Evropští Židé jsou blízko novému exodu, uvedl Moše Kantor

Praha - Židé jsou blízko novému exodu z Evropy. Při zahájení konference na Pražském hradě to uvedl šéf Evropského židovského kongresu (EJC) Moše Kantor. Důvodem jsou podle něj ekonomický tlak, vzestup radikálního islámu a neonacismus. Právě antisemitismus je hlavním tématem konference Let My People Live, která se koná u příležitosti 70. výročí osvobození osvětimského koncentračního tábora. Podle šéfa českého Senátu Milana Štěcha by Evropa měla diskutovat o prohloubení spolupráce zpravodajských služeb.

Prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor proto po evropských vládách žádá zajištění větší bezpečnosti pro Židy a legislativní opatření v tomto směru. Poukázal na útoky, které se v posledních letech odehrály v Toulouse, Bruselu a naposledy v Paříži. Důvodem, proč se Židé v Evropě bojí, jsou podle něj hlavně ekonomická agrese jako v Řecku a Maďarsku, vzestup radikálního islamismu a neonacismus.

  • Moše Kantor: „Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí. (…) Nacismus se znovu hlásí o slovo. Nedaří se mu jen na ulicích. Říkáme mu ultrapravice nebo neonacismus. Neonacisté vstoupili do národních parlamentů, dokonce do Evropského parlamentu, jsou v místních zastupitelstvech. Brzy se mohou dostat k vládě.“
  • Milan Štěch: „Památku obětí holocaustu nejlépe uctíme konkrétní akcí. … Osobně pokládám za zvláště důležité, aby se prodiskutovali možnosti prohloubení spolupráce zpravodajských služeb v oblasti rasových zločinů.“
  • Jan Hamáček: „Etnické čistky nejsou ani sedmdesát let po ukončení holocaustu ničím nepředstavitelným. A do Evropy se vrací stín samotného holocaustu.“
  • Bohuslav Sobotka: „Vyzývám k jednotě a odvaze vytvářet spravedlivou společnost, která bude prostupná, soudržná a otevřená, společnost bez ghett a diskriminace.“

Podle Kantora by se brzy mohlo stát, že se příznivci nacismu dostanou do vlády některé evropské země. „Myslíte si, že jejich chování bude jiné než jejich předchůdců?“ poznamenal šéf židovského kongresu. „Podobné tendence, které jsme viděli v minulosti, se začínají opakovat,“ dodal. Varoval přitom před politickou korektností.

Poznamenal, že džihádismus je nacismu podobný. Naprostá většina muslimů ale podle něj není nebezpečná. „Není to problém islámu jako náboženství ani globální islámské společnosti. Devadesát devět procent muslimů jsou normální lidé, kteří se chovají podle zákonů a kteří by nikdy nepomysleli na vraždy nebo pogromy,“ říká Kantor. 

Během zahájení konference Kantor prohlásil, že Židé jsou blízko novému exodu z Evropy také kvůli ekonomickému tlaku, přičemž Židé v Řecku a Maďarsku jsou pod větším tlakem než jiné komunity s výjimkou Romů. Výše současné emigrace je prý podobná číslům ze třicátých let 20. století; ekonomická recese vždy vedla k útokům na Židy.

Kantor vyzval evropské úřady k „dramatickému zvýšení bezpečnosti“ židovských obyvatel. O tom, jak toho legislativně dosáhnout, budou dále jednat účastníci pražského fóra a návrhy budou obsaženy v dokumentu, který má fórum přijmout. „Dnes tento proces na institucionálním základu definitivně odstartujeme,“ uvedl Kantor. Jedním z opatření má být i vytvoření zvláštního evropského vyslance pro otázky antisemitismu. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vznik tohoto postu podpořil. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zatím pouze slíbila, že návrh zváží.

Spolupráce zpravodajských služeb

Během zahájení fóra promluvili také další zástupci českého státu. Předseda Senátu ČR Milan Štech (ČSSD) uvedl, že evropské země by měly diskutovat o prohloubení spolupráce zpravodajských služeb v oblasti rasových zločinů. Podle něj v Evropě narůstá xenofobie, společnost se přijmově a majetkově polarizuje a zhoršuje se bezpečnostní situace. Připomněl výzkum, podle kterého se dvě třetiny Židů setkávají s projevy antisemitismu.

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v souvislosti s islámským terorismem prohlásil, že do Evropy se vrací stín holocaustu. S odkazem na islámské radikály řekl, že když evropská společnost bude přihlížet vraždění židů nebo jezídů, „mohou jednou přijít zabít i nás“. O nutnosti odmítnutí antisemitismu hovořil i Sobotka.

Evropský židovský kongres je hlavním organizátorem dvoudenního setkání více než 30 předsedů a místopředsedů parlamentů a dalších 500 hostů. Akce se pořádá k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Souběžně probíhají vzpomínkové akce i v Polsku. Ačkoli tuzemská administrativa tvrdí, že nechce Polsku konkurovat, podle polských médií Varšava nese pražskou aktivitu nelibě (více čtěte zde). Moše Kantor je navíc ruský miliardář s údajně blízkými vazbami na prezidenta Vladimira Putina. Na dnešní tiskové konferenci otázky na politiku Moskvy vůči Ukrajině odmítl odpovědět a Putina označil za „velkého přítele ruské židovské komunity“.

