Praha – Proměna České republiky od totalitního režimu do skutečné demokracie bude potřebovat více času než dvacet let, kterých uplynulo od svržení komunismu. Společnost stále není vyrovnaná s problémy, které s sebou transformace přinesla, a k plnému přijetí demokratického myšlení bude potřeba další generace, jak v Otázkách Václava Moravce uvedl bývalý prezident České republiky Václav Havel. Jde však podle něho o jev typický pro všechny postkomunistické země, ve kterých stále probíhá vzájemný vliv momentů z dob totality a problémů demokratických společenství.
„Chce to daleko více času, než jsme si mysleli. My jistě jsme trochu překvapeni z problémů, které s sebou přinesla doba postkomunismu. Zatím s tím jaksi neumíme zacházet. Jde to od specifických problémů postkomunistických zemí, pohledu na novou demokratickou kulturu, přes atmosféru strachu až k privatizaci. Toto všechno způsobuje, že ten přechod dlouho trvá, je těžký a bolí to, ale já neztrácím naději. To chce opravdu až tu třetí generaci, která doma nezažila atmosféru strachu a hrbení páteře. Teprve jejich děti budou vyrůstat v jakémsi normálním klimatu,“ řekl Havel.
Podle dalšího hosta pořadu, politologa Jacquese Rupnika, je největším problémem současné podoby demokracie slabé propojení lidí s politikou a skeptický názor na soudnictví. „Pozorujeme nezájem či opovržení právním státem, opovrhování Nejvyšším soudem, mluví se o soudcokracii – to všechno podlamuje základy demokracie,“ vyjádřil Rupnik. Demokracie je však podle něho permanentně pod únavou a vystavována určitým krizovým momentům. Těsně po pádu minulého režimu se stát měl soustředit na nové pojmenování základů, občanství, ústavy nebo lidských práv, což mělo být zajímavé i pro země na Západě. Místo toho došlo podle Rupnika k „okopírování institucí“. „A docela dobře, ty instituce fungují, máme ústavu, ale ten pravý obsah chybí,“ dodal.
Demokracii škodí také korupce
K problémům potenciálních nástrah demokracie se vyjádřil bývalý polský disident Adam Michnik. Demokracii prý škodí hlavně existence korupce. „Je pravda, že cesta od diktatury k demokracii byla pro nás cestou bez příruček, neuměli jsme si představit privatizaci v takovém rozsahu, vždycky jsou v takovém případě podmínky pro nezákonnost,“ řekl.
Společnost SANEP dnes zveřejnila výsledky internetového průzkumu veřejného mínění, ve kterém se ptala na názor lidí na komunistický režim. Dvacet let po svržení komunismu je většina lidí nespokojena s českou politickou reprezentací a jen zhruba třetina lidí považuje Česko za vyspělou demokracii. Podle jiného průzkumu agentury STEM však považuje více než 60 procent Čechů sametovou revoluci za jednu z nejvýznamnějších událostí novodobých dějin.
Česká výjimka z listiny svobod by neměla začít platit, míní exprezident
Výjimka z Listiny základních práv EU pro Česko, kterou si prezident Václav Klaus vynutil kvůli obavám z ohrožení platnosti Benešových dekretů, by podle jeho předchůdce neměla začít vůbec platit nebo by měla později zaniknout. Česká republika by podle Havla měla ctít a sdílet společnou dohodu všech členských států, jak uvedl v Otázkách.
Ratifikační listinu Lisabonské smlouvy o reformě Evropské unie před pár dny v Římě předal premiér Jan Fischer. Tím byla formálně završena ratifikace smlouvy v celé sedmadvacítce a listina reformující činnost EU může začít platit 1. prosince.
