Praha - „Chci být hlasem dolních deseti milionů neprivilegovaných občanů, protože ti privilegovaní svůj hlas, nebo spíše hlasy, už dávno mají,“ prohlásil Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu. Na začátku svého mandátu mu podle CVVM důvěřovalo přes 60 procent lidí, od té doby však prezident příznivce ztratil; koncem roku už se důvěra pohybovala jen kolem 40 procent. Podepsat se na tom mohla nejistá chůze u korunovačních klenotů nebo nepříliš populární Rusnokův kabinet. Propad Zemanovy popularity pocítili i Zemanovci, kteří ve volbách totálně vyhořeli. Na druhou stranu je po několika letech opět kompletně obsazen Ústavní soud a nad Pražským hradem vlaje vlajka EU. Jaký tedy byl Zemanův první rok ve funkci?
Jak Zeman ovlivnil Česko? Má svůj názor
Zahraniční politika:
„Jsou dva druhy politiků. První má sny a musím přiznat, že takový politik je velmi nebezpečný, protože sny nejsou jen pozitivní. Ale já se víc bojím politiků beze snů, ať už za nimi vidíme vizi, projekt, program nebo koncept. Takže já jsem politik s evropským snem, ale musím varovat, můj sen může být pro Evropu a Evropskou unii nebezpečný.“ (z projevu M. Zemana na Humboldtově univerzitě v Berlíně)
Už před druhým kolem prezidentské volby loni v lednu bylo jasné, že s nástupcem Václava Klause na Pražském hradě se výrazně zlepší vztahy Hradu a Evropské unie. Karel Schwarzenberg i Miloš Zeman mají totiž k Bruselu vřelejší vztah než známý euroskeptik Klaus. Zeman to potvrdil hned v dubnu, když Prahu navštívil předseda Evropské komise José Manuel Barroso. Prezident při té příležitosti podepsal dodatek k Lisabonské smlouvě známý jako tzv. euroval. Česko do té doby bylo jedinou zemí unie, která dokument nepodepsala. Nad Hradem zavlála vlajka EU a Zeman se vyslovil i pro hlubší integraci státu do unie. „Obě události (vlajka a podpis - pozn. red.) jsou významným signálem zapojení ČR do hlavního proudu Evropské unie,“ chválil tehdy Barroso.
Pochvalu si naopak Zeman nevysloužil od tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, a to za kandidáty, které prosazoval do velvyslaneckých funkcí. Zeman chtěl totiž na diplomatické mise do Bratislavy a Moskvy vyslat Livii Klausovou, respektive Vladimíra Remka. Schwarzenberg ovšem namítal, že prezident velvyslance pouze pověřuje, jmenuje je vláda na návrh ministra zahraničí. Zeman ovšem několik měsíců blokoval jmenování dalších velvyslanců a nakonec si prosadil svou: Nečasovu vládu totiž vystřídal Zemanem jmenovaný úřednický kabinet, čímž celý spor skončil. Klausová už úřaduje v Bratislavě a Remek předal pověřovací listiny do rukou prezidenta Putina letos v lednu.
Miloš Zeman přijal José Barrosa
Zeman na rozdíl od Schwarzenberga preferuje v otázce zahraniční politiky ekonomickou diplomacii, zatímco exministr zahraničí kladl důraz na lidská práva. A tak není divu, že na svém prvním oficiálním setkání se zahraničními diplomaty Zeman mimo jiné řekl, že podpoří mezinárodní obchod a do zahraničí přiveze úspěšné zástupce českého průmyslu.
