Praha - Podle ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09) by neměla spoluúčast pacientů na zdravotnické péči přesáhnout do roku 2014 dvacetiprocentní podíl. Dnes se pohybuje na 17 procentech. Ministr to uvedl v Otázkách Václava Moravce. Uvažuje se o zvýšení regulačních poplatků a poplatků ve stomatologii nebo vyšší spoluúčasti na lázeňské péči. Primárně se však má chystaná reforma zaměřit na zdravotní pojišťovny a zefektivnění zdravotnického systému.
„Velmi rád bych ujistil pacienty, že ve třech rozích trojúhelníku pojišťovny–pacienti–zdravotníci bude reformní důraz kladen v první řadě na pojišťovny a na způsob poskytování zdravotní péče. Navyšování spoluúčasti bude zcela určitě až to poslední,“ uvedl v Otázkách Heger.
Vláda ve středu projedná první z Hegerových návrhů, v novele zákona o veřejném zdravotním pojištění zvyšuje platbu za den v nemocnici z 60 na 100 korun a 30 korun za položku na receptu bude za celý recept. Spoluúčast je nyní vázána především na regulační poplatky u lékaře, v nemocnici, na pohotovosti a v lékárně, loni tak pacienti vydali zhruba pět miliard korun. Další velkou složkou jsou platby pacientů za zubní péči.
Vedle dříve ohlášených možností ministerstvo uvažuje také o zvýšení spoluúčasti pacientů na lázeňských pobytech nebo dopravě. Spoluúčast by však do roku 2014, kdy vládě končí mandát, neměla překročit hranici 20 %. „Je ale potřeba si uvědomit, že záleží na tom, jak se bude vyvíjet HDP. Bude-li se výrazně zvyšovat, může se zdravotnictví udržet na stejné úrovni,“ upozornil Heger.
Spoluúčast? I doplňky stravy z vaší lékárny
„Míra spoluúčasti v sobě zahrnuje vlastní nákupy léčiv v lékárnách,“ upozornil ředitel VZP Pavel Horák s tím, že reálná spolupráce je tedy o 5 až 8 procent nižší. Na totéž upozornil i ministr zdravotnictví. „Součástí reforem by měla být výchova, aby (lidé) na svém zdraví pracovali bezplatně zdravým způsobem života, spíš než kupováním si léků a doplňků stravy, které k ničemu nejsou.“
Rath: Spoluúčast se skoro zdvojnásobila
Stínový ministr zdravotnictví David Rath i odborná veřejnost před dalším zvyšováním finanční zátěže pacientů varují. „Bez spoluúčasti se zdravotnictví neobejde, ale rozhodující je ta míra, o které si myslím, že je už dost vysoká a pokud to nebude nutné, nebylo by dobře ji příliš navyšovat,“ uvedl onkolog Pavel Klener.
Rath upozornil na to, že před nástupem pravicové vlády Mirka Topolánka se spoluúčast pohybovala kolem 10 %, a za pět let se tak skoro zdvojnásobila. Konstatoval, že „není správné finanční břemeno převalit jen na nemocné lidi“ s tím, že je opravdu potřeba provést revizi zdravotnického systému.
„Nejvíc unikají peníze ve zdravotních pojišťovnách. Ten systém je komplikovaný a drahý, máme zde tisíce úředníků, kteří vymýšlejí samé nesmysly. Tam by se velmi rychle daly ušetřit miliardy,“ upozornil Rath.
Heger chce hnát pojišťovny k odpovědnosti
Právě zdravotní pojišťovny se mají stát hlavním zájmem zdravotnické reformy. Ministr Heger chce dát do zákona, aby špatně hospodařící pojišťovny měly povinnost se sloučit. Požaduje konkurenci pojišťoven, lépe se tak využijí peníze, a chce omezit možnost pacienta přecházet mezi pojišťovnami. „Pojišťovny si nekonkurují kvalitou a péči, jako spíš přetahováním pojištěnců,“ upozornil Heger.
