V Čechách a na Moravě se v poledne rozezněly sirény a zvony na památku osmi obětí útoku v Uherském Brodě z minulého týdne. Vláda rozhodla, že sirény budou znít po dobu dvou minut a dvaceti sekund.
„Zpráva o osmi zmařených lidských životech zasáhla minulý týden celou naši zemi. Celostátní symbolické uctění památky, o kterém rozhodla vláda, je také vyjádřením hluboké lítosti a sounáležitosti členů vlády s pozůstalými a rodinami obětí,“ uvedl ve středu premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Na základě tohoto rozhodnutí dnes v poledne zazněly napříč republikou sirény a na řadě míst i zvony. „Zvony historicky byly prostředkem, který obyvatelstvu co nejrychleji a nejúčinněji zvěstoval zprávu,“ připomněl ředitel odboru protokolu kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt.
Sirény naposledy mimořádně zazněly v loňském roce. Ve čtvrtek 10. července se připomínali čtyři čeští vojáci, kteří o dva dny dříve zahynuli v Afghánistánu. Sirény ten den zněly celé tři minuty.
Jak se zachovat, když znějí sirény?
Když se rozezní sirény a zvony kvůli památce, mnozí možná nevědí, jak se zachovat. Zvlášť pokud sedí v práci nebo ve školní lavici. Forejt uvedl, že by zaměstnavatelé měli dát svým zaměstnancům šanci uctít památku zesnulých. „To se týká i učitelů, je to nejenom výchovný prostředek dát najevo, že vláda dává každému občanovi možnost reflektovat něco, co týká prakticky každého z nás. I učitelé by měli děti vyzvat, aby se během vyučování postavili a uctili památku chvílí ticha,“ zmínil Forejt.
Jinou otázkou je třeba člověk, který jde zrovna po ulici. Může v tu dobu setrvat ve chvíli ticha, je to ale na konkrétním vyhodnocení. Podle Forejta by se každý měl na tu chvíli zamyslet a vzpomenout. „Dnes už nepřijde doba, kdy se zastavovala doprava, řidiči odstavili auta na stranu silnic a vystoupili a setrvali tak ve chvíli reflexe,“ dodal.
Státní smutek může mít různou podobu
Přesná pravidla, kterými se řídit během podobného státního smutku nebo dnu smutku, neexistují. Zavedená praxe připomíná spíš zvykovou záležitost. Státní smutek je ale podle Forejta v tradičním pojetí nejvyšší formou uctění památky zemřelého nebo zemřelých. „Někdo se kloní ke konzervativnějšímu, tradičnějšímu pojetí, kdy státní smutek zahrnuje několik dnů a vrcholí dnem smutku. Některé země se kloní spíš k modernějšímu pojetí, všechno spěje ke zjednodušení, kdy státní smutek trvá kratší dobu a neprovází ho tak velké ceremoniály. Den smutku v našem pojetí je opravdu jeden den, v jehož rámci je stanoven okamžik, kdy si lidé mohou památku zesnulého nebo zesnulých připomenout,“ řekl Forejt.
Příklady smutků a piet z minulosti
Státní smutek se držel 14. září 2001 k uctění obětí teroristických útoků na Světové obchodní centrum v New Yorku a na dalších místech v USA. Ve dnech 21.-23. prosince 2011 se držel státní smutek v souvislosti s úmrtím prvního polistopadového prezidenta Václava Havla.
Smutek byl vyhlášen na víkend 17. a 18. dubna 2010, a to kvůli polskému prezidentovi Lechovi Kaczynskému a dalším Polákům, kteří zemřeli při havárii letadla ve Smolensku. 5. ledna 2005 byly po celé Evropě včetně České republiky uctěny oběti tsunami v jihovýchodní Asii. Ještě téhož roku 8. dubna se držel den smutku v souvislosti s pohřbem papeže Jana Pavla II.
O vyhlášení státního smutku rozhoduje vláda. Zákonná úprava této věci není. Částečně se věc státního smutku objevuje v zákonu o státních symbolech. Ten upravuje, jak v tuto dobu nakládat s vlajkou. V zákonu o loteriích se pak píše, že v době státního smutku mají být kasina zavřená. V Česku tak neexistuje ani manuál, jak se řídit při velkém státním pohřbu, který Česko zažilo na konci roku 2011.
„Na Pražském hradě nebyl žádný manuál na den D, který bychom mohli vzít, nalistovat příslušnou stránku a spustit operaci, kterou bychom měli dopředu pojmenovanou,“ uvedl Forejt. Jako příklad ze zahraničí udává Velkou Británii, kde naopak mají vše předpisově napsané. Třeba všechny královské pohřby mají své kódovací jméno podle londýnských mostů. Kdyby se pravidla vepsala do zákonů i u nás, byla by to podle něj velká pomoc.