To se projevilo i v otázce nadcházejících zimních olympijských her v Soči. Řada evropských politiků do Soči nepřijede - více čtěte zde. Oficiálně důvody nesdělují, dlouhodobě ale kritizují stav lidských práv v zemi, pronásledování ruské opozice či homofobní zákony. Naopak Zeman zimní olympiádu navštíví, podle něj by se politika a lidská práva měly řešit na politické úrovni a nemíchat se do sportovních událostí, jako jsou olympijské hry. Zeman za rok v prezidentské funkci také cestoval do zahraničí a občas některými svými kroky zaujal:
- Prezident Zeman vyvolal pozdvižení na straně Palestinců, když navrhoval přesun české ambasády z Tel Avivu to Jeruzaléma. Politický status Jeruzaléma je přitom jedním z klíčových problémů izraelsko-palestinského konfliktu. Izrael ho považuje za své hlavní město, většina států ale jako hlavní město Izraele uznává Tel Aviv. Hrad poté výrok prezidenta mírnil, prý byl vytržen z kontextu.
- Při návštěvě Německa prezident krátce odpovídal žurnalistům na dotazy ohledně dvou Češek unesených v Pákistánu. Na závěr rozhovoru se novinářek v žertu zeptal, zda jsou agentkami Talibanu nebo al-Káidy, a rozhovor zakončil zvoláním „Allahu Akbar“ (Bůh je převeliký). Někteří označovali tento bonmot až za šokující, podle jiných však díky kulturním rozdílům mohl paradoxně pomoci. Muslimy by prý nenapadlo, že někdo toto prohlášení pronese z legrace a brali by ho spíš jako gesto dobré vůle.
Domácí politika:
„Podnikl jsem pokus, který jsem označil za vládu odborníků, nikoli úředníků. Jiří Rusnok není úředník, ale respektovaný ekonom. Jediná cesta, jak vyvolat v ČR předčasné volby, je jmenovat vládu odborníků. Jinak by čekání na předčasné volby bylo čekáním na Godota.“
Dění na domácím politickém kolbišti Zeman nejvíce ovlivnil jmenováním úřednické vlády Jiřího Rusnoka. Nahrál mu k tomu pád Nečasovy vlády kvůli kauze Nagyová (více zde). Strany bývalé koalice ODS, TOP 09 a LIDEM sice i pak tvrdily, že mají ve sněmovně většinu 101 hlasů, Zeman ale přesto jmenoval premiérem Jiřího Rusnoka. „Vážím si vás jako odborníka, (…) neznám lepšího ministra financí,“ prohlásil pří té příležitosti prezident.
Rusnokova vláda na večeři na zámku v Lánech
Většina stran ve sněmovně však tento krok odmítla a mluvila o předčasných volbách. Rusnokova vláda v létě skutečně nezískala důvěru a v říjnu došlo na předčasné volby. Rusnokův kabinet v demisi však vládne ještě teď – po celou dobu bez důvěry sněmovny. Někteří ministři přitom stihli udělat i řádné personální zemětřesení ve svých úřadech. (Více o změnách na ministerstvu dopravy). (Více o personálních změnách Rusnokovy vlády). Na druhou stranu připravila tato vláda státní rozpočet na příští rok, který Zeman podepsal koncem prosince, a Česko se tak vyhnulo provizoriu.
Prezident ve svém vánočním poselství zopakoval, že jmenování Rusnokovy vlády byla jediná cesta, jak vyvolat předčasné volby. Někteří komentátoři však upozorňovali, že Zeman dělal všechno pro to, aby Rusnokova vláda v létě ve sněmovně důvěru získala. Politologové zase podotýkali, že Zeman nejednal v souladu s ústavou – technicky sice bylo jmenování Rusnoka v pořádku, šlo ale proti ústavním zvyklostem, protože jmenoval vládu, na níž se nedohodl s Poslaneckou sněmovnou.
Povolební události zase výrazně ovlivnila lánská schůzka, na které se hned první večer po volbách Zeman sešel se zástupci vítězné ČSSD: konkrétně s Michalem Haškem, Zdeňkem Škromachem, Jeronýmem Tejcem, Jiřím Zimolou a Milanem Chovancem. Chyběl však předseda strany Bohuslav Sobotka. Podle Sobotkových stoupenců uvnitř strany měl být v Lánech dohodnut plán, jak předsedu sesadit, protože následující den předsednictvo strany Sobotku vyzvalo k rezignaci a vyňalo ho z povolebního vyjednávacího týmu.
