Praha - V květnu 1942 byl Reinhard Heydrich už osm měsíců nejmocnějším mužem Protektorátu Čechy a Morava. Hlavním úkolem obergruppenführera SS a generála policie bylo potlačit místní odboj a poté prostor rasově vyčistit. Během stanného práva byly od září 1941 do ledna 1942 popraveny stovky lidí, další skončili v koncentračních táborech. Odboj se ale nedal umlčet. Vše vyvrcholilo v půl jedenácté dopoledne 27. května 1942. Na zastupujícího říšského protektora, kata českého národa, zaútočili českolovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie.
Jak českoslovenští hrdinové potrestali nacistického tyrana
Heydrich se v Protektorátu evidentně cítil sebejistě, nikdy si nepřipouštěl, že ho národ, který měl být podle německých plánů zotročen a posléze vyhlazen, může nějakým způsobem ohrozit. „Proč by na mne měli moji Češi střílet,“ reagoval na výtky Hitlera, jenž se obával o bezpečnost třetího muže Třetí říše. Zastupující protektor tudíž ze svého sídla v Panenských Břežanech pravidelně jezdíval v otevřeném automobilu a mnohdy i bez ochranky příslušníků jednotek SS.
Nacistickému pohlavárovi se osudnou stala ostrá zatáčka v křižovatce mezi tehdejší Kirchmayerovou třídou (dnes Zenklova) a ulicí V Holešovičkách, kde automobil mířící k Pražskému hradu musel jet téměř krokem. Místo v Praze-Libni zvané pod Vychovatelnou si po několikatýdenním obhlížení vytipovali českoslovenští parašutisté Jan Kubiš a Jozef Gabčík. Tou dobou byli na našem území už několik měsíců, ve výsadku Anthropoid seskočili koncem prosince 1941 a za tu dobu se například stihli účastnit diverzní akce na plzeňskou zbrojovku.
Gabčík a Kubiš
Do plánování atentátu na nejvýše postaveného Protektorátu se kromě místního odboje zapojil i parašutista Josef Valčík. Traduje se, že se tento voják ze skupiny Silver A zapojil i do samotného provedení akce tím, že Kubišovi s Gabčíkem dával signál zrcátkem. Mnozí historici jsou však přesvědčeni, že by to bylo příliš riskantní. Valčíka totiž stíhalo gestapo, když ho dekonspirovalo při jeho působení na Pardubicku, tou dobou už znalo jeho popis a vypsalo na něj stotisícovou odměnu.
Jisté je, že od středečního rána 27. května na Heydrichův příjezd vyčkávala dvojice mužů, která později vešla do československé i světové historie. Že právě dnes bude libeňskou zatáčkou projíždět, dal parašutistům dopředu vědět spolupracovník odboje František Šafařík, který byl zaměstnán ve správě Pražského hradu. Obergruppenführer SS ten den měl odletět do Berlína na setkání s Adolfem Hitlerem. Nejvyšší vůdce se však se svým oblíbencem už nikdy nesetkal.
Heydrich zemřel o týden později na následky zranění
Na hodinách bylo půl jedenácté, když se v křižovatce objevil černý mercedes s odkrytou střechou, osobní šofér Johaness Klein zpomalil a v tom do vozovky přiskočil Gabčík. Shodil z ramena kabát, pod kterým ukrýval již sestavený samopal Sten, chtěl zahájit palbu. Zbraň ho však neposlechla, v zásobníku se vzpříčil náboj. Heydrich v rozporu s běžnými bezpečnostními pravidly přikázal zastavit, čehož využil druhý atentátník Kubiš, který na automobil pohotově hodil granát. Bomba sice dovnitř vozu nezapadla a explodovala před pravým zadním kolem, úlomky ale Heydricha vážně zranily. Výbuch byl tak silný, že vyrazil okna i právě projíždějící tramvaji číslo 3.
GALERIE
Atentát na Reinharda Heydricha zdroj: ČT24
Po atentátu Kubiš, kterého střepiny zranily do obličeje a hrudníku, nasedl na kolo a ujel směrem do Staré Libně, cestou si přitom musel proklestit cestu hloučkem zvědavců, dokonce střílel do vzduchu. Gabčíka začal pronásledovat Klein, parašutista utíkal na opačnou stranu než jeho kamarád, do kopce Kirchmayerovy třídy. Řidič na útočníka několikrát vypálil, Gabčík střelbu opětoval a Němce strefil do nohy. Nakonec zmizel v postranních uličkách.
