Exšéf OP Prostějov bez trestu, šlo spíš o prohřešek proti zákoníku práce

Olomoucký vrchní soud zprostil obžaloby exředitele zkrachovalé firmy OP Prostějov Františka Tuhého. Podle soudu se nedopustil trestného činu, spíš prohřešku proti zákoníku práce. Za zpronevěru 26,3 milionu korun měl původně jít na 5 let do vězení, podle nynějšího vyjádření soudního znalce si ale mohl na odměnách přijít ještě na víc peněz.

Před olomouckým soudem vypovídal soudní znalec, který řekl, že ve sledované době let 2004 až 2008 se OP Prostějov hospodářsky dařilo a vykazoval zisky. Obviněný František Tuhý si tak ve výsledku mohl na prémiích vyplatit mnohem větší částku, i sto milionů korun. Odměna ve výši 26,3 milionu korun, kterou si skutečně vyplatil, tak údajně byla oprávněná. Nedopustil se tudíž trestného činu, ale šlo hlavně o formální chybu, protože o odměnách mělo rozhodovat představenstvo podniku, jak už upozornil soud nižší instance v Brně. Podle vrchního soudu se jedná spíš o prohřešek proti zákoníku práce.

  • "Firma po celou sledovanou dobu dosahovala zisku a stále prosperovala. I kdyby se dodržel formální postup a prémie mu byly schváleny podle zákona představenstvem, byly by mu stejně vyplaceny. Firma o žádnou částku poškozena nebyla," uvedl předseda soudního senátu Petr Angyalossy.

František Tuhý řekl, že je pro něj verdikt zadostiučiněním. „Ten pocit, když jsem měl za práci, kterou jsem odváděl, dostat pět let vězení, nikomu nepřeji. Jsem strašně rád, že to dopadlo v můj prospěch,“ řekl Tuhý. Nechápal, proč by měl být popotahován za vyplácení prémií pouze on, když i ostatní členové vedení OP Prostějov dostávali podobné částky. 26,3 milionu korun si nechal vyplatit jako mimořádné prémie za dobré vedení firmy. Obžaloba tvrdila, že to bylo v době, kdy byla firma ve finančních potížích. Tuhý se hájil tím, že zákon neporušil, že bylo hospodaření firmy v pořádku a na prémie měl tedy nárok. Vrchní soud nyní doplnil, že firmě nevznikla žádná škoda.

Brněnský verdikt zrušen, jiné žalobě ještě čelí

Brněnský krajský soud dříve rozhodl v neprospěch Františka Tuhého a určil mu pět let odnětí svobody. Miliony mu byly vyplaceny v letech 2004 až 2008, kdy byl většinovým vlastníkem, generálním ředitelem a předsedou představenstva podniku. Z titulu svých funkcí stanovil podmínky pro vyplacení odměn sobě i dalším členům vedení firmy.Tuhý vlastnil 54 procent akcií oděvní firmy, jejichž cena se podle jeho hrubého odhadu před více než šesti lety odhadovala na miliardu korun. Z místa ředitele odešel v polovině roku 2008.

Kromě nynějšího případu je Tuhý ještě obžalován pro porušení povinnosti při správě cizího majetku kvůli údajně nevýhodnému pronájmu podnikových prodejen v Prostějově z let 2004 až 2009. Podle žalobců při nich zvýhodňoval svou dceru a zetě, škoda je vyčíslena na více než deset milionů korun. Soud obžalobu dosud neprojednával.

Společnost OP Prostějov patřila k nejznámějším českým výrobcům oděvů. Kvůli zadluženosti byl na její majetek vyhlášen konkurz v květnu 2010. Pohledávky nárokuje 555 věřitelů, kteří požádali o proplacení dvou miliard korun. Okolnosti krachu OP Prostějov poté začali prověřovat policisté. Hlavní areál OP v Prostějově koupila firma Astria Group, šest výrobních hal, které tvořily dominantu průmyslové části města, bylo zbouráno. Astria chce na části pozemků vybudovat výstavní haly.

2 minuty
Olomoucký vrchní soud osvobodil exředitele OP Prostějov Tuhého
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...