Praha - Smlouva mezi provozovatelem elektronických zdravotních knížek IZIP a VZP obsahuje podle serveru Aktuálně.cz doložku, která v letech 2004 až 2008 zaručovala IZIPu finanční bonus za každého nového lékaře a pacienta, který se do systému přihlásil. Za čtyři roky to bylo přes půl miliardy korun. Do doby, než byla doložka schválena, přitom platila pojišťovna IZIPu paušálně 32,5 milionu ročně. O projektu elektronických zdravotních knížek dnes jednala i správní rada VZP, žádné rozhodnutí ale nepadlo. Jasno má být až 21. listopadu na příštím zasedání rady, do té doby si rada vyžádala všechny smluvní a doprovodné dokumenty k IZIP a hloubkový finanční a právní audit společnosti.
Smlouva mezi provozovatelem elektronických zdravotních knížek IZIP a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou skrývá další detail toho, jak byl v průběhu let tento projekt financován. Aktuálně.cz narazilo při studiu smlouvy na doložku, která v letech 2004 až 2008 změnila způsob, jakým do IZIP tekly z VZP finance. Místo paušální částky, již pojišťovna poukazovala na účet IZIP do té doby a jak se k tomu vrátila i v nynějších časech, zaručoval projektu ve zmíněných letech finanční bonus vyplacený za každého nového lékaře a pacienta, který se do systému přidal. Díky tomu získal provozovatel IZIP za čtyři roky více než 500 milionů korun, tedy téměř 130 milionů ročně.
K tomu je třeba připočíst částku 300 milionů, kterou dostal IZIP na počátku na zavedení systému. „Kdyby systém generoval úspory a ročně by ušetřil tři miliardy korun, bylo by to super. V současné situaci je to nesmyslná částka,“ kritizuje bonusový princip člen správní rady VZP a poslanec TOP 09 Jan Farský. Do doby, než byla výše uvedená doložka schválena, měl IZIP z peněz VZP zajištěn paušál 32,5 milionu korun ročně.
Člen správní rady VZP Michal Sojka:
„Důvěra je podkopána natolik, že jakékoliv další peníze, které se do IZIP teď dají, považuji za vyhozené.“
Smlouva z doby ředitelky Musílkové skončila na konci roku 2007, podle Aktuálně.cz se ale ani v prvních dvou letech úřadování jejího nástupce a současného šéfa Pavla Horáka situace nezměnila, smlouva se prý upravila jen v tom, že byla podepsána na dobu neurčitou a zvýšily se finanční odměny pro firmu IZIP. Dostávala 430 korun za každého pojištěnce a 5 950 korun za lékaře, kteří začali systém využívat. Pojišťovna se také zavázala uhradit paušál za správu projektu, šlo každý měsíc o 7,8 milionu korun. Doložka ze smlouvy vypadla po roce 2008.
Pojišťovna odmítá, že by smlouvy byly psány tak, aby z ní měli zisk hlavně zástupci firmy. „VZP měla smluvně zajištěnou možnost objem služeb regulovat dle svých finančních možností a potřeb,“ řekl serveru mluvčí pojišťovny Jiří Rod. Zástupci firmy se k detailům ze smlouvy nechtěli vyjadřovat. „Celou kauzu jsme již vysvětlovali, nic více k tomu nemáme,“ řekl mluvčí IZIP Marek Kuřina.
Horák: Pokud by VZP projekt převzala, ušetřilo by se
Všichni lékaři a nemocnice by mohli sdílet data o pacientech prostřednictvím internetových zdravotních knížek. Pokud by VZP společnost IZIP převzala, mohla by na projektu ušetřit miliardy korun. Doktoři by třeba nemohli předepisovat zbytečné léky nebo posílat pacienty opakovaně na tatáž vyšetření. „Myslím si, že tady se to musí spíš přikázat. Samozřejmě, že by to nemohlo být jen pro VZP, jsme připraveni to předat státu,“ podotkl Horák.
Pro kontroverzní projekt, který už přišel na víc než půl druhé miliardy, by se tak mohlo najít využití. Pro by zvedla ruku ODS, skeptická je ale TOP 09 v čele s ministrem zdravotnictví Leošem Hegerem, který žádá audit a odtajnění smluv. Úplně proti je pak opozice. „Jde o klasický tunel, kdy tady máme něco, co nefunguje, co je k ničemu, neslouží ani pacientům ani lékařům,“ řekl David Rath, stínový ministr zdravotnictví.
Rada chce znát vlastníky minoritních akcií
Správní rada VZP se znovu sejde 21. listopadu, politici tak o ostře sledované transakci rozhodnou jen tři dny před koncem lhůty pro definitivní slovo o nákupu akcií - ty jsou teď v advokátní úschově. „Pro další jednání požaduje správní rada, aby byl transparentní vlastník minoritních akcií,“ uvedl předseda správní rady Marek Šnajdr. Horák má podle něho přinést více variant řešení s jednoznačným právním rozborem rizik, výhod a nákladů pro VZP.
Ředitel pojišťovny má rovněž projednat s poskytovateli péče vstup do projektu elektronických zdravotních knížek, dobrovolný nebo povinný. Koalice soukromých lékařů už sdělila, že projekt podporovat nebude.
Návrh sociálních demokratů, aby dnes správní rada hlasovala o odvolání předsedy Marka Šnajdra (ODS), neprošel. Pro zařazení tohoto bodu na program jednání bylo sedm členů rady. Celkem jich v tomto orgánu zasedají tři desítky. Návrh na odvolání Šnajdra vznesl na jednání rady poslanec Jiří Koskuba. Podle sociálních demokratů nese za situaci kolem elektronických zdravotních knížek „přímou politickou odpovědnost“.
Horák chtěl původně odkoupit jen část firmy, teď chce získat IZIP celý, včetně 49 procent, které ovládá švýcarská firma s neznámými vlastníky. Správní a dozorčí rada VZP by ale viděla o něco raději, kdyby Horák celý projekt elektronických karet zastavil.
Systém elektronických zdravotních knížek IZIP na sebe po čase znovu strhl pozornost asi před dvěma týdny, a to kvůli pochybnostem kolem vlastnictví. Spoluzakladatelé projektu - europoslanci ODS Milan Cabrnoch a Miroslav Ouzký - převedli své akcie na neznámou švýcarskou firmu eHI eHealth International. Podle Cabrnocha to udělali i zbývající akcionáři.
