Brusel / Červený Kostelec - Místopředseda Evropského parlamentu Othmar Karas a šéf tamního zahraničního výboru Elmar Brok chtějí, aby Evropská komise „rychle prověřila“, zda vznik vlády v České republice neodporuje unijním hodnotám. Prezident Miloš Zeman vzkázal, že se měli prvně seznámit s českou ústavou: „Přál bych předsedovi Evropského parlamentu, aby se dříve, než bude mluvit, seznámil s Ústavou ČR,“ řekl prezident na dotaz novináře v rámci návštěvy Hospice Anežky České v Červeném Kostelci.
„Já sám bych nezkoumal EU, protože za EU odpovídá europarlament,“ řekl prezident a dodal, že Ústava ČR jasně říká, že „prezident republiky jmenuje předsedu vlády, aniž by stanovila podmínku, že tuto vládu musí předem schválit sněmovna“.
Obavy nad politickými kroky prezidenta Miloše Zemana vyjádřila Evropská lidová strana, nejsilnější frakce Evropského parlamentu. Nositeli výzvy jsou potom místopředseda EP Karas, který v Bruselu reprezentuje Rakousko, a německý europoslanec Brok. Oba se domnívají, že vláda bez podpory Parlamentu podkopává nejen stabilitu země, ale také nerespektuje principy Lisabonské smlouvy. Prezident Zeman jim vzkázal, že by se měli nejprve seznámit s českou ústavou.
„Vláda je odpovědná Parlamentu,“ prohlásil v této souvislosti Karas. I přes žádost ČT o rozhovor ale odmítl cokoliv dál komentovat; odkazuje pouze na své písemné prohlášení (čtěte zde).
Dvojice europoslanců v prohlášení mimo jiné uvedla, že Evropská komise by měla situaci v České republice rychle prověřit jako „strážkyně smluv“ o EU. Podle Karase je třeba podrobit nezávislé kontrole dodržování státoprávních principů a základních evropských hodnot. Samotná Evropská komise potvrdila, že o výzvě ví, ale zabývat se jí začne teprve ve chvíli, kdy dostane písemné podklady. Evropská lidová strana tak chce učinit dnes či zítra, případ má řešit eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová.
Podobné výzvy k prošetření vlád a toho, zda jejich aktivity jsou v souladu s evropskými smlouvami a hodnotami, přicházely v poslední době v souvislosti s Bulharskem, Rumunskem a Maďarskem; před čtrnácti dny pak Evropský parlament schválil vznik speciální komise, která má posoudit přístup maďarského premiéra Viktora Orbána k ústavě.
Zemana hájí Klaus, Filip i Ransdorf
Iniciativu obou europoslanců odsoudil exprezident Václav Klaus. „Ať nám do toho Evropská unie opravdu nekecá. Už je toho skutečně moc a tohleto už přesahuje všechny možné i nemožné meze,“ řekl Klaus s tím, že všude na světě vznikají vlády úřednické na neurčitou dobu a menšinové vlády jsou v mnoha evropských zemích.
Za Zemana se postavil i šéf delegace ČSSD v Evropském parlamentu Richard Falbr, europoslanec Miloslav Ransdorf a jeho stranický šéf Vojtěch Filip (oba KSČM).
- Vojtěch Filip: „Velmi mě udivilo, že dva evropští politici, kteří neznají důkladně situaci v České republice, ani její ústavu, se vyjadřují k jejím vnitřním záležitostem. Je neprofesionální a trapné, že se oba nechali strhnout svou stranickou příslušností a pláčem Karla Schwarzenberga nad ztrátou funkce, aniž by si ověřili skutečná fakta.“
- Richard Falbr: „Prezident Miloš Zeman postupuje v souladu s ústavou, i když neortodoxně. Evropská unie nemá vůbec žádný důvod na iniciativu těchto dvou poslanců reagovat.“
- Miloslav Ransdorf: „Ani kolega Karas ani kolega Brok nejsou znalci českých poměrů, ani jeden z nich neumí česky, nezná nikoho z české vlády a myslím si, že celé je to naprostý omyl. Samotná procedura, kterou byla vláda jmenovaná, je v rámci české ústavy, a tu, doufám, oba dva pánové nehodlají měnit, protože to není v jejich kompetenci.“
- Jiří Dientsbier: „Já myslím, že to je trochu předčasný krok. Je pravda, že se tady dějí některé trochu divné věci, ale zatím nedošlo k nějakému zásadnímu porušení ústavy.“
- Miroslava Němcová: „Já mám ráda princip, že když se někde věci upečou, tak se tam také mají řešit. Myslím, že český parlament si svůj vztah k prezidentovi republiky vyřeší a že na to ten evropský nepotřebujeme.“
- Miroslav Kalousek: „Beru na vědomí, ale budu mnohem radši, když si to vyřešíme tady doma. Panu prezidentovi Poslanecká sněmovna dost důrazně vysvětlí, že ústavní principy nejsou idiotské.“
Prezident Zeman je již delší dobu terčem kritiky zejména od představitelů politických stran za to, že po pádu středopravé vlády premiéra Petra Nečase jmenoval vládu Jiřího Rusnoka bez toho, aby měla předjednanou podporu ve sněmovně. Bývalá vládní koalice Zemana ostře kritizovala, neboť chtěla nový kabinet sestavit sama. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg přirovnal Zemanovo počínání ke způsobu, jakým se nacisté v Německu v roce 1933 chopili moci.
Prezident Zeman rovněž reagoval i na komentáře rakouského tisku
„Já jsem si v rakouském tisku přečetl rovněž vyjádření bývalého rakouského ministra zahraničí o tom, že jsem podobný Hitlerovi nebo Gottwaldovi. Myslím si, že si tyto dva rakouské deníky odporují, protože nemohu být současně Berlusconim a Orbánem, a na druhé straně Hitlerem nebo Gottwaldem.“
„Jinak o tom budu uvažovat. Možná že si nechám narůst knírek, fajfku už mám.“
Rakouský deník Die Presse jej zařadil mezi politické šarlatány a hulváty.
