Fyzik Ošťádal narazil s žalobou na Zemana kvůli profesuře. Podal ji pozdě

Pražský městský soud odmítl druhou z žalob fyzika Ivana Ošťádala, který si stěžoval na to, že ho prezident Miloš Zeman nejmenoval profesorem. Sdělila to mluvčí soudu Markéta Puci. Akademik a Univerzita Karlova podle ní podali svou žalobu proti prezidentovu rozhodnutí pozdě. Soudní usnesení je pravomocné.

Zeman loni v květnu nepodepsal Ošťádalův jmenovací dekret kvůli docentovým dřívějším kontaktům s komunistickou Státní bezpečností. Soud už letošního 21. září zamítl Ošťádalovu žalobu na nečinnost prezidenta, protože konstatoval, že Zeman ohledně nejmenování fyzika profesorem fakticky rozhodl dopisem, který v lednu 2016 zaslal ministryni školství.

Ošťádal proto po tomto rozsudku podal žalobu na nezákonnost Zemanova rozhodnutí obsaženého v dopise. Ani s ní ale neuspěl. Soud se tentokrát fyzikovým požadavkem věcně vůbec nezabýval.

„Městský soud v Praze o předmětné žalobě meritorně nerozhodoval, neboť dospěl k závěru, že nejsou pro projednání žaloby splněny podmínky řízení (…), protože žaloba byla podána opožděně,“ konstatovala předsedkyně senátu Viera Horčicová v usnesení. 

Soudkyně upozornila, že žalobu proti správnímu rozhodnutí lze podat do dvou měsíců poté, kdy bylo rozhodnutí oznámeno žalobci, tedy Ošťádalovi a Univerzitě Karlově. Soud přitom Zemanův dopis pro ministryni zaslal už letošního 4. července do datové schránky právníka obou žalobců Miroslava Běliny. Žalobci se k dopisu následně vyjádřili tak, že ho nepovažují za rozhodnutí ohledně jmenování profesorem.

„Skutečnost, že žalobci po doručení rozhodnutí (…) nepovažovali tento dokument za rozhodnutí v materiálním slova smyslu, ještě neodůvodňovala předpoklad, že soud nemůže povahu tohoto dokumentu posoudit jinak. Naopak žalobcům (…) nic nebránilo, aby podali proti doručenému rozhodnutí, byť jen z procesní opatrnosti, žalobu v zákonem stanovené lhůtě,“ uzavřel soud. Podle něj bylo posledním možným dnem k podání žaloby 5. září, přičemž ve skutečnosti byla podána až 26. září.

Ošťádal a univerzita se proti usnesení mohou bránit kasační stížností u Nejvyššího správního soudu.

Společně s Ošťádalem Zeman nejmenoval další dva navržené docenty, ředitele Národní galerie Jiřího Fajta a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Fajt se rovněž brání žalobou, kterou soud projedná ve středu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoSedmihradské chybí vládní návrhy reforem. Dle Vondráčka se kabinet snaží oživit ekonomiku

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.
před 21 mminutami

ŽivěSněmovna se zabývá podporou bydlení

Poslanci na mimořádné schůzi jednají o úpravě zákona o podpoře bydlení. Vládní novela počítá mimo jiné s tím, že podpora lidem ohroženým bytovou nouzí bude víc zacílená na lidi s vazbou na konkrétní region. Samotný zákon platí od 1. ledna, v účinnost mají opatření vstoupit v červenci. Podle ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) jsou ale v dokumentu technické nedostatky. Opoziční Piráti tvrdí, že avizované úpravy omezí potřebným přístup k pomoci.
před 40 mminutami

Banky poskytly v únoru hypotéky za 40,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypoteční úvěry za 40,5 miliardy korun, což je o 14,5 procenta více než před měsícem a o 59 procent více ve srovnání s loňským únorem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 29,7 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru nepatrně klesly na 4,46 procenta z lednových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 3 hhodinami

SPD navrhne zrušení volby poštou. I když stížnosti na ni v podstatě nechodily

Hnutí SPD navrhne zrušit korespondenční volbu, její vládní partneři s otevřením této debaty souhlasí. Krok naopak kritizují opoziční zákonodárci, kteří novinku v minulém volebním období prosadili.
před 3 hhodinami

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 12 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 13 hhodinami
Načítání...