V Ostravě se má 1. září otevírat „Zastupitelské centrum Doněcké lidové republiky“, tedy samozvaného státu na východě Ukrajiny. Podle pozvánky, kterou dostali i někteří čeští politici, půjde o vůbec první zastoupení lidové republiky v Evropě. Centrum už má dokonce svého honorárního konzula – Nelu Liskovou. Věc má ale háček, Česko totiž povstaleckou republiku neuznává, a tak nelze ostravské centrum považovat za diplomatické zastoupení státu. A Nela Lisková není podle ministerstva v žádném případě honorárním konzulem – pokud se prý ukáže, že tento titul používá, tak ji úředníci vyzvou, aby s tím přestala.
Působení honorárního konzula je totiž vždy podmíněno souhlasem hostitelské země. „Pokud ČR nějaký stát neuznává, nemůže zcela logicky ministerstvo tento souhlas s působením honorárního konzula na svém území udělit, a nestalo se tak ani v tomto případě,“ uvádí Zaorálkův úřad.
Ministerstvo prý prověří, jestli Nela Lisková používá titul honorární konzul ke své propagaci. „Pakliže se ukáže, že tento titul využívá ke své propagaci, vyzve ji MZV oficiální cestou, aby toto označení přestala s okamžitou platností užívat.“
Lisková v minulých volbách kandidovala na ostravskou primátorku za Paroubkovu stranu LEV 21, strana však nedosáhla ani jednoprocentní hranice. Teď působí tato „honorární konzulka“ ve vedení iniciativy Národní domobrana. Tato organizace samu sebe označuje jako apolitickou organizaci, jejímž hlavním úkolem je „bránit domovy občanů České republiky.“
Think-tank Evropské hodnoty ale tvrdí, že jde o uskupení navázané na extremistickou politickou stranu „Národní demokracie“, která se netají obdivem k putinovskému Rusku. A právě Putinovo Rusko prý podporuje povstalce v obou lidových republikách na východě Ukrajiny.
Nejde o diplomatickou misi, ale pouhý spolek
Co se týče samotného „zastupitelského úřadu“ nebo centra, tak podle ministerstva jde pouze o spolek registrovaný podle občanského zákoníku (Zastupitelské centrum DNR, z. s.): „Nelze ho tedy považovat za diplomatickou misi ani konzulární úřad,“ stojí na stránkách ministerstva. Jediné ukrajinské zastoupení u nás je velvyslanectví v pražské Bubenči.
Tak zvané „lidové republiky“ na východě Ukrajiny – Doněcká a Luhanská – se sice v důsledku vleklého konfliktu odtrhly od Kyjeva po loňském referendu o nezávislosti. Obě mají své vlastní parlamenty i ústavu. Jenže je Česko stejně jako další státy EU či USA neuznávají jako samostatné státy.
Letos si v Praze otevřeli zastoupení Kurdové
Podobnou zkušenost se zastoupením „neexistujícího“ státu už Česko má, a to dokonce z letošního roku. V dubnu totiž v Praze otevřeli své zastoupení syrští Kurdové, konkrétně milice YPG a také ženské jednotky YPJ. A rovněž v tomto případě šlo o první zastoupení v celé Evropě.
Rozdíl byl ale v tom, že v případě Kurdů se mluvilo o neoficiálním zastoupení a Šeruan Hassan používal titul „vedoucí kanceláře kurdských milicí YPG“, nikoliv konzul.
Stejně jako v případě Doněcké republiky totiž Česko oficiálně neuznává existenci takzvaného syrského Kurdistánu jako nezávislé či autonomní státní entity. „Následkem toho neuznává ani jakoukoli její politickou reprezentaci,“ dodává ministerstvo zahraničí. Na druhou stranu ale Česko dodává Kurdům zbraně i jinou pomoc v boji s radikálními islamisty.
