Praha - Majitelé datových schránek budou už brzy moci sami přímo kontrolovat, kolik odvedli do důchodového systému, jak postupuje vyřizování jejich žádosti o dávky z nemocenského pojištění či zda je zaměstnavatel do sociálního systému přihlásil. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) spustí 1. prosince nový internetový portál, který to umožní. Všech 44 služeb by mělo fungovat do konce března.
ePortál slibuje rychlejší a flexibilnější veřejnou službu
ČSSZ spravuje záležitosti 8,5 milionu klientů. Datové schránky mají zatím spíš firmy či úřady, pro které jsou povinné. Mohou si je zřídit ale i živnostníci a soukromé osoby. Do databáze bude přístup právě díky datové schránce. Jednotlivé služby budou nabíhat postupně. Systém má všechny zabezpečovací certifikáty a testy, klienti se nemusejí o svá citlivá data bát. K jejich údajům se nedostane nikdo jiný než oni.
ČSSZ si od spuštění portálu slibuje zkrácení doby vyřizování žádostí i úspory. Ušetřit by se mělo za rozesílání informací, které budou klienti moci získat on-line. Náměstek ČSSZ ale zdůraznil, že ani se zprovozněním databáze úřad ale „nic nevypne“, současná nabídka zůstává. „Neznamená to, že když se jednou přihlásím, že už jiné možnosti mít nebudu. Všechny zůstávají zachovány,“ dodal Chod.
ČSSZ:
„Jsme proklientsky orientovaní. Chceme dosáhnout toho, aby slova úřad a úředník neměla pejorativní nádech.“
ČSSZ počítá s propojováním systému i do dalších úřadů. K informacím by se tak měly dostat i úřady práce. Spolupracují totiž s posudkovými lékaři při rozhodování o dávkách. Vyplácejí například také rodičovskou. Následuje po mateřské, která se platí z nemocenského pojištění.
Úřad chce podle svého vrchního ředitele pro sociální pojištění Pavla Krejčího jednat také o změnách legislativy, aby klientskou databázi mohlo v budoucnu využívat víc lidí. Při zahájení prací před třemi lety se totiž počítalo s tím, že by se k datům mohli klienti dostat třeba přes čip z občanského průkazu. To česká legislativa zatím neumožňuje. ČSSZ také nemůže přidělovat třeba kódy, jaké dávají banky ke svému elektronickému bankovnictví.
S přípravami portálu se začalo v roce 2010. Projekt stál 217 milionů korun. Celkem 85 procent sumy putovalo z evropských fondů, zbytek uhradil stát.