Handicapovaní dostanou vyšší příspěvek na péči: Od srpna o 10 procent

Lidé, kteří se kvůli handicapu nedokáží o sebe postarat sami, budou mít od srpna příštího roku o desetinu vyšší příspěvek. Vláda schválila zvýšení příspěvku na péči poprvé od jeho zavedení. Celkem vyplatí stát zhruba miliardu navíc, zvýšení příspěvku přitom není zahrnuto do státního rozpočtu, který minulý týden projednala sněmovna.

Příspěvek na péči dostávají handicapovaní lidé odkázaní na pomoc jiných od roku 2007. Napřesrok se poprvé zvýší. Stane se tak 1. srpna, handicapovaní dostanou o desetinu více. Zatím dostávají dospělí lidé podle stupně závislosti 800 až 12 000 korun a děti do 18 let 3000 až 12 000 korun. „Jde o pomoc zejména pro ty, kteří se ve své složité životní situaci neobejdou bez pomoci a péče,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Zvýšení příspěvku na péči o deset procent požadovala Národní rada osob se zdravotním postižením, chtěla ovšem více peněz již od ledna. Ministři přitom změnili i červencový termín, který figuroval v návrhu ministerstva práce a sociálních věcí.

Úřad přišel se dvěma návrhy, jeden počítal s tím, že se v pololetí zvýší příspěvek pouze o pět procent a o dalších pět vzroste až na počátku příštího roku, druhý počítal s desetiprocentním zvýšením od července. Nakonec ale vláda rozhodla o desetiprocentním zvýšení od srpna. Podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD) bylo zásadní přesvědčit ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Krása: Je to významný signál

Podle odborů je ale takové zvýšení příspěvku na péči nedostatečné. Žádají růst příspěvku o 32 procent, což je částka odpovídající údaji MPSV, o kolik se od roku 2007 zvedly ceny sociální péče. Národní rada osob se zdravotním postižením také upozornila, že vláda v době hospodářského růstu přidává všem, na handicapované však dosud nepomyslela. 

Je to první signál této vlády, že má zájem na problematice lidí se zdravotním postižením, a tím se snad otevřou dveře k dalším úpravám.
Václav Krása
předseda Národní rady osob se zdravotním postižením

„Navýšení příspěvku je významnou věcí. Na druhou stranu všichni víme, že inflace byla podstatně vyšší, ceny služeb se zvedly o 53 procent. Ale my to bereme jako signál vlády, že má skutečně zájem na zlepšení života lidí, kteří jsou závislí na pomoci jiné osoby. Tím se snad otevřou dveře k dalším úpravám,“ uvedl předseda rady Václav Krása.

Příspěvek pobírá více než 330 tisíc lidí, loni na ně MPSV dalo 20,4 miliardy korun. Letos má vyhrazeno již 21 miliard, desetiprocentní valorizace od srpna by měla přijít na další miliardu.

Jednou z osob, které zvýšení příspěvku pomůže, bude i vozíčkář Jakub Neubert. Pomoc asistentů potřebuje čtrnáct hodin denně, ze současného příspěvku je schopen zaplatit jen čtyři hodiny asistence. „Asistenti jsou moje ruce nohy, jsou to moji kamarádi. Asistent je to nejkontaktnější zaměstnání, co znám,“ říká.

20 minut
Brífink po jednání vlády
Zdroj: ČT24

Zvýšení příspěvků je součástí novely zákona o sociálních službách, která nyní půjde do parlamentu. Kromě vyšších příspěvků na péči novela také zpřísní pokuty za poskytování sociálních služeb bez registrace, a to z milionu korun na dvojnásobek.

Naopak má zákon omezit držení člověka v ústavu proti jeho vůli. Nově by to mělo být možné jen tehdy, pokud by pobyt mimo zařízení ohrožoval zdraví či život nemocného nebo jeho okolí. Lidé s duševními poruchami by museli v ústavu zůstat jen tehdy, když by nebyli schopni nebezpečí odvrátit sami. Kdyby klient vyslovil „vážně míněný nesouhlas“ s pobytem, muselo by zařízení informovat soud, který by rozhodl.

Podle opoziční TOP 09 by se ale měl nejdřív změnit celý systém financování. „Musí být jasné, kolik peněz je řádně využíváno na opravdovou péči, kolik jde jen na přilepšenou do těch domácností a přitom osoby s těžkým zdravotním postižením řádně ošetření nejsou,“ uvedla poslankyně Jitka Chalánková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 44 mminutami

Vláda na zasedání probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

V pondělí zasedne vláda. Na jednání probere třeba návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 2 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 9 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 9 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 10 hhodinami

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 10 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...