Pravoslavní křesťané v Rusku a dalších evropských zemích slaví vánoční svátky. Kvůli dodržování staršího juliánského kalendáře jsou totiž oslavy tradičně posunuty zhruba o čtrnáct dní a den Kristova narození připadá až na 7. ledna – podle gregoriánského přepočtu. V Česku se k pravoslaví podle odhadů hlásí více než sto tisíc lidí.
Hoj, ty Štědrý večere i na Tři krále. Pravoslavná církev slaví Vánoce
Studio 6: Pravoslavní křesťané slaví Vánoce (zdroj: ČT24)
K pravoslavné církvi se ve světě hlásí nejvíce křesťanů po církvi římskokatolické. Pravoslaví vyznávají především obyvatelé Řecka a slovanských zemí na jihu a jihovýchodě Evropy.
Poslední údaje vzešlé z českého sčítání obyvatel mluví o tom, že v tuzemsku pravoslaví vyznává zhruba šestadvacet tisíc lidí, přičemž polovinu z nich tvoří Češi a Slováci, druhou přistěhovalci z východní Evropy a Balkánu.
Podle duchovních jsou však počty ve skutečnosti i více než čtyřnásobné – vedle tuzemských věřících totiž pravoslavné chrámy a modlitebny navštěvují gastarbeiteři z Ruska, Ukrajiny nebo Rumunska a ti všichni se oslav vánočních svátků dočkají až nyní, na Tři krále. Právě na 6. ledna totiž připadá podle juliánského počítání Štědrý den.
„Nejviditelnější rozdíl je ten, že pravoslavné Vánoce si uchovaly nemateriální duchovní charakter. Nedávají se dárky a zůstává přítomno vědomí, že největším darem je narození Ježíše Krista,“ doplňuje český pravoslavný kněz Pavel Milko. Obdarování, které je v Rusku coby nejvýraznějším zástupci pravoslavné církve spojeno s postavou dědy Mráze, ostatně proběhlo už na Nový rok.
Vyhlížení Vánoc
Specifikem pravoslavných Vánoc je čtyřicet dní trvající půst, který předchází oslavám Kristova narození. Začíná 28. prosince a končit má nejdříve 6. ledna v okamžiku, kdy se objeví první hvězda na noční obloze. I štědrovečerní večeře ale podle kněze Milka zůstává přísně postní; na svátečním menu se objevuje houbová nebo zelná polévka a kuťa (směs pšenice, medu, sušeného ovoce a ořechů), zvyky se ale mohou různit kraj od kraje. A nejinak je tomu s dalšími svátečními tradicemi.
Například v Srbsku je symbolem dubová větev, kterou je podle místních pověr nutné od kmene odseknout jednou ranou. V opačném případě bude v nadcházejícím roce celou rodinu pronásledovat neštěstí. O hlavní vánoční noci věřící dubovou větev spalují, což má symbolizovat vítězství dobra nad zlem.
Oslava pravoslavných Vánoc podle církevního kalendáře trvá až do 19. ledna, kdy věřící slaví křest Ježíše Krista.