Po prosincovém vzestupu jen mírně klesla důvěra v prezidenta na 53 procent. Znovu si naopak polepšily vláda, Poslanecká sněmovna i Senát. Zlepšila se i spokojenost Čechů s politickou situací. Vyplývá to z výsledků průzkumu důvěryhodnosti ústavních institucí, které zveřejnilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Důvěra v prezidenta klesla od prosince o tři procentní body, což je podle CVVM v rámci statistické chyby. „V porovnání se situací před rokem v lednu 2016 je ovšem poněkud nižší (o šest procentních bodů) a v posledních měsících je poněkud rozkolísaná,“ uvedlo výzkumné centrum. O čtyři procentní body na 45 procent se zvýšil podíl nedůvěry v hlavu státu.
Vládě v lednu důvěřovalo 42 procent dotázaných, což byl nárůst o tři procentní body. Důvěra v kabinet se tak vrátila na loni obvyklou úroveň. Sněmovna si od prosince polepšila o čtyři procentní body na 31 procent a téměř tak dotáhla Senát s 32 procenty (nárůst o dva procentní body). Obě parlamentní komory ale stabilně zůstávají na konci žebříčku důvěryhodnosti ústavních institucí.
Starostové a zastupitelstva se hřejí na výsluní obliby
Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelstva. V lednu jim opět vyjádřily důvěru více než tři pětiny dotázaných. Hejtmani a krajská zastupitelstva se těšili stejné důvěře jako vláda, důvěryhodní byli pro 42 procent dotázaných.
Od prosince se znatelně zvýšila spokojenost Čechů s politickou situací, a to o pět procentních bodů na 22 procent. O osm procentních bodů ubylo nespokojených (v lednu 39 procent), stále však zůstali v převaze.
- Spokojenější s politickou situací jsou lidé ve věku od 30 do 44 let, lidé z obcí od 800 do 2 tisíc obyvatel a z měst od 15 tisíc do 30 tisíc obyvatel, řadoví úředníci, provozní pracovníci a voliči ANO či ČSSD. Vyšší nespokojenost naopak vyjadřují senioři, vyučení bez maturity, voliči KSČM a nevoliči.
