Berlín - K případu unesených Češek v Pákistánu prezident Miloš Zeman v Berlíně řekl, že je velmi šťastný, že jsou obě naživu. Česká republika podle něj udělá vše, aby jim pomohla. Podrobnosti k této pomoci ale odmítl uvést s odůvodněním, aby tím neposkytoval informace teroristickým hnutím Taliban nebo al-Káida. „Jsem velmi šťastný, že ty dvě dívky jsou stále naživu a uděláme, co je v našich silách, abychom jim pomohli,“ řekl dnes Zeman na dotaz německých novinářů. Zeman dnes během svého projevu na Humboldtově univerzitě v Berlíně také kritizoval EU za „měkký“ přístup k terorismu.
Zeman: Jsem šťastný, že jsou obě unesené Češky v pořádku
Zeman se novinářek v žertu zeptal: „Jste agentka Talibanu nebo al-Káidy?“ Když mu odpověděla, že nikoli, pronesl prezident arabské zvolání „Allahu Akbar“ (Bůh je veliký) a nasedl do limuzíny, která ho odvezla na letiště.
Češky, kterým je 24 let, byly v Pákistánu uneseny v březnu, když projížděly ze sousedního Íránu do Indie. Ve středu se na internetu objevilo video s oběma dívkami, které se na něm přimlouvají za propuštění pákistánské neuroložky Áfíi Siddíkíové vězněné v USA. Na stovteřinovém záznamu, který údajně vznikl v polovině dubna, unesené Češky tvrdí, že jsou zdravé, ale že jejich životy jsou ohroženy.
Svou dvoudenní návštěvu Německa završil Zeman setkáním s bývalým německým kancléřem Gerhardem Schröderem a současným ministrem zahraničí Guidem Westerwellem. Mezi těmito jednáními se zúčastnil česko-německého podnikatelského semináře.
Zeman: EU je vůči teroristům „měkká“
Úkolem společné zahraniční politiky EU má podle Zemana být boj proti mezinárodnímu terorismu. Zeman přirovnal současný přístup unie k teroristům k politice ústupků, již prosazovaly západní mocnosti proti narůstající moci nacistů a fašistů ve 30. letech minulého století. Každé vyjednávání s teroristy podle Zemana vede k nárůstu jejich síly. Hlavním úkolem společné zahraniční politiky unie by měl být boj proti mezinárodnímu terorismu, uvedl prezident. Zároveň se vyslovil pro společnou armádu a hospodářskou politiku evropské sedmadvacítky.
Vyjednáváním Hitler a spol. jenom posilovali
„Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu, což je podle mě hlavní nebezpečí pro 21. století,“ řekl Zeman. „Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání,“ uvedl prezident. Politika ústupků měla za cíl zbrzdit rozpínavost nacistického Německa a fašistické Itálie. Západním zemím se přesto nepodařilo zabránit rozpoutání druhé světové války.
Zeman dnes podpořil také myšlenku společné evropské obrany. EU podle něj potřebuje společnou armádu. Naopak policejní složky by měly zůstat plně v kompetenci národních vlád, uvedl. Zeman připomněl, že v konfliktu na území Bosny a Hercegoviny zasahovaly Spojené státy americké, i když jde o evropské území. Podle něj to byla „ostuda“ pro Evropu.
Jednostranný důraz českého prezidenta pouze na bezpečnostní rozměr evropské integrace nedávno kritizovali někteří odborníci na mezinárodní vztahy. „Je znát, že prezident nemá ve svém okolí experta na Evropskou unii. Jeho výroky o společné armádě nebo jednotné korporátní dani stojí mimo rámec současných úvah. (…) Bude-li prezident vstupovat do české i evropské debaty o budoucnosti EU takto extrémně a eklekticky, nebudou jeho myšlenky nikým následovány ani rozpracovávány,“ uvedla Asociace pro mezinárodní otázky při hodnocení prvních sto dnů Miloše Zemana v zahraniční politice. O potřebě zavést v EU jednotnou daň pro firmy (alespoň 25 procent) hovořil prezident začátkem června, když se v Praze setkal se šéfkou evropských odborů Bernadette Ségolovou.
Na Zemana čekal jeden demonstrant
Před Humboldtovou univerzitou na Zemanův příjezd čekal jeden demonstrant. Čech žijící v Berlíně přinesl transparent s nápisem „Miloš Zeman je bezpečnostním rizikem pro ČR“. V sále, kde Zeman přednášel, byly i dvě studentky s odznaky podporujícími jeho protikandidáta z prezidentské volby Karla Schwarzenberga.
