Praha - Nejvhodnějším kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku je podle mínění veřejnosti Pavel Telička. V sociologickém šetření agentury Focus pro ČT získal sympatie 35 procent dotázaných. Na druhém místě skončila v očích veřejnosti europoslankyně z řad KDU-ČSL Zuzana Roithová s 22 procenty, ta ale zatím není oficiální kandidátkou na rozdíl od Pavla Mertlíka, kterého prosazuje sociální demokracie. Ten má 13procentní podporu veřejnosti. Necelá třetina respondentů si v sociologickém šetření nebyla schopna vybrat žádného ze tří kandidátů, kterého zvažují strany vládní koalice.
Z šetření rovněž vyplynulo, že Pavel Telička má výrazně větší podporu u pravicově orientovaných voličů než Pavel Mertlík u voličů levicových. Telička má u pravicově orientovaných voličů 35procentní podporu, zatímco Mertlík u stejné skupiny jen 12procentní. U levicově orientované populace sice Mertlík s 28 procenty vede, nicméně Telička na něj ztrácí pouze 4 procentní body.
Ze sedmi vybraných kandidátů do Evropského parlamentu jsou nejpříznivěji hodnoceni Pavel Telička z hnutí ANO a Jan Keller z ČSSD. Za odborně nejkompetentnější jsou považováni Pavel Telička s 25 procenty, na druhém místě je pak sociálnědemokratický lídr Jan Keller s 15 procenty. Ten je vnímán také jako největší obhájce sociálních práv. Status největšího obhájce národních zájmů respondenti přisuzují Pavlu Teličkovi.
„Ukazuje se, že Telička je vnímán jednak jako nejkompetentnější ze všech eurolídrů, voliči akceptují jeho zkušenosti z Bruselu a je vnímán i jako nejvýraznější zastánce národních zájmů,“ interpretuje výsledky šetření sociolog Jaromír Volek. Telička podle jeho mínění v očích voličů v sobě kombinuje vlastnosti profesionála znalého bruselského prostředí a současně dostatečně dynamického a tvrdého politika, který bude ochoten a schopen národní zájmy reprezentovat.
Průzkum proběhl mezi 19. a 23. květnem na reprezentativním vzorku 1 211 respondentů. Statistická odchylka se pohybuje kolem plus minus tři procentní body.
- Prvním českým eurokomisařem byl po vstupu ČR do unie v roce 2004 právě Telička. Zhruba již po půlroce ho ale vystřídal bývalý premiér Vladimír Špidla (ČSSD), po něm v roce 2010 následoval Štefan Füle.
Mertlík a Telička: Unie jsou členské státy, to je třeba si uvědomit
Evropský volič jako ohrožený druh. Tak to zatím vyplývá z předběžných odhadů voleb v evropských zemích. Jasný vzkaz Bruselu poslala i Česká republika. Co se děje v Bruselu, ji zas tak moc nezajímá – účast bude pravděpodobně nižší než 20 procent. „Překvapením je tak velký pokles. Je to vzkaz politické třídě, protože nedokázala veřejnosti objasnit význam Evropského parlamentu,“ podotkl v OVM ekonom Pavel Mertlík (lídr za ČSSD).
„To, co není překvapivé, je, že hlavní příčina je politická reprezentace – nedokázala dát dohromady sebevědomou a vyváženou evropskou politiku, která by zohledňovala zájmy českých občanů. Příčina leží v politice,“ doplnil bývalý eurokomisař Pavel Telička (lídr za ANO).
TOP 09, ODS a KSČM k nízké volební účasti v eurovolbách
Luděk Niedermyaer (TOP 09): „Já si myslím, že těch důvodů je víc, protože Evropa není běžným lidem srozumitelná, protože ty procedury jsou složité.“
Jan Zahradil (ODS): „Myslím, že je potřeba se zamyslet nad samotným konceptem Unie, protože v Evropě volební účast setrvale klesá a to je, myslím, výstražné červené světlo.“
Kateřina Konečná (KSČM): „To, kde já vidím ten hlavní důvod, je, že si i občané uvědomují, že v EU vládnou byrokraté z Evropské komise třeba i na úkor Evropského parlamentu.“
Oba lídři se shodli, že by mělo v Bruselu dojít k reflexi. Důraz by se měl klást i na větší obsazení evropských témat ve vnitropolitických diskusích. Evropská unie jsou členské státy, právě tam by se mělo začít se změnou.
Telička se domnívá, že výsledek evropských voleb by měl mít vliv na výběr kandidáta, protože Evropská komise by měla být reprezentativním subjektem, což podle něj možná pomůže české veřejnosti se více identifikovat s evropskými institucemi. Rovněž podle Mertlíka je výsledek eurovoleb určitě jeden z faktorů, nicméně nikoli rozhodující.
Telička se prý nemůže zbavit podezření ze střetu zájmů
Z Bruselu se ozývají výhrady na adresu Pavla Teličky. Jako zvažovaný kandidát na eurokomisaře prý nemůže dostatečně hájit veřejný zájem. To se domnívá například Nina Hollandová z nevládní organizace Corporate Europe Observatory: „Myslím, že je velmi nepatřičné a kontroverzní jmenovat právě jeho eurokomisařem za Českou republiku, protože byl posledních devět let průmyslovým lobbistou, měl svoji konzultantskou firmu v Bruselu i v Praze, pracoval pro společnost Microsoft, pro české uhelné firmy. Myslím, že je jasné, že není nezávislý, a to může způsobit střet zájmů, pokud se stane evropským komisařem, kde se předpokládá hájení veřejného zájmu.“
Telička i Mertlík dnes v OVM zájem o funkci eurokomisaře potvrdili. Prvně jmenovaný za svou výhodu považuje mj. to, že na rozdíl od Mertlíka kandidoval v eurovolbách. Když ho v roce 2004 v Evropské komisi nahrazoval Špidla, novináři i politici mu prý vyčítali, že nemá politický mandát od voličů. „Tentokrát jsem si pro ten mandát šel,“ řekl. Dodal ale, že pokud by se dnes večer po oznámení výsledků evropských voleb ukázalo, že v nich on či hnutí ANO neuspěli, svou kandidaturu na eurokomisaře by si dovedl „těžko představit“.
Mertlík řekl, že jeho nominace do komise je výrazem snahy sociální demokracie usilovat za Českou republiku o místo eurokomisaře, který má na starosti některou z ekonomických oblastí. ČT uvedla, že neoficiální jednání o tom, jaké místo by ČR mohla v Evropské komisi obsadit, už začala, v úvahu prý připadá třeba místopředseda komise pro institucionální vztahy a administrativu, eurokomisař pro výzkum a inovace či komisař pro spotřebitelskou politiku.
