Místo odmítání uprchlických kvót by měla Česká republika předložit vlastní návrh řešení migrační krize, jinak se dostane do pozice elementu rozdělujícího současnou Evropu, míní někdejší ministr zahraničí Cyril Svoboda. Česká republika by podle něj mohla přispět například svými propracovanými migračními zákony, které mnoho žadatelů o azyl odradí.
Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker ve svém projevu o stavu Unie poznamenal, že v EU je nyní nedostatek Evropy a skutečné svobody. Tento problém vykrystalizoval právě při řešení migrační krize, která rozdělila Unii minimálně na dva proudy.
„To, co se děje s uprchlíky, je tak vážné a komplikované, že to chce společné řešení. Nemůžeme pořád říkat: ,To dělejte vy, my ne,'“ poznamenal ve Studiu 6 Svoboda. Úkolem Česka – v situaci, kdy trvale odmítá povinné kvóty pro přerozdělení migrantů – je podle něj přijít s alternativním návrhem. Ale „zatím jsem ten plán neviděl,“ poznamenal Svoboda.
Svoboda: Nabídněme svou azylovou politiku jako vzor
Česko by mohlo Evropě přispět radou ohledně azylové politiky, která je podle Svobody velice pečlivě propracovaná a přísná, což se odráží i v nízkém počtu žádostí o azyl v Česku. „Dublinská dohoda říká, že pokud někdo požádá o azyl v jedné zemi a ta ho odmítne, je to, jako by ho odmítli všude,“ připomíná diplomat. „Mafie to tak organizuje, že je lepší jít do země, kde je imigrační politika mírnější. A to je nabídka České republiky, kterou by měla předložit.“
Nedílnou součástí řešení migrační krize by měl být podle Svobody vojenský zásah proti pašerákům lidí. „Mají se potápět lodě, rozbíjet infrastruktura. Pokud mluvíme o NATO, připravil bych misi, která by podnikla útok.“ Angažmá Severoatlantické aliance ovšem odmítá její generální tajemník Jens Stoltenberg.
Nový plán Bruselu, jak čelit uprchlické krizi, představil ve středu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker. Jedním z navrhovaných opatření je povinné přesunutí celkem 160 000 běženců z Itálie, Řecka a Maďarska do ostatních států Unie podle stanoveného klíče. S tímto návrhem ale nesouhlasí hlavně země V4, tedy Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko. Ty požadují zachování principu dobrovolnosti. Většina EU povinné kvóty podporuje.
Do konce roku také komise navrhne opatření k posílení agentury Frontex, která se má stát skutečnou službou ochrany pozemní a námořní hranice.
