Praha – Ještě měsíc před volbami by leckdo na nějakou formu spolupráce ČSSD s komunisty vsadil, nyní je KSČM nejsilnější opoziční strana a připravena vládě tvrdě oponovat podobně jako pravice. Podle Pavla Kováčika bude jeho strana nemilosrdně hájit levicovou politiku - ve čtvrtečním Interview DD to šéf sněmovní frakce komunistů neváhal zdůraznit i jadrnými slovy. Podle Kováčika sociální demokraté koalicí s ANO a lidovci rezignovali na „silný levicový program“. Komunisté jsou prý připraveni hájit hlavně spravedlivý přístup k restitucím nebo prosazení větší role referenda.
Komentátoři na to často upozorňují – současná vláda má v českém novodobém kontextu komfortní většinu 111 mandátů, hypoteticky by se ale mohla v klíčových věcech opírat i o více než tři čtvrtiny sněmovních hlasů. Pomoci ji k tomu mohou poslanci Úsvitu přímé demokracie a právě komunisté. Zatímco podporu od Úsvitu ještě v době složitého vyjednávání s lidovci nezavrhoval ani Andrej Babiš, KSČM před časem mnozí pasovali na podpůrnou zálohu sociálních demokratů.
Počty ve sněmovně:
- Koalice (ČSSD + ANO + KDU-ČSL) 111
- KSČM 33
- Úsvit 14
- TOP 09 + ODS 42
Vypadá to, že to s podporou od ideově spřízněného klubu nebude mít nejsilnější vládní strana lehké. „My budeme důslednou, šťouravou opozicí u věcí, které jsou proti našemu programu, které nás mrzí, které nás zlobí. Budeme doopravdy hnusně štouraví například v tom, aby restituce probíhaly skutečně spravedlivě,“ prohlásil šéf poslanců KSČM.
Pavel Kováčik: „Dostal jsem vynadáno za to, že je to výraz neslušný. Já myslím, že ten výraz koncentruje to, jací dokážeme také být.“
Právě navracení majetku církvím se stalo tíživým tématem ještě v zárodku budoucí koalice. Podle sociálních demokratů i hnutí ANO je výše finančních náhrad pro církve příliš velká a chtějí ji upravit. Naopak lidovci považují restituce za jasně schválený zákon a uzavřenou kapitolu.
Církve podle zákona o majetkovém vyrovnání dostávají nemovitý majetek, o který byly za socialismu připraveny, v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let stát církvím vyplatí také 59 miliard korun navýšených o inflaci jako náhradu za nevydaný majetek.
Restituce stály také na pozadí prosincového sporu o ministerstvo zemědělství, které si nárokovali jak lidovci, tak také sociální demokraté. Jedni argumentovali tradičními zájmy strany i jejich voličů v daném resortu, druzí pak obavou z příliš benevolentního vydávání pozemků. „Je tady pozemkový úřad, je to státní správa a politici vůbec nemají vstupovat do způsobu práce státní správy,“ upozorňoval nový ministr a místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Úřady tak prý budou při vydávání církevního majetku opatrné.
KSČM stojí dál o referendum, úspory z restitucí chce do škol nebo zdravotnictví
Komunisté hodlají v otázce restitucí tlačit na vypsání referenda. „Jsou strany, které ve volbách slibovaly referendum. Takže si počkáme, jestli ty předvolební sliby přetaví do toho, že podpoří speciální referendum,“ uvedl Kováčik. Sama KSČM už lidové hlasování prosazovala, vláda s ním ale zatím nepočítá.
Pokud by lidé v referendu restituce odmítli, znamenalo by to zrušení platného restitučního zákona. Smlouvy, které stát dosud s církvemi uzavřel, by ale zůstaly dál platné. Podle Kováčika je nicméně na místě možnost revidovat množství vydaného majetku a peněz, nikoliv závazek jako takový. „Kompenzace visí ve vzduchu, co se týká například jejich množství. Já se budu možná ptát pana ministra Jurečky, jestli mu vyhovuje, že zemědělští restituenti dostali desetinásobně méně, než dostávají církve,“ dodal Kováčik.
Ministr Jurečka nedávno přirovnal návrhy komunistů ke snaze znárodňovat – tato slova ale šéf poslanců KSČM odmítá. Podle něj by úpravou restitucí bylo možné ušetřit několik desítek miliard a investovat například do školství nebo zdravotnictví. „Ve sporech o restituce se ukazuje, že žádost o konkrétní majetek není vždy úplně jasná a jednoznačná. My jsme chtěli výčet dopředu, abychom se mohli dohodnout a možná se nezačalo zpětně pátrat po tom, co je košer,“ dodal Kováčik.
Ostatně právě financování zdravotnictví obě levicové strany také rozděluje. ČSSD chce zrušit všechny regulační poplatky s výjimkou plateb za pohotovost, KSČM chce ale jít ještě dál - poplatky totiž z principu považuje za protiústavní. „Ústava hovoří poměrně jasně: zdravotní péče je bezplatná na základě veřejného zdravotního pojištění. Náš program hovoří v tomto poměrně striktně. Jsme proti jakýmkoliv poplatkům,“ vysvětlil Kováčik, v čem dalším může vláda očekávat kritické hlasy z řad KSČM.
Výpadek peněz ze zrušených poplatků by podle předsedy klubu KSČM mohlo pokrýt stálé zrušení stropů pro odvody pojištění u nejbohatších, navýšení platby za státní pojištěnce nebo úprava daní u léků. „Tím, že se sníží DPH na léky, sníží se i výdaje zdravotních pojišťoven. Podle našeho soudu, budou-li tato tři opatření dobře uplatněna, tak to tzv. výpadky ze zrušení poplatků bohatě vykryje,“ dodal.
S postojem KSČM nesouhlasil například bývalý premiér Jiří Rusnok. Ten před časem Právu řekl, že by poplatky nerušil, protože regulační funkci podle něho prý mají. Spoluúčast pacientů má dlouhodobého zastánce také u exministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09). „Regulační poplatky potřebovaly úpravy, jak technicky, tak logicky…, ale na druhou stranu jakési připomenutí, že systém je strašně drahý a že pacient se může i symbolicky spolupodílet, jsou tady potřeba,“ zmínil před časem v Otázkách Václava Moravce.
