Praha - Až u desetiny žen, které trpí rakovinou prsu, mohou za vznik nemoci geny. Včasné genetické testy pro ně proto znamenají naději na úspěšnou léčbu. Ve zbytku případů lékaři přesnou příčinu nádoru neznají. O dědičnosti rakoviny, ale také o novinkách v boji proti této zákeřné nemoci se v uplynulých dvou dnech mluvilo v pražských Emauzích. Na výroční konferenci sem s odborníky přijely diskutovat ženy z pěti desítek pacientských organizací, které sdružuje Aliance žen s rakovinou prsu. Touto nemocí v Česku každý rok onemocní na šest tisíc žen.
Genetické testy odhalí náchylnost k rakovině prsu
Lékaři dnes dokáží genetické zkoušce na náchylnost k rakovině podrobit celý rodokmen. „Testujeme určité genetické mutace, které vypovídají, že žena má násobně vyšší riziko rakoviny prsu, ale i jiné rakoviny,“ vysvětluje primářka pražského Mamma centra Miroslava Skovajsová. Genetika hraje roli u osmi až deseti procent pacientek. Ženy, kterým testy nedopadnou dobře, začnou lékaři pečlivěji sledovat. „Ve speciální ambulanci pro rizikové osoby jim nabízíme pravidelná vyšetření,“ říká Martina Zimovjanová z onkologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Včasné odhalení nádoru zachránilo život Jarmile Novotné. Boj se zákeřnou nemocí zná důvěrně, nejdřív si jím prošla její matka, později i ona sama. „Na pravidelné kontroly jsem začala chodit kvůli mamince,“ přiznává. Lékaři jí našli nádor před patnácti lety. Odoperovali ho, aniž by o prso musela přijít. I když Jarmila Novotná svůj boj s rakovinou vyhrála, o nemoc se nepřestala zajímat. Začala vést jednu z organizací pacientek s podobným osudem. A všem ženám radí vsadit na prevenci, například na pravidelný mamografický screening.
Mamograf
Ani ženy, u nichž se přítomnost rizikových genů nepotvrdí, totiž nejsou zcela bez rizika. V drtivé většině případů lékaři nedokáží příčinu vzniku nemoci odhalit. Pravděpodobnost onemocnění mohou ženy stejně jako u ostatních karcinomů snížit omezením rizikových faktorů, jako je kouření, konzumace alkoholu či obezita.
U rakoviny prsu ale významnou roli hraje věk. Ze zmiňovaných šesti tisíc nových pacientek za rok je zhruba jen stovka mladší pětatřiceti let, polovina je v rozmezí 50 až 70 let. Proto mají ženy starší 45 let mamografické vyšetření každé dva roky zdarma. Pokud chtějí screening častěji, musí si za něj stejně jako mladší ženy zaplatit, a to asi 500 až 700 korun.
Deset procent nádorů prsu je dědičných (zdroj: ČT24)
V Česku je v současnosti sedm desítek mamografických center. Právě díky včasnému vyšetření přežije dnes o třetinu vyšší počet pacientek než před deseti lety. Na mamograf ale chodí jen polovina českých žen. Jejich počet by mělo pomoci zvýšit adresné zvaní, podle návrhu ministerstva zdravotnictví by preventivní vyšetření měly každé dva roky připomínat pojišťovny.
Pacientky s dědičnou formou nádoru prsu se navíc možná brzy dočkají i nových léků. Vyvíjejí je brněnští vědci. Protinádorovou platinu v nich vyměnili za železo a zinek. V praxi to znamená, že chemoterapie by pro pacientky mohla být snesitelnější a nemusely by přijít ani o vlasy.
Rakovinu prsu má za sebou i Miriam Kotorová. I ona měla štěstí, ženám se stejnou diagnózou ale pomáhá dál. „Necítila jsem se nemocná. Brala jsem to jako zkušenost, která mě má posunout někam jinam, a to se myslím zdařilo,“ říká. O svém příběhu napsala knihu s názvem Říkejte mi Miriam, kterou na pražské konferenci představila. A pro ženy po amputaci prsu začala dokonce šít speciální oblečení. „Má všitou lambádu, do té se dá epitéza a zvenku to potom vypadá, jako když máte běžná prsa,“ vysvětlila Miriam Kotorová.