Praha - Senátoři chtějí zabránit zneužívání doplatků na nájem pro majitele ubytoven, schválili proto návrh, který má náklady za ubytovny omezit. Jde o novelu, která má zajistit, aby vlastníci ubytoven dostávali doplatky na bydlení výhradně na jednu místnost nebo byt. Nyní je možné, že jich čerpají hned několik podle počtu ubytovaných. Inkasují tak částky, které mnohonásobně převyšují obvyklé nájemné. Novelu nyní posoudí vláda a sněmovna.
„Chci podpořit tento návrh, protože odmítám byznys s chudobou,“ prohlásila místopředsedkyně Senátu a ČSSD Alena Gajdůšková. Senátoři včetně zástupců vládní sociální demokracie normu navrhli přesto, že ministerstvo práce a sociálních věcí chystá vlastní úpravu. Podle Gajdůškové by obě novely mohly být projednány společně.
Novelu předložili senátoři z různých stran. Navrhli také přesněji vymezit okruh společně posuzovaných osob pro výplatu doplatku. Po úpravách, na nichž se podílelo i ministerstvo, tak chtějí zajistit, že bude poskytnut pouze jeden doplatek na bydlení na jeden byt či obytnou místnost.
Náklady státu na doplatek na bydlení rok od roku rostou. V roce 2007 stát na tyto účely vyplatil 527 milionů korun, předloni už téměř 1,7 miliardy korun, upozornil za předkladatele senátor Jaroslav Zeman (ODS). „Chceme nastavit nějaký spravedlivý systém, protože současný stav ubytoven, to je drancování státního rozpočtu,“ reagoval.
Náklady na dávky na bydlení totiž stále rostou. Vloni stát vyplatil třikrát víc než v roce 2011. Pronajímatelé se ale brání - nejde o výnosný byznys. Lidé, které ubytovávají, si podle nich neumějí vážit majetku. „Člověk přijde, ulomí část, odevzdá ji do sběru za 10 korun a nám vznikne škoda 600 korun na nové baterii,“ podotkl vedoucí ubytovny v Ostravě Petr Borna.
Senátorská novela vychází z předlohy, se kterou již dříve přišli poslanci ODS. Dolní komora ji nestihla projednat předtím, než byla rozpuštěna. Podobný cíl měla také novela poslanců z hnutí Úsvit, která měla mimo jiné omezit výši příspěvku za bytovou jednotku podle cen místně obvyklých. Sněmovna ale tuto předlohu zamítla. Právě sociální bydlení je jedním z témat, která pálí i novou ombudsmanku Annu Šabatovou; vznik zákona o sociálním bydlení je pro ni jednou z priorit: „Pokud se chceme nazývat právním a demokratickým státem, tak musíme mít zákon o sociálním bydlení, jinak si praxe vynutí praktiky, jaké fungovaly v ubytovnách, z nichž profitují problematické subjekty,“ nechala se Šabatová slyšet nedávno v Otázkách Václava Moravce - více o jejích názorech čtěte zde.
Města a obce návrh vítají, chtějí ale zajít ještě dál
Svaz měst a obcí podle místopředsedy Jana Mareše (ČSSD) rozhodnutí senátorů vítá. „Když se objevily případy, že v garsonce bylo deset dvanáct lidí, tak přece není možné pro všechny ty lidi zajistit hygienické normy tak, aby to odpovídalo standardům žití. Ukazuje se, že šlo jen o ubytovací byznys,“ dodal Mareš, který je zároveň primátorem Chomutova.
Města by ale chtěla zajít ještě dál a jednají s ministerstvem práce a sociálních věcí. Chtějí, aby pro ubytování sociálně slabých stát využíval volné byty obcí a bytových družstev. „Záměr je takový, aby město nebo obec v rámci sociální práce spolurozhodovalo a pomáhalo obsadit volné byty. A aby finanční prostředky byly kontrolovány třeba přes odbor sociálních věcí, protože oni ví, co ti lidé potřebují, jak se chovají, jestli posílají děti řádně do školy. Bylo by to v dobrém smyslu regulované využití bytového fondu,“ vysvětlil Mareš.