Památku obětí holocaustu odpoledne uctil i prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou, když položili věnce v Terezíně. Po návštěvě Terezína se opět vrátili do Prahy. Hlavní program se v Terezíně uskuteční v úterý, na které připadá 70. výročí osvobození tábora v Osvětimi. Zúčastní se ho mimo jiné předseda sněmovny Jan Hamáček, britský herec Ben Kingsley a více než 90 českých přeživších holocaustu.

Prezidenti ČR a Slovenska položili květiny v terezínském památníku
Zdroj: ČT24/ČTK

Omezení v dopravě

  • Celé pondělí a úterní dopoledne je kvůli konferenci kompletně uzavřen areál Pražského hradu. Exteriéry a hradní nádvoří si budou moct turisté prohlédnout v úterý odpoledne, do interiéru je ale správa vpustí teprve ve středu.
  • Uzavřené je Hradčanské náměstí pro automobilovou dopravu v době od pondělního rána do úterních 15:00.
  • Omezen provoz a možnosti pohybu v okolí Obecního domu v Praze.
  • Zpřísněný režim platí v Terezíně (v úterý 27. ledna).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vlaky nabraly zpoždění i několik hodin kvůli krádeži kabelů v Praze

Zpoždění až v řádu několika hodin nabírají vlaky v Praze kvůli ranní krádeži kabelů na trati v úseku Vršovice – Hlavní nádraží. Jezdí se tam nyní jen po jedné koleji. Opravy zřejmě potrvají asi do 15 hodin, oznámil mluvčí Správy železnic pro mimořádnosti Martin Kavka. Omezení se dotklo podle webu dopravce České dráhy desítek vlaků, lokálních spojů i rychlíků. Některé regionální spoje musely dráhy odřeknout.
10:15Aktualizovánopřed 9 mminutami

Lidé si připomínají památku obětí předloňské tragédie na filozofické fakultě

Lidé v Česku si v neděli připomínají památku obětí předloňské střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK). Už dopoledne uctili jejich památku například někteří senátoři v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS). Po poledni si památku obětí připomněl i premiér Andrej Babiš (ANO). Konají se ale i další akce, které pořádají spolky Spojeni nadějí a Uši pro duši s podporou fakulty a univerzity. Při tragédii zemřelo čtrnáct lidí z řad studentů a pedagogů.
08:36Aktualizovánopřed 23 mminutami

Na muniční iniciativu dali podle Lipavského dárci sto miliard

Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko, sdělil v pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
před 49 mminutami

Štědrovečernímu jídlu v restauraci dávají přednost lidé starší 40 let, místa už téměř nejsou

Na Štědrý den bude otevřená asi třetina gastronomických podniků v Česku, včetně restaurací. Vyplývá to z dat pokladního systému Dotykačka. V Praze bude v provozu dokonce až čtyřicet procent podniků. Restaurace, které ČT oslovila, hlásí prakticky plnou obsazenost. Popularitu návštěv 24. prosince potvrdil i prezident Asociace hotelů a restaurací Václav Stárek. Nejčastějšími hosty jsou lidé nad 40 let, většinou bez dětí.
před 4 hhodinami

V Krabici od bot lidé darovali rekordních 65 tisíc dárků pro děti v nouzi

V letošní vánoční sbírce Krabice od bot lidé darovali o čtyři tisíce krabic s dárky více než loni. ČT to sdělil Dalibor Hála, mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické, která sbírku pořádá. Řada dárců také využila možnost poslat příspěvek do on-line sbírky, která potrvá až do 6. ledna. Zatím se vybralo přes 4,8 milionu korun.
před 6 hhodinami

Vláda plánuje změny u dálničních známek

Až pět procent řidičů jezdí po dálnicích načerno. Pokutu zaplatí jen v případě, že je zastaví celníci. Nová vláda to plánuje změnit. „Nebudeme čekat, že to policisté budou řešit na místě, a budeme to posílat obsílkami,“ uvedl ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Loni celníci vybrali na pokutách za nezaplacené dálniční známky přes čtyřicet milionů. Letos bude částka podobná. Od Nového roku se také dálniční známky zdražují. Za roční ježdění po dálnicích zaplatí řidiči víc o 130 korun. Zdražují se i ostatní známky na méně dní, což je kvůli valorizaci a novým kilometrům dálnic. Nový kabinet plánuje zdražování zastavit, ale chystá i jiné změny. „Je tam také návrh na to, že přestaneme mít nulovou sazbu na elektromobily,“ dodal Bednárik.
před 7 hhodinami

České firmy už mají první smlouvy na Dukovany, další se čekají příští rok

Tuzemské firmy začínají sjednávat první kontrakty související s dostavbou jaderné elektrárny Dukovany. Jihokorejská společnost KHNP, která je bude stavět, registruje zájem i dalších českých podniků. Korejci musejí počítat se zvýšeným očekáváním tuzemských politiků, kteří budou chtít svěřit významnou část projektu českému průmyslu.
před 8 hhodinami

Firmy mohou opět získat úvěr se státní zárukou

Malé a střední firmy mohou po téměř dvouleté pauze znovu získat úvěr se státní zárukou. Peníze lze využít na provozní i investiční výdaje. Ministerstvo průmyslu a obchodu na program Národní záruka vyčlenilo 578 milionů korun, což umožní poskytnout až pět miliard. Resort očekává, že si je rozdělí zhruba tisíc podnikatelů. Žádosti přijímá Národní rozvojová banka. Ta v minulosti poskytla záruky v objemu padesáti miliard korun.
před 16 hhodinami
Načítání...