Vedle toho chce ministerstvo pojišťovny hnát k zodpovědnosti a zpřísnit regulace: „Máme možnost ovlivnit pojišťovny tím, jak je konstruován zdravotně pojistný plán a výroční zprávy. Pojišťovny se budou z některých věcí zodpovídat. Chystáme se omezit divoký rozvoj technologií, který se zde odehrál za poslední čtyři roky, kdy byla zrušena přístrojová komise a každý si nakoupil, co chtěl.“
Na rozdíl od ČSSD však plány vládní koalice nepřemýšlí nad tím, že by měla vzniknout jediná zdravotní pojišťovna. K jejich regulaci by ale dojít mělo, a jak upozornil ředitel největšího ústavu v zemi, VZP, není v Česku potřeba pojišťoven mnoho. „Český trh neunese víc jak čtyři až pět pojišťoven,“ konstatoval ředitel VZP Horák.
Lůžka akutní péče čeká redukce - menší, než chtěla vláda
Ministr Heger také nastínil budoucnost lůžek akutní péče. Ta by měla být rušena v průběhu tří let, nikoliv najednou. Dodal, že jeho představa je zrušit deset procent lůžek, zhruba 6 200, z toho polovinu převést na lůžka následné péče. Vláda se dříve shodla na tom, že jako jedno z úsporných opatření zruší zhruba 10 000 akutních lůžek.
„My bychom lůžka rádi redukovali, ale rozumně, postupně, v několika letech… Já si myslím, že k těm 10 000 už nedojde. My se chystáme dělat škrty i ve fakultních nemocnicích a chtěli bychom skončit někde na deseti procentech a z toho asi pět procent se snažit převést do následných lůžek,“ řekl Heger. Doplnil, že lůžka převedená na následnou péči by mohla zůstat v nemocnicích, kde byla zrušena jako lůžka akutní péče. Muselo by ale být jasně definováno, jaký charakter budou která lůžka mít.
Lůžek následné péče je nyní v českých nemocnicích asi 7 000. Podle onkologa Pavla Klenera je přeměna na lůžka následné péče více než žádoucí a měla by jít ruku v ruce s posílením ambulantní péče a takzvané jednodenní chirurgie, kdy pacient po zákroku odchází domů, případně je hospitalizován nejvýše do dalšího dne. „Je to ekonomičtější i výhodnější pro pacienta,“ řekl Klener.
Reformu komplikují chybějící údaje
Jedním z klíčových bodů reformy by mělo být otevření informatiky ve zdravotnictví. Veřejnost by se tak mohla dozvědět, kde se co léčí a kolik jaké zdravotnické úkony stojí. Kardiochirurg Jan Pirk totiž upozornil, že v Česku sice existují dva registry (Národní koordinanční centrum a ÚZIS), nejsou ale propojené. Třetinovým vlastníkem Národního koordinančího centra je VZP. Jak podotknul David Rath, ministerstvo zdravotnictví kvůli chaosu v databázích ani neví, kolik je v Čechách praktikujících lékařů.
Tento problém si uvědomuje i ministr Heger a jeho náprava bude jeden z hlavních bodů reformy. „První údaje bychom měli mít do konce roku a budeme na tom pracovat. Je to chronicky zanedbaná věc v našem systému,“ konstatoval ministr. Podle šéfa VZP však jeho pojišťovna data ministerstvu pravidelně poskytuje v ročenkách a je jen jeho chybou, že je není schopno analyzovat.
Odborníci o refromě zdravotnictví:
kardiochirurg Jan Pirk: „První, co reformě zdravotnictví schází, je konsensus napříč politickým spektrem o tom, jak začít.“
onkolog Pavel Klener: „Neřeší se aktuální problémy, všechno se řeší podle stranických sekretariátů a podstata uniká. Absolutně bezplatné zdravotnictví je iluze. Žádná země na světě nemá uspokojivý systém zdravotnictví a žádný stát nemůže zajistit v plném rozsahu uspokojivou zdravotní péči.“
