„V porovnání s předchozím šetřením z listopadu 2016 vzrostla důvěra k prezidentovi o osm procentních bodů, a naopak nedůvěra k němu o osm procentních bodů klesla, čímž se hodnocení prezidenta po listopadovém výkyvu vrátilo zpět na úroveň, na níž se pohybuje od dubna 2016,“ uvedli sociologové. Za listopadovým poklesem stály pravděpodobně události kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi holocaustu Jiřímu Bradymu.
Dlouhodobě nejvyšší důvěře Čechů se těší starostové a obecní zastupitelé, kterým v prosinci vyjádřila důvěru více než třípětinová většina veřejnosti. Na opačném konci žebříčku důvěryhodnosti se tradičně ocitly obě parlamentní komory – Poslanecké sněmovně důvěřuje 27 procent oslovených, Senátu 30 procent.
Nespokojenost s politickou situací se nemění
S politickou situací je v současnosti spokojeno jen 17 procent lidí, nespokojených je 47 procent. Oproti minulému měsíci se postoje veřejnosti v této věci takřka nezměnily.
Prezidentovi častěji důvěřují lidé ve věku od 60 let výše, důchodci, lidé věřící, obyvatelé Moravy, zejména střední, či obyvatelé měst s populací od 15 tisíc do 30 tisíc. Obvykle mu důvěřují i voliči ČSSD, KSČM a v menší míře i ANO. Naopak nejméně hlavě státu věří dotázaní od 20 do 29 let, lidé bez vyznání, obyvatelé Čech, především Prahy, a příznivci ODS či TOP 09.