Miloš Zeman a Michal Hašek
Události však nabraly nečekaný spád: schůzku v Lánech totiž přiznal Chovanec a pod tlakem se přiznali i další účastníci. Kritika se snesla zejména na Haška, který o lánské schůzce opakovaně lhal (více čtěte zde). Na podporu Sobotky se scházeli lidé na náměstích a nakonec ho podpořili i straníci. Sobotku vrátili do vyjednávacího týmu a schválili ho jako kandidáta na premiéra. Naopak „pučisté“ Škromach, Tejc, Hašek a Zimola rezignovali na posty ve vedení ČSSD. Také pátý účastník schůzky Chovanec nabízel rezignaci na post místopředsedy, Sobotka ji ale nepřijal a teď je Chovanec kandidátem na post ministra vnitra.
- Zeman byl už od jejího vzniku spjat se stranou SPOZ, nejprve byl jejím předsedou a po volbách v roce 2010 čestným předsedou. Po zvolení na Hrad si pak vzal jako kancléře Vratislava Mynáře, který stranu vedl jako předseda právě po Zemanovi. Prezident dokonce Mynářovi povolil kandidovat za SPOZ ve volbách do sněmovny. Strana měla na kandidátce i další ministry z Rusnokovy vlády – třeba ministra vnitra Martina Pecinu, ministra dopravy Zdeňka Žáka nebo ministra zemědělství Miroslava Tomana. Jenomže ve volbách naprosto pohořela a získala jen 1,51 % hlasů. Zeman označil za hlavního viníka neúspěchu sám sebe a mluvil o přejmenování strany, strana ale ponese název Zemanovci minimálně do březnového celostátního sjezdu.
Zeman a ústava:
„Pak jsem se dozvěděl ze stanovisek různých ústavních právníků, že prezident republiky může odmítnout návrh ministerského předsedy pouze v případě, kdy navrhovaný adept na ministerskou funkci je buď kanibal, nebo analfabet. Nu což, kanibalů je v naší republice poměrně málo, analfabetů o něco víc. (…) Moje tchyně si to vyložila dvojím způsobem. Sdělila mi, že není ani kanibal, ani analfabet, že by tedy měla zájem o ministerskou funkci.“
„Pojem ústavní zvyklosti je naprosto idiotský, protože kdyby to byly opravdu ústavní zvyklosti, tak by nějakým způsobem byly zakotveny v ústavě. Jsou to jen zvyklosti. Prezident, byť přímo zvolený, nemůže měnit ústavu, ale má samozřejmě svaté právo měnit zvyklosti, které nejsou zakotveny v ústavě.“
Během prvního roku ve funkci bylo prezidentovi opakovaně vytýkáno, že nectí ducha ústavy. Ať už šlo o spor ohledně jmenování velvyslanců nebo kandidaturu hradního kancléře ve volbách. Spor ohledně prezidentových kompetencí se naplno rozhořel po předčasných volbách: šlo zejména o to, zda může či nemůže prezident odmítnout jmenovat ministra, kterého mu navrhne premiér. Zeman se netajil tím, že má k některým kandidátům na ministry výhrady (více o prezidentových výhradách).
Prezident se opírá o materiál Ústava ČR: komentář od Dušana Hendrycha z roku 1997, kde se podle něj píše, že prezident republiky má právo návrh předsedy vlády odmítnout. Toto stanovisko prý potvrdil i posudek od ředitele Ústavu státu a práva AV Jana Bárty. Jenže ústavní právníci oponují, že jde o menšinový názor a většina odborníků zastává opačné stanovisko.
Andrej Babiš, Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek při podpisu koaliční smlouvy
Předseda ČSSD Sobotka dokonce mluvil o kompetenční žalobě – spor by prý měl rozhodnout Ústavní soud. V posledních dnech se ale zdá, že nakonec jmenování vlády proběhne hladce. Zeman se teď schází s jednotlivými kandidáty na ministry a účastníci schůzek si jednání pochvalují jako vstřícná. Navíc už prezident oznámil, že jmenuje Sobotkovu vládu 29. ledna.