Na Zemana čekal v Berlíně jeden demonstrant
Zemanův projev se uskutečnil se v rámci série takzvaných Humboldtových projevů k Evropě, v nichž se svými názory na směřování Evropské unie v minulosti už vystoupili například bývalý německý prezident Richard von Weizsäcker, kancléřka Angela Merkelová, někdejší předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek nebo nynější prezident EU Herman Van Rompuy. Mezi řečníky na prestižní univerzitě byl i Zemanův předchůdce a známý kritik EU Václav Klaus.
VÝBĚR ZEMANOVÝCH VÝROKŮ NA HUMBOLDTOVĚ UNIVERZITĚ:
-
O nesouhlasu s tím, aby se jednalo s teroristy:
„Víme z historie appeasementu, že Hitler, Mussolini a další byli silnější a silnější po jakékoli fázi vyjednávání.“ -
O potřebě společných evropských ozbrojených sil:
„Pokud máte 27 armád, nemáte téměř žádnou adekvátní sílu.“ -
O nařízeních EU:
„Direktivy Evropské unie se někdy soustředí na to, jak pojmenovat nějaký sýr. Prosím, nedovolme společný evropský sýr. A pokud si budete přát společné evropské pivo, doporučuji vám plzeňské.“ -
O příčinách krize:
„Hlavní příčinou současné ekonomické krize je podinvestování evropských ekonomik, což se týká německé, české i všech ostatních evropských zemí.“
„Konzumujeme moc jablek, ale nepěstujeme dostatek jabloní.“ -
O sobě jako evropském politikovi:
„Jsou dva druhy politiků. První má sny a musím přiznat, že takový politik je velmi nebezpečný, protože sny nejsou jenom pozitivní. Ale já se víc bojím politiků beze snů, ať už za nimi vidíme vizi, projekt, program nebo koncept. Takže já jsem politik s evropským snem, ale musím varovat, můj sen může být pro Evropu a Evropskou unii nebezpečný.“ -
O nutnosti společné evropské zahraniční politiky:
„Vždycky si vzpomenu na ironickou otázku Henryho Kissingera, jaké je telefonní číslo Evropy? Pokud máte 27 ministrů zahraničí, nemáte žádného. Nejste partnerem pro Spojené státy, Rusko, Čínu a další.“ -
O výtkách vůči současné zahraniční politice EU:
„Má první kritika současné Evropské unie směřuje k takzvané měkké politice, která mně připomíná appeasement v 30. letech minulého století. Hlavním úkolem zahraniční politiky je bojovat proti mezinárodnímu terorismu, což je podle mě hlavní nebezpečí pro 21. století.“
GALERIE
videogallery_350610
Zeman je v Německu na dvoudenní návštěvě. Po příletu do Berlína ho ve středu přijal německý prezident Joachim Gauck, poté jednal i s kancléřkou Angelou Merkelovou. Dnes se setkal s ministrem zahraničí Guidem Westerwellem, který přivítal, že nový český prezident je přesvědčeným stoupencem jednotné Evropy - na rozdíl od jeho předchůdce Václava Klause.
- „Žijeme ve světě, který se razantně změnil. Vznikla v něm nová centra jako Čína, Indie nebo Brazílie, a když se my Evropané nespojíme, budeme sami moc malí,“ uvedl šéf německé diplomacie.
S prezidentem prý hovořil také o prodeji pražského Lobkovického paláce, kde sídlí německá ambasáda a Berlín o jeho koupi dlouhodobě usiluje. „Rozhodnout se to ale musí v Česku,“
poznamenal Westerwelle.
Kromě něj se Zeman sešel i s bývalým kancléřem Gerhardem Schröderem. Ten kvůli kontroverzním výrokům tehdejšího premiéra Zemana na adresu vysídlených sudetských Němců v roce 2002 tenkrát zrušil návštěvu Prahy. Po setkání Schröder České televizi sdělil, že se Zemanem mluvili o starých časech, o této kontroverzi však údajně nikoli.
- „Na to už si vůbec nevzpomínám. Mluvili jsme o starých časech, kdy jsme usilovali o opravdové zlepšení mezi Německem a Českem,“ řekl Schröder.