Praha - Firmy pravděpodobně budou od příštího roku trestně odpovědné. Soudy by je mohly pokutovat, zabavit jim majetek, nebo dokonce za vážná provinění i zrušit. Počítá s tím vládní návrh zákona o trestní odpovědnosti právnických osob, který dnes beze změn schválil Senát. Podle novely, kterou ještě dostane k podpisu prezident, Češi odsouzení jinde v EU o tom doma dostanou zápis do rejstříku trestů. Zvyšuje také poplatek za výpis z rejstříku o 50 na 100 korun.
Vláda tuto průlomovou změnu trestního práva, která má přispět k boji proti organizovanému zločinu a korupci, zdůvodnila českými závazky vůči EU nebo Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Firmy budou moci být podle zákona stíhány pro téměř osm desítek trestných činů. Proviní se, jestliže trestný čin spáchá její manažer, zaměstnanec nebo jednatel, pokud by tím firma získala prospěch, uvedl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Firma nebo organizace má být odpovědná i tehdy, když se konkrétní viník nenajde.
Firmy by mohly být od příštího roku trestány například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vláda do výčtu zařadila i kuplířství, sexuální nátlak, pohlavní zneužití a dětskou pornografii. Firma či společnost by v těchto případech nebyly trestány za „výkon samotného aktu“, ale za případnou organizaci, uvedl Pospíšil. Senátor Jiří Dienstbier (ČSSD) ovšem právě výčet trestných činů kritizoval, podle něj bylo by lepší trestat firmy za všechny, které jsou v trestním zákoníku.
Norma také od příštího roku znovu umožní souběh funkcí ve firmách. Týká se to případů, kdy lidé působí jako statutární orgán firmy a stejnou činnost vykonávají i jako zaměstnanci. Předloha je reakcí na rozsudek Nejvyššího správního soudu. Podle něj souběh funkcí ve firmách není možný, pokud se činnost vedoucích pracovníků vykonávaná na základě pracovního poměru překrývá s výkonem funkce člena statutárního orgánu. Ministerstvo spravedlnosti proto předložilo návrh legalizace souběhu funkcí, aby se odstranil rozpor mezi judikaturou nejvyšších soudů a podnikatelskou praxí.
Novela má také pomoci státu v postupu proti takzvaným schránkovým firmám, tedy společnostem, které sice mají na nějakém místě nahlášeno oficiální sídlo, ale ve skutečnosti je dohledat nelze. Takzvaným schránkovým firmám novela ukládá v obchodním rejstříku uvádět, jaký je jejich právní vztah k jimi uváděnému sídlu: zda ho vlastní, nebo zda ho mají pronajaté. Novela také uvádí, že ve veřejné části obchodního rejstříku nebudou podpisové vzory a rodná čísla, což bylo v minulosti předmětem kritiky ochránců soukromí.
Novela vychází z evropské směrnice
Češi budou mít podle novely v rejstříku uvedeny informace o tom, zda byli odsouzeni v jiném členském státě EU. V případě, že by šlo o trestní řízení, budou úřady na toto odsouzení pohlížet, jako by šlo o verdikt českého soudu. Výjimkou budou pouze prohřešky, které nejsou v Česku trestným činem.
Novela vychází z evropské směrnice. Sjednocuje nakládání s informacemi zaznamenanými v rejstříku trestů. Nyní se vyměňují informace jednotlivě, nově to bude automaticky. Povede to ke zrychlení a zlevnění procesu. Do rejstříku bude mít podle předlohy nově přístup vězeňská služba. Novela dále upravuje zkušební dobu při podmíněném propuštění lidí z vězení.
