Dopolední jednání sněmovny o písemných interpelacích poslanců na členy vlády nezabralo ani čtvrt hodiny. Interpelovaní ministři nedorazili, ovšem i poslanců bylo v jednacím sále málo, takže ani nemohli hlasovat. Předsedovi sněmovny Janu Hamáčkovi (ČSSD) nezbylo než jednání přerušit. Znovu se poslanci a poslankyně sešli, aby si vyslechli informace eurokomisařky Věry Jourové o budoucnosti Evropské unie. Ve 14:30 pak začaly pravidelné interpelace na předsedu vlády.
Vládu v jednacím sále reprezentovali pouze ministr pro lidská práva Jan Chvojka (ČSSD) a ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL), který je v účasti na interpelacích z kabinetu nejpoctivější. Hamáček po chvíli od začátku ohlásil, že v sále je pouze 63 poslanců, zatímco na hlasování jich musí být alespoň 67.
Například poslanec KSČM Jiří Valenta chtěl interpelovat ministryni pro místní rozvoj Karlu Šlechtovou (ANO) kvůli národnímu elektronickému zákonu. „Paní ministryni Šlechtovou to nezajímá,“ poznamenal.
Jeho hanba, nešetřil Filip Stropnického
Místopředseda sněmovny Vojtěch Filip chtěl interpelovat ministra obrany Martina Stropnického (ANO), který se ale z jednání omluvil. Tématem interpelace bylo přidružení české brigády rychlého nasazení k německé obrněné divizi.
Filip nad nepřítomností ministra vyjádřil údiv, podle něj musel Stropnický od úterního zahájení schůze vědět, že tato interpelace dnes přijde na pořad, a mohl tomu svůj program přizpůsobit. „To, že tady není, mě udivuje a jenom to svědčí o jeho vztahu k Poslanecké sněmovně. Je to jeho hanba,“ prohlásil Filip.
Pět scénářů budoucí EU
Po několika hodinách si sněmovna vyslechla zprávu eurokomisařky Věry Jourové, podle které si EU vybírá z pěti scénářů svého budoucího vývoje. Unie by měla volit oblasti, ve kterých bude nadále pokračovat společně a efektivněji, soudí Jourová. Zatímco pro opoziční KSČM není ani jedna z variant přijatelná, pro ODS verze „méně, ale efektivněji“ není cizí.
„Toto je pro mě dobrá varianta. Udělat revizi toho, co je skutečně nutné řešit společně v Evropě, a to potom řešit efektivněji a na spoustu věcí rezignovat, neřešit je a nechat to na suverénních státech,“ uvedla eurokomisařka. Unie by se podle tohoto scénáře měla zaměřit na oblasti typu bezpečnosti, boje s terorismem, podpoře inovací a obchodu nebo ochranu spotřebitelů.
Další varianty nabízejí buď vytvoření vícerychlostní Evropy s různou mírou integrace jednotlivých členských zemí, nebo pokračování EU v dosavadním kurzu přílišných regulací. Za nepravděpodobné krajní varianty vývoje jsou považovány omezení EU pouze na společný vnitřní trh a naopak přeměna EU na federaci se společnou vládou.
Sobotka: Příští vláda musí rozhodnout o euru
Premiér Bohuslav Sobotka při interpelacích řekl, že příští vláda bude muset rozhodnout o zavedení eura v Česku. „Pokud se rozhodneme, že nezamíříme do eurozóny po těch příštích volbách, tak se může stát, že ta rychlá integrace eurozóny nás odsune na okraj Evropské unie, do těch pomalejších pruhů vícerychlostní Evropy,“ prohlásil Sobotka. Ve většině případů by to podle něj pro Česko nebylo dobré.
Česká republika si podle Sobotky nepřeje vícerychlostní EU, v níž by byly do dění v Unii jednotlivé země zapojeny různým způsobem. EU je podle něj ale rozdělena už nyní, právě zapojením členských zemí do eurozóny nebo do schengenského prostoru.
Francie i Německo se podle premiéra budou snažit urychlit integraci zemí platících eurem. Integraci za každou cenu Sobotka ovšem odmítl: „Myslím si, že řadu věcí nemusíme nutně v budoucnu ani v té více spolupracující Evropě řešit na bruselské úrovni, ale můžeme kompetence ponechat na úrovni jednotlivých členských zemí.“
Ještě před sněmovními volbami by se podle předsedy vlády měly strany vyslovit, jak si představují budoucnost Česka v EU a v jakém rychlostním pruhu EU si ho představují.
