Evropští Židé jsou blízko novému exodu, uvedl Moše Kantor

Praha - Židé jsou blízko novému exodu z Evropy. Při zahájení konference na Pražském hradě to uvedl šéf Evropského židovského kongresu (EJC) Moše Kantor. Důvodem jsou podle něj ekonomický tlak, vzestup radikálního islámu a neonacismus. Právě antisemitismus je hlavním tématem konference Let My People Live, která se koná u příležitosti 70. výročí osvobození osvětimského koncentračního tábora. Podle šéfa českého Senátu Milana Štěcha by Evropa měla diskutovat o prohloubení spolupráce zpravodajských služeb.

Prezident Evropského židovského kongresu Moše Kantor proto po evropských vládách žádá zajištění větší bezpečnosti pro Židy a legislativní opatření v tomto směru. Poukázal na útoky, které se v posledních letech odehrály v Toulouse, Bruselu a naposledy v Paříži. Důvodem, proč se Židé v Evropě bojí, jsou podle něj hlavně ekonomická agrese jako v Řecku a Maďarsku, vzestup radikálního islamismu a neonacismus.

  • Moše Kantor: „Dnes jsme v situaci, kdy je židovská komunita v Evropě blízko novému exodu z Evropy. Židé se hodně bojí. (…) Nacismus se znovu hlásí o slovo. Nedaří se mu jen na ulicích. Říkáme mu ultrapravice nebo neonacismus. Neonacisté vstoupili do národních parlamentů, dokonce do Evropského parlamentu, jsou v místních zastupitelstvech. Brzy se mohou dostat k vládě.“
  • Milan Štěch: „Památku obětí holocaustu nejlépe uctíme konkrétní akcí. … Osobně pokládám za zvláště důležité, aby se prodiskutovali možnosti prohloubení spolupráce zpravodajských služeb v oblasti rasových zločinů.“
  • Jan Hamáček: „Etnické čistky nejsou ani sedmdesát let po ukončení holocaustu ničím nepředstavitelným. A do Evropy se vrací stín samotného holocaustu.“
  • Bohuslav Sobotka: „Vyzývám k jednotě a odvaze vytvářet spravedlivou společnost, která bude prostupná, soudržná a otevřená, společnost bez ghett a diskriminace.“

Podle Kantora by se brzy mohlo stát, že se příznivci nacismu dostanou do vlády některé evropské země. „Myslíte si, že jejich chování bude jiné než jejich předchůdců?“ poznamenal šéf židovského kongresu. „Podobné tendence, které jsme viděli v minulosti, se začínají opakovat,“ dodal. Varoval přitom před politickou korektností.

Poznamenal, že džihádismus je nacismu podobný. Naprostá většina muslimů ale podle něj není nebezpečná. „Není to problém islámu jako náboženství ani globální islámské společnosti. Devadesát devět procent muslimů jsou normální lidé, kteří se chovají podle zákonů a kteří by nikdy nepomysleli na vraždy nebo pogromy,“ říká Kantor. 

Během zahájení konference Kantor prohlásil, že Židé jsou blízko novému exodu z Evropy také kvůli ekonomickému tlaku, přičemž Židé v Řecku a Maďarsku jsou pod větším tlakem než jiné komunity s výjimkou Romů. Výše současné emigrace je prý podobná číslům ze třicátých let 20. století; ekonomická recese vždy vedla k útokům na Židy.

Kantor vyzval evropské úřady k „dramatickému zvýšení bezpečnosti“ židovských obyvatel. O tom, jak toho legislativně dosáhnout, budou dále jednat účastníci pražského fóra a návrhy budou obsaženy v dokumentu, který má fórum přijmout. „Dnes tento proces na institucionálním základu definitivně odstartujeme,“ uvedl Kantor. Jedním z opatření má být i vytvoření zvláštního evropského vyslance pro otázky antisemitismu. Český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) vznik tohoto postu podpořil. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová zatím pouze slíbila, že návrh zváží.

Spolupráce zpravodajských služeb

Během zahájení fóra promluvili také další zástupci českého státu. Předseda Senátu ČR Milan Štech (ČSSD) uvedl, že evropské země by měly diskutovat o prohloubení spolupráce zpravodajských služeb v oblasti rasových zločinů. Podle něj v Evropě narůstá xenofobie, společnost se přijmově a majetkově polarizuje a zhoršuje se bezpečnostní situace. Připomněl výzkum, podle kterého se dvě třetiny Židů setkávají s projevy antisemitismu.

Předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) v souvislosti s islámským terorismem prohlásil, že do Evropy se vrací stín holocaustu. S odkazem na islámské radikály řekl, že když evropská společnost bude přihlížet vraždění židů nebo jezídů, „mohou jednou přijít zabít i nás“. O nutnosti odmítnutí antisemitismu hovořil i Sobotka.

