Současné dění v Hamburku, kde při střetech s demonstranty utrpělo zranění přes sto policistů, přirovnal bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině Jaroslav Bašta k demonstracím hnutí Euromajdan v Kyjevě na přelomu let 2013 a 2014. Během nich došlo i ke střelbě do davu a Mezinárodní trestní tribunál pak hovořil o zločinech proti lidskosti. Jaroslav Bašta byl hostem Interview ČT24, hovořil také o setkání Donalda Trumpa s Vladimirem Putinem nebo o paralele současné situace s dobou před první světovou válkou.
Jaroslav Bašta: Protesty v Hamburku jsou extrémní, připomínají Majdan v Kyjevě
Jaroslav Bašta v Interview ČT24: Trump i Putin jsou velmi sebevědomí, proto se dokážou bavit normálně (zdroj: ČT24)
Do Hamburku se sjeli reprezentanti zemí G20 a spolu s nimi i tisíce demonstrantů. Ve městě v pátek působilo asi dvacet tisíc policistů a žádali o další posily. Podle Jaroslava Bašty je to výjimečná situace. „Mám pocit, že odpor, který tam je, je extrémní. Když si vzpomeneme, co jsme zažívali v Praze v roce 2000, tak to byly v podstatě klidné protesty. Tohle mi připomíná Majdan v Kyjevě,“ připomněl jak kyjevské protesty z let 2013 a 2014, tak i zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze, které rovněž provázely demonstrace a policejní manévry.
Situaci považuje i za výsledek toho, že podobný summit v Evropě již delší dobu nebyl. „Radikálové se na to dlouho připravovali, využili příležitosti, že je to zase v Evropě, takže se jistým způsobem předvádějí,“ míní Jaroslav Bašta. Dodal, že by hamburské události měly být i poučením pro německou vládu, „že s radikalismem je třeba bojovat bez ohledu na jeho politické zabarvení“.
Setkání Trumpa s Putinem předcházela silná prohlášení
Jednou z nejsledovanějších událostí setkání lídrů dvaceti největších světových ekonomik se vedle střetů policie s demonstranty stalo první setkání Donalda Trumpa a Vladimirem Putinem. Nový americký prezident se svým ruským protějškem jednal poprvé a stalo se tak bezprostředně poté, co se Trump vůči Rusku ohradil při projevu ve Varšavě. Hovořil o „destabilizujícím chování Ruska“. Podle amerického prezidenta vede Putinův stát destabilizační kampaň na Ukrajině a podporuje k západu nepřátelské režimy, zmínil se o Sýrii a Íránu. Moskva se vzápětí vůči Trumpovým slovům ohradila.
Nic z toho však nemělo při prezidentském setkání dohru. Jak podotkl Jaroslav Bašta, hovořili podle dostupných informací hlavně o ekonomice. To ovšem považuje bývalý velvyslanec v Rusku a na Ukrajině za projev Trumpových obav ze setkání s Vladimirem Putinem.
„Že si americký prezident vyznačoval pole silnými vystoupeními, mluví o jeho nejistotě. Koneckonců on je prezidentem necelého půlroku. Vladimir Putin je prezidentem, když vynecháme tu krátkou přestávku, skoro třináct let,“ poukázal.
Má-li skončit válka v Sýrii, musí se USA s Ruskem dohodnout
Ocenil, že se prezidentské jednání oproti původnímu očekávání výrazně protáhlo, místo jedné hodiny trvalo téměř dvě a půl. Za zásadní však považuje, aby se Spojené státy a Rusko dokázaly domluvit na zásadních otázkách mezinárodní politiky v čele s válkou v Sýrii.
„Musí se dohodnout, pokud chtějí, aby ten konflikt skončil a nebezpečí radikálního islamismu, tak zvaného Islámského státu, definitivně zaniklo,“ zdůraznil Jaroslav Bašta. Jako jeden z bodů sváru vidí budoucnost syrského prezidenta Bašára Asada, ačkoli poznamenal, že od ruského vstupu do syrského konfliktu se jeho pozice „silně vylepšila“.
I přes konflikty v Sýrii či na Ukrajině však považuje exministr Zemanovy vlády současnou situaci za dobu bez válek. To ho vede k tomu, aby opakovaně stavěl paralelu mezi současností a dobou před válkou třicetiletou nebo první světovou. „Pro Evropu je typické, že nebezpečné období přichází za dvou předpokladů: Za prvé přicházejí klimatické změny a – což bylo jak před třicetiletou válkou, tak před první světovou válkou – nejméně jedno století se v podstatě neválčí. Takže to je důvod k tomu být ostražitý,“ uzavřel.