Praha - Vrchní státní zastupitelství v Olomouci zažádalo Nejvyšší soud o vydání stanoviska, zda poslance chrání imunita i při jednání mimo objekt dolní komory. Žádost souvisí s případem tří rebelů z ODS, kteří měli přijmout úplatek v podobě lukrativních postů a které soud vyňal z pravomoci policie a žalobců právě kvůli jejich imunitě. Nyní státní zástupci tvrdí, že mají důkazy o utajovaných schůzkách uskutečněných na konkrétních místech v Brně a v Praze mimo půdu sněmovny - to by mohlo otevřít cestu k obnovení stíhání všech tří exposlanců.
Někdejší poslanci za občanskou demokracii Petr Tluchoř, Ivan Fuksa a Marek Šnajdr čelili obvinění z přijetí úplatku ve formě postů ve státních firmách, který jim měl údajně přislíbit premiér Petr Nečas výměnou za to, že se vzdají mandátu, a umožní tak schválení vládního daňového balíčku. Nejvyšší soud ale v červenci rozhodl, že se na takovou politickou dohodu vztahuje poslanecká imunita, a Nejvyšší státní zastupitelství proto následně zrušilo stíhání všech tří poslanců. Vrchní olomoucký žalobce Ivo Ištvan ovšem vzápětí avizoval, že bude po soudu žádat upřesnění poté, co konkretizuje schůzky, na nichž mělo k nabídnutí a přijetí úplatku dojít.
Aktuální podnět k Nejvyššímu soudu, který žalobci odeslali 12. srpna, obsahuje tvrzení, že kromě legitimních politických jednání ohledně podpory daňovému balíčku „měla paralelně probíhat další, tentokrát však již utajovaná a co do podstaty soukromá jednání, a to v době nejméně od 3. října 2012 do 6. listopadu 2012“.
Žalobci: Schůzky nebyly o politické dohodě, ale osobním prospěchu
„Jednání měla být realizována osobně, přičemž v souvislosti s nimi byla vedena telefonická komunikace, která vykazuje zjevné znaky konspirace, kdy zúčastněnými osobami je hovořeno zpravidla jen v náznacích, slova jsou používána ne v běžném, ale v přeneseném významu, který je bezpečně znám pouze účastníkům hovorů,“ tvrdí státní zastupitelství, podle nějž existuje důvodné podezření, že jednání na schůzkách naplňuje znaky trestného činu.
Jádrem setkání totiž podle žalobců neměla být politická činnost rebelů, která by směřovala k nějaké politické dohodě či rozhodnutí, ale přijetí příslibu osobního prospěchu, kterého by se jinak poslanci nedostalo. „Poslanci, kteří se takového jednání dopustí, by neměli být z pravomoci orgánů činných v trestním řízení vyňati,“ píší žalobci. Zároveň upozorňují, že imunita podle ústavy zahrnuje jen projev ve sněmovně či jejích orgánech nebo hlasování.
Vyšetřovatelům se údajně podařilo zjistit schůzky v Hrzánském paláci, v restauraci Vojanův dvůr na Malé Straně, v sídle premiéra Kramářově vile, na přesně nezjištěném místě v pražském Karlíně, ve Strakově akademii, v budově Českých drah na nábřeží Ludvíka Svobody.
Jednalo se i v Brně na tamním výstavišti a v nedalekém hotelu Inn, stejně jako v centru Brna v hotelu International. Další tři schůzky se prý uskutečnily ve sněmovně mimo jednání pléna či jejích orgánů.
MÍSTA PRAŽSKÝCH SCHŮZEK:
MÍSTA BRNĚNSKÝCH SCHŮZEK:
Zřejmě právě kvůli případu tří exposlanců z ODS žádal také Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) sněmovnu o podklady, které měly dokumentovat pohyb (blíže nespecifikovaných) zákonodárců loni na podzim. Předsedkyně dolní komory Miroslava Němcová první žádost odmítla pro její přílišnou obecnost, včera potom v Otázkách Václava Moravce oznámila, že druhé žádosti vyhoví a poskytne šéfovi útvaru Robertu Šlachtovi část žádaných podkladů (čtěte víc).
Žalobci: Mějme na paměti úmluvu o korupci
Ve svém podnětu Nejvyššímu soudu tým žalobce Ivo Ištvana poukazuje také na mezinárodní Trestněprávní úmluvu o korupci, kterou Česko ratifikovalo. Podle zástupců úmluva předpokládá možnost stíhat členy parlamentních shromáždění pro korupci, k níž dojde při výkonu jejich funkce. „Pokud by byl přijat takový výklad, že imunitou je chráněno jakékoliv jednání související s výkonem mandátu poslance, nebylo by možné závazkům vyplývajícím z úmluvy dostát,“ upozorňují.
Argumentují také zákonem o střetu zájmů, podle nějž musí veřejný funkcionář vykonávat funkci tak, aby nedocházelo ke střetu mezi jeho osobními zájmy a zájmy, které je povinen prosazovat nebo hájit z titulu své funkce.
Advokáty politiků krok vrchního státního zástupce překvapil. Důkazy podle nich nejsou nikterak objevné a byly známy už před prvním rozhodnutím Nejvyššího soudu. "Já se domnívám, že je to v tuto chvíli už naprosto zbytečný krok. O věci už bylo rozhodnuto a nepřináší nám žádné nové informace,“ konstatoval právní zástupce Marka Šnajdra Lukáš Trojan.