Evropský židovský kongres je hlavním organizátorem dvoudenního setkání více než 30 předsedů a místopředsedů parlamentů a dalších 500 hostů. Akce se pořádá k 70. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi. Souběžně probíhají vzpomínkové akce i v Polsku. Ačkoli tuzemská administrativa tvrdí, že nechce Polsku konkurovat, podle polských médií Varšava nese pražskou aktivitu nelibě (více čtěte zde). Moše Kantor je navíc ruský miliardář s údajně blízkými vazbami na prezidenta Vladimira Putina. Na dnešní tiskové konferenci otázky na politiku Moskvy vůči Ukrajině odmítl odpovědět a Putina označil za „velkého přítele ruské židovské komunity“.

Památku obětí holocaustu odpoledne uctil i prezident Miloš Zeman se slovenským protějškem Andrejem Kiskou, když položili věnce v Terezíně. Po návštěvě Terezína se opět vrátili do Prahy. Hlavní program se v Terezíně uskuteční v úterý, na které připadá 70. výročí osvobození tábora v Osvětimi. Zúčastní se ho mimo jiné předseda sněmovny Jan Hamáček, britský herec Ben Kingsley a více než 90 českých přeživších holocaustu.

Prezidenti ČR a Slovenska položili květiny v terezínském památníku
Zdroj: ČT24/ČTK

Omezení v dopravě

  • Celé pondělí a úterní dopoledne je kvůli konferenci kompletně uzavřen areál Pražského hradu. Exteriéry a hradní nádvoří si budou moct turisté prohlédnout v úterý odpoledne, do interiéru je ale správa vpustí teprve ve středu.
  • Uzavřené je Hradčanské náměstí pro automobilovou dopravu v době od pondělního rána do úterních 15:00.
  • Omezen provoz a možnosti pohybu v okolí Obecního domu v Praze.
  • Zpřísněný režim platí v Terezíně (v úterý 27. ledna).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 5 hhodinami

Poslanci znovu posoudí novelu k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci by se v úterý měli znovu zabývat spornou vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat.
před 6 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 13 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 14 hhodinami

Schillerová s Juchelkou navrhují změnu platových tabulek

Od ledna by se mohly změnit platové tabulky. Nejnižší tarif by měl začínat na minimální mzdě, která by měla pro příští rok činit 24 900 korun. Žádná z dalších tarifních částek by neměla klesnout pod zaručený plat. Výdělek by se nově měl pravidelně upravovat po pěti letech praxe. Rozdíl v platovém základu podle odbornosti, náročnosti a odpovědnosti práce by měl činit nejméně čtyři procenta. Odborům a zaměstnavatelům to navrhli ministr práce Aleš Juchelka (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zaměstnavatelé označili reformu odměňování ve veřejné sféře za odvážný krok, odboráři za revoluci.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Jiřikovský z bitcoinové kauzy dál zůstává ve vazbě, nastínil možnosti spolupráce

Tomáš Jiřikovský v bitcoinové kauze podle státní zástupkyně Lucie Slámové v pondělí k několika bodům obžaloby nastínil možnosti spolupráce, s policií dosud nespolupracoval. Žalobkyně to oznámila po vazebním zasedání, v němž Krajský soud v Brně rozhodl o tom, že Jiřikovský zůstane ve vazbě. V souvislosti s bitcoinovou kauzou je ve vazbě už více než rok.
před 17 hhodinami

Soud uložil hochovi za dvě brutální vraždy 9,5 roku, bylo mu patnáct let

Za dvě loňské brutální vraždy mužů na Šumpersku si mladistvý hoch odpyká ve vězení 9,5 roku. Trest mu uložil po neveřejném projednání případu olomoucký krajský soud. Druhé vraždy sedmapadesátiletého muže z ubytovny v Zábřehu, kterého si náhodně vybral na ulici, se pachatel dopustil jen dva týdny po předchozím napadení jednapadesátiletého muže v Uničově, vyplynulo z rozhodnutí soudu. Mladík, kterému v době činu bylo patnáct let, má podle rozsudku na svědomí také dvě loupeže a jedno výtržnictví.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Tripartita souhlasila s růstem minimální mzdy

Tripartita souhlasila s navrhovaným růstem minimální mzdy pro příští dva roky. Nejnižší výdělek by měl podle návrhu vládního nařízení od ledna odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy. Zvednout by se tak měl z 22 400 na 24 900 korun. V roce 2028 by se pak měl dostat na 45,8 procenta průměrného výdělku. O výsledku mimořádného zasedání tripartity informoval prezident Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů Jiří Horecký.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.