ta část parku, takzvaný Trojmezenský prales, dodnes zůstala nepokácená a dnes je tam naučná stezka, která lidem ukazuje, jak se přirozeně obnovují horské smrčiny,“ zdůrazňuje Bláha.
Naposledy ekologové bránili kácení stromů napadených kůrovcem v šumavském pralese Trojmezná od 27. července do 21. září 1999. Cílem bylo zachovat část první zóny parku bez jakýchkoliv zásahů člověka.
Při asanaci těžkými stroji se podle ekologů zničí omlazený les, změní se odtokové poměry, odvezou se z lesa potřebné živiny. Chemikálie by společně s kůrovcem zničily vzácné druhy motýlů a brouků a ohrozily by kvalitu vody.
Nápad kácet stromy kolem Tříjezerní slati
Asanace nikdy lýkožrouta zcela nepotlačí. Kde je smrk, tam je lýkožrout, říkají vědci. O obnovu lesa se v bezzásahovém pásmu postará příroda, uvádějí vědci a argumentují statistikami i fotodokumentací.
Nápad kácet stromy kolem Tříjezerní slati, Javoří pily a Černohorského močálu v srdci Šumavy by podle Bláhy neměl v civilizované zemi vůbec vzniknout. Bezzásahové zóny mají v národních parcích v Bavorsku, Rakousku a třeba i ve Francii. Podle vědců za požadavky těžby dřeva stojí dřevařská lobby.
Vědci se obávají rozsáhlých holin. Po obdobných asanačních těžbách v minulosti se otevřel les orkánu Kyrill. Podle Bláhy by ekologové v případě schválení těžby nejspíše navrhli národní park Šumava zrušit, protože by tak ztratil své poslání.
Jedna ucelená první zóna bez zásahů
Podle vědců by nejúčinnějším bojem proti lýkožroutovi bylo scelení téměř 140 území prvních, bezzásahových zón. Vytvořit by se měly jasné hranice. Bezzásahové nechat přirozenému vývoji a mezi oběma územími primárně proti kůrovcovi zasahovat.
„Kdyby nový ředitel vyřešil zonaci, tedy jedna ucelená první zóna bez zásahů, zbytek pro turisty, sportovce a hospodaření, udělal by dost, ať už by to dopadlo jakkoli a i kdyby to nakonec vedlo ke zmenšení parku,“ shrnuje na svém blogu publicista Tomáš Feřtek.
Nesouhlas se Stráského návrhem je značný. Vznikají spontánně jednotlivé iniciativy na vysokých školách a mezi vědeckými společnostmi. Iniciativu Netunelujte lesy, která na možné ohrožení Šumavy také poukazuje, podepsalo už téměř 6000 lidí.
Posláním parku je zachovat nerušený vývoj přírody
Nově vznikla platforma na obranu přírody a krajiny v národním parku ŠumavaPro. Založilo ji 45 občanských sdružení, odborníci a osobnosti v reakci na připravované kroky Stráského proti kůrovci, říkají zakladatelé sdružení a zároveň signatáři Výzvy k záchraně národního parku Šumava.
Hlavním posláním národního parku je zachovat na významné ploše nerušený vývoj přírody, píšou signatáři ve výzvě. Ministra Chalupu proto vyzvali, aby nepřipustil porušování českých zákonů a mezinárodních dohod.
Ministr má zhruba představu
Chalupa uvedl, že má představu, jaké by řešení mělo být, ale nerozhodne bez oponentního posudku, jehož zpracování zadal.
„Mám zhruba představu, kde kácet, kde ne, to podtrhuji, kde ne, ale na druhou stranu chci vyčkat na ten posudek, který nám má říct, jakým způsobem konkrétně postupovat,“ řekl Chalupa.
Radnice na Šumavě a těžaři ale tvrdý zásah proti kůrovci vítají. „Hysterie některých vědců nad děním na Šumavě není namístě,“ myslí si zástupci obcí. Zachvátila je údajně proto, že ztratili právo diktovat Šumavě, jejím obyvatelům a návštěvníkům, co smí a nesmí.
