Šéf ČSSD Jan Hamáček by rád viděl Tomáše Petříčka a Janu Maláčovou jako své místopředsedy. Sám se bude na pátečním sjezdu ucházet o znovuzvolení a zatím nemá vyzyvatele. Řady sociální demokracie také v úterý rozšíří ministr zemědělství Miroslav Toman. Strana se bude věnovat i programovým prioritám, například zkrácení pracovní doby nebo novým daním pro banky či nadnárodní internetové společnosti.
„Nemyslím si, že by mělo být vedení složené jen z ministrů. Já bych tam rád viděl zkušené komunální a regionální politiky,“ předeslal Hamáček. Vedle Petříčka a Maláčové, kteří ve vládě vedou ministerstva zahraničí a sociálních věcí, se budou obsazovat další tři posty řadových místopředsedů.
Nominace mají třeba místopředseda Poslanecké sněmovny Tomáš Hanzel nebo starosta Nového Města na Moravě Michal Šmarda. Otázkou však je, zda se podaří zvolit všechny místopředsedy. Po posledním mimořádném sjezdu zůstalo jedno místo neobsazeno.
Volit se bude i první místopředseda, jediným kandidátem na tento post je brněnský poslanec Roman Onderka.
Na sjezdu promluví také prezident Miloš Zeman, který straně předsedal v letech 1993 až 2001. Ten opakovaně kritizoval ministra zahraničí a kandidáta na místopředsedu Petříčka. Hamáček se neobává, že by k tomu využil i tuto příležitost: „Neočekávám od pana prezidenta žádná vyjádření v personální rovině. Já očekávám, že pan prezident zhodnotí rok od posledního projevu na sjezdu.“
Nové daně pro banky
Delegáti budou diskutovat také o programu. Předpokládá se, že tuto debatu ovládne především zkrácení pracovní doby o půl hodiny týdně za stejných platových podmínek, které chce ČSSD prosadit ještě v tomto volebním období.
Druhým hlavním tématem budou některé nové daně. Víc peněz do státního rozpočtu by podle návrhů některých sociálních demokratů mohly odvádět banky nebo nadnárodní internetové společnosti. ČSSD se tím inspiruje v Rakousku, které nedávno oznámilo, že nebude spoléhat na společné dohody Evropské unie a zdaní tyto firmy třemi procenty. Pokud by podobná daň platila u nás, do rozpočtu by podle návrhu mohla přinést jednu miliardu korun.
Koaliční partneři z ANO by s takovým návrhem neměli problém. „Tři procenta se mi zdají dost nízká, takže jsem se k tomu vyjádřil, že by to mělo být vyšší,“ řekl dokonce předseda ANO a premiér Andrej Babiš. Komunisté, kteří umožnili vznik vlády, se podle svého předsedy Vojtěcha Filipa kloní spíš k dani z bankovních operací.
Opoziční KDU-ČSL podle svého šéfa Pavla Bělobrádka naopak sektorové daně odmítá. Jedinou výjimkou je sektorová daň na hazard.
