Forejt se vzdal místa ředitele protokolu Pražského hradu

9 minut
Události: Odchod šéfa hradního protokolu
Zdroj: ČT24

Jindřich Forejt se vzdal z osobních a zdravotních důvodů místa ředitele protokolu Pražského hradu, skončí ke konci roku. V prezidentských službách působil čtrnáct let. Jméno jeho nástupce zatím není známé.

„Mohu potvrdit, že pan Jindřich Forejt se k dnešnímu dni z osobních a zdravotních důvodů vzdal místa ředitele odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky a požádal o rozvázání pracovního poměru dohodou k 31. prosinci. Této žádosti bylo vyhověno. Nic více není třeba vydávat,“ uvedl ve vysílání České televize mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček. 

Z Ovčáčkových slov rovněž vyplynulo, že se Forejt – vzhledem k nespecifikovaným zdravotním důvodům a množství nastřádaných volných dní, které musí vyčerpat – na Hradě zřejmě neobjeví.

Nástupce neznámý, odbor se bude řídit sám

Chod protokolu by to prý nijak ovlivnit nemělo, a to přesto, že vedením odboru nebyl nikdo pověřen ani provizorně. Hradní kancléř Vratislav Mynář to vysvětluje tím, že „odbor je natolik zdatný, vycvičený a erudovaný, že bude pokračovat ve své práci i bez ředitele Forejta“.

Kdo a kdy odcházejícího ceremoniáře ve funkci nahradí, v tuto chvíli rovněž není známo, byť bulvární deník Blesk už v pondělí informoval, že Hrad nástupce vybral. Oficiálně se ví jen to, že kancléř Vratislav Mynář jedná o možné částečné spolupráci s Forejtovým předchůdcem Miroslavem Sklenářem.

„V nejbližší době s ním povedu diskusi, jestli bychom uměli najít prostor pro částečné využívání jeho profesionálních služeb,“ řekl Mynář a na dotaz, zda by se Sklenář mohl stát nástupcem Forejta, dodal: „Nemyslím si, že bych jmenoval pana Sklenáře ředitelem protokolu, takhle ta otázka není.“ 

Sklenář nyní působí v čínské firmě China Energy Company Limited (CEFC). Seznam.cz v pondělí uvedl, že je hlavním kandidátem na místo ředitele hradního protokolu. Kdyby nabídku odmítl, dalším v pořadí má být zástupce ředitele protokolu Vladimír Kruliš, člen Strany práv občanů, který měl v minulosti vztah s dcerou prezidenta Kateřinou Zemanovou. Blesk.cz jako další variantu uvedl dalšího zaměstnance hradního protokolu Tomáše Šebestu.

7 minut
Mluvčí Ovčáček: Rozhodnutí Jindřicha Forejta plně respektujeme
Zdroj: ČT24

Všudypřítomný a chybující

Jindřich Forejt na Pražském hradě působil od roku 2002, a v prezidentské pracovně tak zažil všechny porevoluční prezidenty. Vrchním ceremoniářem se stal za prezidentského působení Václava Klause (2004), který na něj nedal dopustit a před třemi lety ho označil za nejlepšího protokolistu, jakého Česká republika za posledních sto let měla.

Forejt na Hradě zůstal i po nástupu Miloše Zemana a zejména při výkonu jeho mandátu se kvůli prezidentovým potížím s chůzí jevil jako všudypřítomný. V posledních měsících ale média stále častěji přinášela zprávy o tom, že Forejt (jehož s prezidentem spojuje například hluboký zájem o historii) nenachází společnou řeč s dalšími vlivnými silami Pražského hradu – kancléřem Vratislavem Mlynářem a prezidentským poradcem Martinem Nejedlým.

Hradní protokol byl navíc v posledních týdnech spojen s několika spornými situacemi. Vysvětlovat musel zpoždění prezidentského speciálu mířícího na pohřeb slovenského prezidenta Michala Kováče. Forejt také oznámil udělení státního vyznamenání pamětníku židovského holocaustu Jiřímu Bradymu, jenž ho od Zemana ale nakonec nedostal. 

Mylná byla také informace, kterou měl Forejt předat Zemanovi, že americký velvyslanec Andrew Schapiro nebyl při letošním předávání státních vyznamenání 28. října přítomen na Pražském hradě.

11 minut
Dolejší: Mynář a Nejedlý se snažili Forejta dostat z Hradu
Zdroj: ČT24

ČT: Forejta prověřuje NBÚ

Média také upozornila na existenci kompromitujícího videa, na kterém je údajně Forejt zachycen při užívání drog. Server Hlídací pes z nahrávky publikoval několik fotografií, celé video zveřejnit odmítl. Autentičnost záběrů se nepodařilo ověřit. Zda toto video stojí za Forejtovými osobními důvody k odchodu, Hrad odmítl komentovat.

Podle informací České televize se děním kolem Forejta už měsíc zabývá Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). Odmítá ale říct, zda v souvislosti s kompromitujícím materiálem. Důsledkem by mohlo být odebrání bezpečnostní prověrky, kterou končící šéf protokolu má.

Další kariéra nejasná

Forejtova další kariéra zůstává nejasná. Úředník je nadále zaměstnancem ministerstva zahraničních věcí, kterým se stal kvůli budoucí kariéře v diplomatických službách. Prezident Miloš Zeman totiž už dříve otevřeně hovořil o tom, že Forejt se má stát velvyslancem ve Vatikánu. Vláda měla jeho vyslání do Vatikánu dokonce schválit, není ale jisté, že získá svolení vatikánské strany.

Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek možné vatikánské angažmá nechtěl komentovat a na pořadu dne podle něj nejsou ani diskuse o tom, zda by Forejt mohl zakotvit v Černínském paláci, kde (kvůli Hradu) čerpá služební neplacené volno. „Nechce se mi o tom vůbec uvažovat. Celá věc bude podstatná až ve chvíli, kdy by se na nás obrátil a chtěl u nás pracovat,“ podotkl ministr.

Ostatní politici jsou ještě rezervovanější. Forejtův odchod odmítl komentovat předseda vlády Bohuslav Sobotka, šéf lidovců Pavel Bělobrádek i druhý muž ANO Jaroslav Faltýnek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát se chystá volit adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu chystá zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
03:06Aktualizovánopřed 19 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 33 mminutami

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 2 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 3 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 3 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 4 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 4 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 14 hhodinami
Načítání...