Domácí násilí může být „dědičné“, ukázal výzkum, který nechala vypracovat Asociace pracovníků intervenčních center. Vyplývá z něj, že třetina lidí, kteří mají zkušenosti s domácím násilím, ho zažívala v dětství i dospělosti – a to buď jako svědek, oběť nebo i původce násilí.
Domácí násilí se může „dědit“. Děti, které ho zažily, ho podle výzkumu v dospělosti často páchají
3 minuty
UDÁLOSTI: Domácí násilí se může přenášet napříč generacemi
Podle autorů výzkumu se děti, které prošly domácím násilím, často takovému chování naučí a zvyknou si na ně. „Čím déle jsme vystaveni domácímu násilí, tím je větší pravděpodobnost, že se domácí násilí přenese,“ poukázala Petra Šobáňová – výzkumnice ze společnosti Socio.Factor, která průzkum o násilí vypracovala.
Výzkumníci oslovili 933 respondentů, kteří zažili domácí násilí. Více než v 70 procentech případů se to stalo už v dětství a 32 procent oslovených mělo zkušenost opakovanou. „Přenos do dospělosti, reprodukce, probíhá zhruba u poloviny respondentů,“ shrnula další výzkumnice Veronika Prokschová.
Osmapadesát procent lidí, kteří měli v dětství zkušenost s domácím násilím, zároveň připustilo, že se násilné výpady odehrávají teď u nich i před jejich dětmi. Podle Prokschové tak vyrůstá další generace lidí, do které se v dospělosti může násilné chování přenést. Ředitelka Asociace pracovníků intervenčních center Martina Vojtíšková podotkla, že se zvyšuje riziko páchání násilí v dospělosti i u těch dětí, které jsou „jenom“ svědky násilného chování svých rodičů.
Zkušenosti s domácím násilím podle výzkumu
„Výsledky nás až tak nepřekvapily. Jestliže děti vyrůstají v násilném prostředí, berou to jako normu... dítě si to přenáší, nemůže si vybrat rodinu, nemá jinou zkušenost,“ poznamenala Lucie Paprsteinová z Katedry sociální pedagogiky Pedagogické fakulty Ostravské univerzity. Z výzkumu přitom vyplynulo, že lidé se zkušeností s násilím mají oproti ostatním menší důvěru v policii, justici, sociální pracovníky obcí a odbory ochrany dětí (OSPOD).
Jsou také lidé, kteří právě kvůli obavě, aby se k nim nechovali špatně, děti mít nechtějí. „Odkoukal jsem vzorce chování, které mám v sobě a i když vím, že jsou špatně, tak mě to ovlivnilo,“ popsal Jakub Čebiš, který celé dětství čelil agresivitě svého otce. „Cokoliv mohlo zadat příčinu k tomu, aby člověk dostal nařezáno,“ poznamenal.
Loni policie vykázala z domovů přes 1200 násilníků – o necelé dvě stovky víc než předloni. Incidentům mezi rodiči přihlíželo 1400 dětí.
A právě na děti a na přenos domácího násilí mezi generacemi je zaměřena i nová kampaň s názvem Kolotoč násilí. Cílem je pomoci z takového kolotoče vystoupit. Intervenční centra fungují ve všech krajích. Poskytují pomoc obětem domácího násilí po vykázání násilných osob z domova, ale i dalším klientům.