Česko tak bude mít novou vládu 95 dní od voleb, což je v historii samostatné ČR rekord. O dva dny méně čekal na jmenování vlády Mirek Topolánek po volbách v roce 2006, tehdy však bylo rozložení sil ve sněmovně 100 na 100 (menšinová vláda ODS nakonec důvěru nezískala). Rekordní dobu musel čekat Sobotka i na jmenování premiérem. Prezidentovo otálení kritizovali odborníci, v ústavě sice žádná lhůta zmíněna není, v takovém případě by však podle nich měl prezident konat bezodkladně. Zeman přinesl svůj pohled i na jiné prezidentské pravomoci:
- Na základě ústavy a trestního řádu má prezident pravomoc udělovat milosti. Zeman však už krátce po svém zvolení uvedl, že se chce tohoto práva vzdát, protože ho považuje za „zbytečně monarchistický prvek“ v ústavě. Loni v listopadu pak opravdu převedl agendu milostí na ministerstvo spravedlnosti, které žádosti třídí a na Hrad posílá jen některé. Zeman chce udělovat milosti jen v humanitárních případech. Prezidentovo rozhodnutí však kritizoval jeho předchůdce Václav Klaus, podle něj je myšlenka nechat rozhodovat úředníky o osudech konkrétních lidí nezodpovědná.
- Zeman nechce jmenovat ani vysokoškolské profesory. Této pravomoci se vzdal po vlně protestů, která se zvedla, když nechtěl jmenovat profesorem Martina C. Putnu. Putnovi nakonec musel jmenovací dekret předat ministr školství. Od té doby se vedou debaty, kdo má profesory jmenovat místo prezidenta – původně to měli být ministři školství či obrany, teď se uvažuje varianta předsedy Senátu. Rektoři však odmítají oba návrhy. Na jmenování tak zatím čeká 85 profesorů.
Prezidentovo zdraví:
„Adolf Hitler byl vegetarián, abstinent a nekuřák – prohrál druhou světovou válku. Winston Churchill na rozdíl ode mě vypil denně jednu lahev whisky, tři lahve šampaňského a vykouřil osm doutníků a vyhrál druhou světovou válku.“
Se zdravím prezidenta Zemana zůstane ještě nějaký čas pevně spjatý pojem viróza. Právě tak totiž Hrad vysvětloval vrávorajícího prezidenta u korunovačních klenotů. Okamžitě se ale objevily spekulace, že za vším je alkohol - ostatně ceremonii vyzdvižení korunovačních klenotů předcházela návštěva ruské ambasády a na agenturních fotkách si prezident připíjí s velvyslancem vínem. Termín rychle zlidověl - lidé si domlouvali, v jaké hospodě „večer chytí virózu“.
- Podle průzkumu STEM/MARK nevěřilo hradnímu zdůvodnění o viróze 72 % lidí, dokonce ani 51 % jeho voličů. Po čase pak hradní kancléř Vratislav Mynář přiznal, že viróza jako oficiální zdůvodnění byla chyba. Za prezidentův stav prý ve skutečnosti mohl nerv u palce a náročná chůze po schodech. Sám Zeman zase tvrdil, že měl chřipku, a vrávorání před klenotnicí vysvětloval kombinací horečky a únavy - více o průzkumu čtěte zde.
Klenoty se vrátily do Korunní komory
Na Zemanovo zdraví dohlíží konzilium dvanácti lékařů, to loni v srpnu oznámilo, že prezident trpí kvůli lehčí formě cukrovky chronickými nervovými potížemi (diabetická neuropatie). Špatně proto cítí nohy od kotníků dolů. Prezident mimo jiné slíbil držet dietu a lékaři mu omezili alkohol i kouření cigaret. Krátce po volbách a lánské schůzce si pak prezident poranil koleno, prý v noci zakopl o koberec, který shrnul jejich pes. Na několik týdnů pak musel omezit prezidentské aktivity a ještě teď chodí s hůlkou.
GALERIE
videogallery_412076