„Slibuji věrnost České republice,“ zněla Vladislavským sálem před deseti lety slova prezidentského slibu Miloše Zemana. Někdejší premiér se stal vůbec první hlavou státu, kterou přímo volili občané. Zemanovy předchůdce vybírali při společném hlasování zákonodárci. Právě členů Poslanecké sněmovny a Senátu jsme se zeptali, jaká pozitiva a negativa vidí v dvou funkčních obdobích Miloše Zemana v nejvyšší ústavní funkci.
Se stejnými dotazy ČT24 oslovila všech 281 členů obou parlamentních komor. Někteří se odmítli vyjádřit, část se nepodařilo zastihnout, ale téměř dvě stě senátorek, poslankyň, senátorů a poslanců se o svůj názor podělilo. Mezi pozitivy zaznívaly například Zemanovy cesty do regionů či změna jeho postoje k Rusku, k níž došlo v posledním roce. Často ale odpovědí bylo prosté „Nic“. Mezi negativy se pak opakovaně objevovalo rozdělování společnosti, vztah vůči Číně a Rusku či výběr spolupracovníků.
Kromě hodnocení působení končícího prezidenta odpovídali zákonodárci také na to, jaká mají očekávání od výkonu funkce nového prezidenta Petra Pavla. V odpovědích se objevují takové motivy, jako je sjednocení společnosti, respekt k ústavě či důstojnost výkonu funkce. Zejména opoziční zákonodárci pak doufají, že Pavel bude prezidentem celé společnosti, objevují se však i skeptické názory.
Všechny odpovědi tak, jak je zákonodárci v minulém týdnu poskytli, najdete přehledně v těchto grafikách.
