Jak vznikaly tradiční vánoční hity? Některé i omylem

Praha - Vánoce bez těch správných písní si jen těžko někdo dovede představit. Koledy se hrají již dlouhá léta, ale jen některé z nich jsou známé takřka po celém světě. Ty světově nejpopulárnější vznikly v 19. století - jednou z nich je Tichá noc, která vznikla díky porouchaným varhanám, či americká Jingle Bells, což je vlastně píseň o tom, že všude kolem cinkají rolničky, a proto je zábavné jezdit na saních, které táhne kůň.

První české historicky doložené koledy vznikly už v době před Janem Husem. Z té doby pochází třeba Narodil se Kristus Pán. Ironií osudu je, že nejkrásnější vánoční koledy a písně pocházejí většinou z doby „temna“. Tehdy vznikly dodnes hrané koledy jako Půjdem spolu do Betléma nebo Nesem vám noviny

U většiny starých koled neznáme jejich autory. Víme ale, že některé napsali vesničtí učitelé. Prý jeden východočeský kantor, který vypomáhal v kostelním sboru a příležitostně skládal - zůstala po něm koleda Já bych rád k Betlému. V 17. století zase severní Moravu zasáhla invaze italských a rumunských pastýřů. Říkalo se jim valaši a kraji potom Valašsko. Od té doby si také notujeme Pásli ovce valaši

Za Tichou noc mohou porouchané varhany 

Krátce před vánočními svátky roku 1818 se v kostele sv. Mikuláše v hornorakouském městečku Oberndorf porouchaly varhany. Varhaník kostela Franz Xaver Gruber právě na Štědrý den zhudebnil báseň pomocníka faráře Josepha Franze Mohra. Byla určena pro dva sólové hlasy, sbor a kytaru. Ještě večer skladbu zpívali v kostele. Úspěch se ale nekonal. 

Píseň pro lidi pak objevil až varhanář Karl Mauracher z Fügenu, který přijel v průběhu 20. let 19. století opravit již zmíněné varhany. Nadšený varhanář posléze koledu hrál všude a  uslyšel ji i zillertalský rukavičkář a kramář Strasser, jemuž se zalíbila natolik, že ji začaly zpívat jeho tři dcery na vánočních jarmarcích. 

Tichá noc se pak díky evropským přistěhovalcům dostala i do Spojených států, kde se z ní stal ten správný vánoční hit. Za svou popularitu může poděkovat zpěvákovi Bingu Crosbymu. Jako jeden z prvních totiž začal natáčet vánoční desky. Nejdříve píseň nechtěl natáčet, ale nakonec u příležitosti prvních Vánoc, kdy byly USA ve II. světové válce, Tichou noc natočil. A vánoční hit byl na světě – zajímavostí je, že Tichá noc byla přeložena do 300 jazyků a nářečí.

Jingle Bells - školní rozptýlení i píseň kosmu 

Svou historii mají i neméně slavné Rolničky. Dlouhá léta je lidé považovali za ústně předávanou píseň. Až v první polovině minulého století se zjistilo, že ji kolem roku 1850 složil americký učitel James Lord Pierpont (1822–1893) v Medfordu jen tak do bostonské nedělní školy pro Díkuvzdání. A původně se vůbec nejmenovala Rolničky, ale Odkryté saně, tažené jedním koněm - One Horse Open Sleigh

Proč zrovna touha psát o saních? Protože právě Medford byl tehdy proslavený svými závody na saních. V průběhu let se Rolničky staly vánočním hitem. A podobně jako u Tiché noci se o to postaral opět Bing Grosby, který je v roce 1943 nazpíval, a udělal jim tak obrovskou reklamu.

Jingle Bells mají ale jedno velké prvenství – je to totiž první vánoční píseň zpívaná ve vesmíru. Když v polovině 60. let po oběžné dráze Země kroužila loď Gemini 6 s Tomem Staffordem a Wallym Schirrou, v reproduktorech kontrolního střediska NASA na zemi najednou zaznělo překvapivé hlášení. „Vidíme objekt. Vypadá jako satelit letící ze severu na jih. Vidíme řídicí modul a 8 menších modulů vepředu. Pilot řídícího modulu má na sobě červený kabát…“  Až když Schirra začal na foukací harmoniku vyluzovat melodii Rolniček, došlo zaskočeným letovým dispečerům, že popisoval Santu a jeho sobí spřežení. 

Christmas Song - USA ji miluje, Evropa nechápe 

Existují ale i koledy, které se proslaví jen někde. Takovým příkladem je Christmas Song, který v roce 1944 napsali Američané Mel Torme a Bob Wells. Ve Spojených státech je to totiž po Tiché noci druhá nejslavnější vánoční píseň, ale v Evropě ji vlastně nikdo moc nezná. Torme a Wells napsali budoucí hit paradoxně v období horkého léta. A šlo jim to úplně samo - napsali to za 40 minut, jak vypráví Torme. 

