Praha – Nepravdivé řetězové zprávy šířené internetem jsou fenomén, který může ovlivnit naše uvažování. Výzkum pro Agenturu pro sociální začleňování, která vede kampaň proti násilí z nenávisti, ukazuje, že více než čtyřicet procent mladých věří i takovým smyšlenkám, jako že romské rodiny mají větší dávky než neromské. Agentura to chce změnit, využívá stejnou zbraň – internet.
V průzkumu, připraveném agenturou Median pro Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, hodnotili mladí lidé pravdivost sedmi tvrzení o Romech. Hned 44 procent dotázaných si myslelo, že je pravdivá informace o tom, že romské rodiny mají nárok na vyšší dávky než ty neromské. Jenom o procento méně věří, že většinu nezaměstnaných v České republice tvoří Romové. Jak ale takové mýty vznikají? „Hledejme za tím často spíš osobní motivace, kdy se chce člověk zviditelnit, mít pocit, že něco způsobil, nebo chce někomu vědomě uškodit,“ konstatuje Jaroslav Valůch z Agentury pro sociální začleňování.
I když se u dalších nepravd, jako že Romové dostávají léky zdarma a že mohou bezplatně jezdit hromadnou dopravou, už tolik mladých nenachytalo, velkou část odpovědí tvoří i ty, u nichž dotazování řekli, že neví. Právě nejistota z neznalosti může vést k tomu, že pak podlehnou zdánlivé přesvědčivosti podvodných zpráv. „Lidé volají na kompetentní místa, jsou rozhořčení a chtějí prostě pravdivou odpověď,“ uvedla reakci některých lidí primátorka Děčína Marie Blažková (ANO).
Právě Ústecký nebo i Moravskoslezský kraj jsou dvě oblasti, kde základní iniciativu Agentury doplní rovněž vzdělávací aktivity na školách, školení policistů nebo podpora správné komunikace vedení města při srozumitelném vysvětlování řešení sociálních problémů. „Tady v severních Čechách je vysoká koncentrace lidí, kteří (romskou) skupinu ze srdce nenávidí, a proto tomu chce věřit a nemá potřebu si informace ověřovat,“ řekl student děčínského gymnázia.
HateFree aneb bez nenávisti
Internetová stránka a profil na sociální síti HateFree Culture slouží jako hlavní kanály, kterými agentura pomáhá dementovat nepravdy, jež lidem přicházejí do e-mailů nebo na které narážejí na diskusích. Zájemci se mohou seznámit se způsobem, jak detekovat falešné informace, nebo mohou vyzkoušet nástroj Hejtomat, který pomáhá vyvracet nejznámější hoaxy, mýty a stereotypy. Nabízí rovněž příběhy jak obětí, tak optimistických příkladů. „Lidé, kteří své názory o soužití s menšinami zakládají na normální mezilidské komunikaci, hoaxům věří méně,“ míní Daniel Prokop z agentury Median.
Kampaň dál provázejí i televizní spoty nebo plakáty s heslem Nenávist ti nesluší. „Cílem spotů je upoutat pozornost a poukázat na nejbanálnější důvod, proč se nepoddávat nenávisti. Jednoduše nám nesluší. To si v našem fotoateliéru vyzkoušelo také více než 80 známých i méně známých osobností z řad hudebníků, herců či sportovců,“ popisuje koordinátor iniciativy Lukáš Houdek. Pokračovat se bude i v příštím roce v síti kaváren, klubů či divadel, které budou označeny jako „zóny bez násilí“.
Agentura pro sociální začleňování připravuje Kampaň proti rasismu a násilí z nenávisti, aby upozornila, jak šíření nepravdivých představ s negativní konotací vůči určité komunitě nebo kultuře může vést k vebrálnímu nebo fyzickému násilí. Z 80 procent projekt grantově podpořily země Island, Lichtenštejnsko a Norsko a je realizován v dvouletém horizontu od dubna 2014.