Úryvek vyhlášky o stanovení výjimečného stavu
Dne 27. května 1942 byl v Praze spáchán atentát na zastupujícího říšského protektora SS obergruppenführera Heydricha. Na dopadení pachatelů se vypisuje odměna 10 milionů K. Každý, kdo pachatele přechovává nebo jim poskytuje pomoc, anebo má vědomost o jejich osobě anebo o jejich pobytu a neoznámí to, bude zastřelen s celou svou rodinou.
Nad okresem oberlandratu v Praze se vyhlašuje oznámením této zprávy v rozhlase civilní výjimečný stav…
GALERIE
videogallery_133171
Zastupující říšský protektor byl převezen do nedaleké nemocnice Na Bulovce, kde bylo vyklizeno celé patro, aby měl Heydrich klid na léčbu. Lékaři mu diagnostikovali zlomené žebro, protrženou bránici a poškozenou slezinu. Po poledni Heydricha operovali přednosta chirurgie na Bulovce Walther Dick a šéf chirurgické kliniky na Karlově náměstí Josef Hohlbaum, jeho stav se poté zlepšoval. Začátkem června se ale rozvinula infekce a organismus, oslabený odstraněním sleziny, už nedokázal vzdorovat. Spoluautor takzvaného konečného řešení židovské otázky zemřel v půl páté ráno 4. června, přesnou příčinu smrti se ovšem zřejmě nikdy nepodaří určit.
GALERIE
Vojáci SS odnášejí Heydrichovu rakev
Atentát nezůstal bez následků - stanné právo a masové popravy
Útok československých parašutistů na Heydricha nezůstal bez následků. Rozzuřený Hitler původně požadoval jako odvetu zabít 10 000 nejvýznamnějších Čechů, rozmluvil mu to ale říšský sekretář K. H. Frank, ohrozilo by se prý zásobování německé armády. Přesto se lidé teroru nevyhnuli, téměř ihned po atentátu bylo vyhlášeno stanné právo a začaly masové popravy. 19. června 1942 byl popraven i někdejší předseda protektorátní vlády generál Alois Eliáš, uvězněný během prvního stanného práva. Akce přijel řídit šéf nacistické pořádkové policie generál Kurt Daluege, který byl jmenován novým zastupujícím říšským protektorem. Stovky lidí zapojených do atentátu a jejich příbuzných skončily v koncentračním táboře Mauthausen, kde byla řada z nich zavražděna.
Nacisté v Lidicích
Nacistický teror vyvrcholil v červnu 1942 vyhlazením Lidic a Ležáků. Za druhého stanného práva, které skončilo 3. července 1942, zahynulo přes 3 000 lidí.
Gabčík s Kubišem a dalších pět výsadkářů se před pátráním gestapa skrývali přes tři týdny. Po dohodě s nekomunistickým sokolským odbojem svůj hlavní a poslední úkryt našli v chrámu Cyrila a Metoděje v Praze, první ze štvanců sem přišli 29. května. Nakonec je ale zradil jeden z nich - Karel Čurda. Bál se, že protektorátní úřady jsou na stopě i jemu a jeho rodině, zdrtila ho zpráva o vypálených Lidicích.
„Jsme Češi, nikdy se nevzdáme“
Pravoslavný kostel v Resslově ulici ozbrojené složky obklíčily 18. června, zrovna v den, kdy čeští odbojáři plánovali atentátníky i s ostatními tajně v rakvích odvézt na bezpečnější místo. Parašutisté se přesile osmi set mužů z gestapa a jednotek SS bránili dlouho a statečně. Bitva trvala více než sedm hodin a zahynulo při ní mnoho německých vojáků. Poslední kulky si českoslovenští hrdinové nechali pro sebe. Když je nacisté vyzývali, aby se nechali zajmout, z krypty se jen ozvalo: „Jsme Češi, nikdy se nevzdáme!“
GALERIE
Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici autor: Gamma-Keystone, zdroj: Getty Images
V kostele sv. Cyrila a Metoděje bojovali a zahynuli tito parašutisté: Josef Bublík, Jozef Gabčík, Jan Hrubý, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jaroslav Švarc, Josef Valčík.
Nad příběhem nejvýznamnějšího činu domácího odboje v Evropě se po válce v podstatě zavřela voda. Komunistickému režimu se nehodilo, že akci naplánovala a do protektorátu parašutisty vyslala Benešova vláda v Londýně. Proto v minulosti nebyl atentát nijak zvlášť přípomínán, komunistické úřady účastníky odboje zapojené do zabití Heydricha dokonce pronásledovaly.