Praha – Počet lidí, kteří se považují za chudé, v Česku roste, a stejně tak přibývá těch, kteří do budoucna hledí s nedůvěrou. Vyplývá to ze srovnávacího průzkumu let 2002 a 2012, který zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí (VÚPSV).
Zatímco před čtrnácti lety se za chudou nebo spíše chudou považovalo sedmatřicet procent domácností, před dvěma lety to bylo o tři procenta více. Nejviditelnější rozdíl je v rozmezí deseti let zejména na pólech rodin zcela spokojených a nespokojených se svou ekonomickou situací. Počet domácností z první zmíněné skupiny se ztrojnásobil (z 1,2 na 3,6 %), domácnosti nespokojené přibyly dvojnásobně – ale početně převyšují (ze 7 na 12 %). Navíc přibylo i skepse; zatímco před čtrnácti lety hleděla do budoucnosti s nedůvěrou pětina rodin, před dvěma lety šlo už o každou třetí.
Socioložka Jiřina Šiklová, jež byla hostem Hyde Parku ČT24, ovšem upozorňuje, že je v tomto případě chudoba subjektivní záležitost. „Subjektivní vnímání je vždy horší, ale lidí, kteří by umírali hlady, zase tolik není. Jde o to, jestli je člověk schopen se zvednout, nebo čeká, jestli mu bude pomoženo. Naše stálé spoléhání, že za nás někdo musí rozhodnout, je velkou chybou,“ prohlásila. Zároveň upozornila na to, že se člověk porovnává s ostatními – místo aby měřil sám se sebou. „Stále sledujeme, co je u sousedů, čili sledujeme se horizontálně, místo abychom se sledovali vertikálně, abychom porovnávali, co jsme si mohli dovolit před deseti nebo dvaceti lety.“
Praha je bohatá, spokojenost to ale nezaručuje
Výzkum také přináší překvapivé zjištění, že nejbohatší regiony Prahy a středních Čech nepatří mezi oblasti, kde jsou lidé se svými příjmy nejspokojenější. Vůbec nejvyšší spokojenost totiž vládne na Pardubicku (62,5 %), v Jihočeském (57,4 %) a Plzeňském kraji (56,4 %). Nejméně spokojených žije na Vysočině (36 %). Největší výhrady ke své finanční situaci vznášejí důchodci; průměrný důchod činí 10 970 korun. „Budeme se asi muset vrátit k tomu, tak jako to bylo, kdy naši předkové předpokládali, že na stáří si musí sami sebe zajistit. To je sice civilizační ústup, ale takové to ve 30. letech bylo,“ dodala Šiklová.
Průzkum VÚPSV ukázal také na to, že české domácnosti neumějí příliš pracovat s půjčkami, respektive vzniklými dluhy. Dílčí problémy hlásí víc než třetina z nich, velké problémy potom jedenáct procent.