Svět se o písni dozvěděl až v podání amerického černošského zpěváka a klavíristy Nata Kinga Colea (1919–1965). Ten Christmas song poprvé nahrál v roce 1946 a od té doby jsou bez ní Vánoce v angloamerickém světě doslova nemyslitelné. Cole tento vánoční song nahrál ještě několikrát - například v roce 1961 ho nahrál s kompletním orchestrem a v roce 1974 dokonce získala původní verze z roku 1946 cenu Grammy. 

A co znamená vlastně koleda?

Má základ v latinském slově, které zní „calendae“: Říkalo se tak každému prvnímu dni v měsíci. Od 14. století mělo tohle slovo více významů - označovaly se tak například dary, které si dávali lidé navzájem mezi sebou. Calendae také znamenalo „chodit na koledu“. Na Štědrý den, na Štěpána, na Nový rok a na Tři krále.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Některé lesní školky likvidují přerostlé sazenice. Není o ně zájem

Lesní školky začaly likvidovat přerostlé sazenice, které se nepodařilo prodat. Nepomohlo ani jednání s ministerstvem zemědělství. Po kůrovcové kalamitě stát i lesníci volali po vyšší produkci, aby se holiny mohly co nejdřív osázet. Nyní scházejí peníze a zájem o stromky tak opadl.
před 1 hhodinou

Praha bude kvůli žloutence očkovat sociální pracovníky i více dezinfikovat MHD

Případů žloutenky typu A dál přibývá. Hygienici od začátku roku evidují 392 případů. Loni touhle dobou to byly jen desítky. Podle Státního zdravotního ústavu jde ale jen o špičku ledovce, devadesát procent lidí je bezpříznakových. Nejvíc případů je v Moravskoslezském a Středočeském kraji a v Praze. Právě v hlavním městě hygienici připravují očkování vybraných skupin. Dopravní podnik opět, jako za covidu, důkladněji dezinfikuje vozy.
před 2 hhodinami

Poslanci schválili zákon o podpoře bydlení

Sněmovna v závěrečném kole schválila vládní předlohu o podpoře bydlení. Opoziční ANO už předem avizovalo, že ji nepodpoří, zákon kritizuje i hnutí SPD. Poslanci se opět nedostali k dokončení závěrečného schvalování školské novely, neprojednali ani sociální novelu. Na programu schůze měli také uzákonění pravidel pro lobbování, které podpořili.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna podpořila úpravy migračních pravidel

Sněmovna podpořila ve středečním úvodním kole koaliční novelu s úpravou českých azylových a migračních pravidel. Opoziční hnutí ANO a SPD pokládají zpřísnění za nedostatečné a zablokovala schválení předlohy zrychleně už v prvním čtení. Chtějí předkládat pozměňovací návrhy, zamítnutí neprosazovala. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) naopak mluvil o výrazném zpřísnění azylové a migrační legislativy. Novelu nyní posoudí bezpečnostní výbor, na což bude mít měsíční, tedy poloviční lhůtu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Rezervy plynu se začínají plnit, koncem března zbývala jen čtvrtina

Tuzemské zásobníky plynu se zase začínají plnit. Nejméně suroviny v nich bylo koncem března, zbývala sotva čtvrtina rezerv. Teď už distributoři nečekají, že by do nich před začátkem nové topné sezony museli sahat. Ačkoliv v posledních měsících plyn zlevňoval, analytici očekávají, že v budoucnu budou ceny stagnovat, a doporučují fixaci.
před 10 hhodinami

Paraguayský soud zamítl žádost o propuštění českého exposlance Wolfa

Paraguayský nejvyšší soud zamítl žádost o propuštění z vazby, kterou podala obhajoba bývalého českého poslance Petra Wolfa. Napsal to deník ABC. Z rozhodnutí soudu vyplývá, že Wolf neuspěl ani se svou žádostí o azyl v zemi, kde se skrýval před českou justicí. Ta ho odsoudila na šest let odnětí svobody za dotační podvody a české úřady tak usilují o jeho vydání.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný

V úterý zemřel historik a iberoamerikanista Josef Opatrný, bylo mu 79 let. Informaci Institutu Cervantes potvrdila agentuře ČTK Monika Brenišínová ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, kde Opatrný působil. Byl předním znalcem vývoje česko-latinskoamerických vztahů a uznávaným expertem na dějiny Kuby a obecné problémy světových dějin.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Školné na vysokých školách není na pořadu dne, shodli se Bek a Plaga

„Pokud nebude propracovaný systém půjček, aby si sociálně slabší mohli studium dovolit, tak školné je bariéra, která by naopak bránila těm talentovaným se dostat na vysokou školu,“ řekl v úterních Událostech, komentářích moderovaných Danielem Takáčem bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. S jeho názorem souhlasil i současný šéf resortu Mikuláš Bek (STAN), podle něhož školné není na pořadu dne.
před 17 hhodinami
Načítání...