Praha – Cesta k trojkoaliční vládě Bohuslava Sobotky je volná, celostátní výbor KDU-ČSL přijal poslední nabídku partnerů na posty v budoucím kabinetu. Rozhodnutí ale nebylo jednomyslné, několik členů vedení strany bylo proti. Lidovci tedy obsadí ministerstva zemědělství, kultury a jeden post bez portfeje - chtějí ministra pro vědu, výzkum a inovace. ČSSD, ANO a KDU-ČSL mohou pokračovat v jednání a hledat pro rozdělené resorty konkrétní jména, jasno by chtěli mít do konce roku.
„Celostátní výbor po dvouapůlhodinové intenzivní diskusi nakonec přijal nabídku,“ oznámil 1. místopředseda lidovců Marian Jurečka. Sociální demokraté i hnutí ANO v pátek uvedli, že tato třetí nabídka pro KDU-ČSL by měla zároveň poslední. Její odmítnutí by tak bylo mohlo znamenat konec pokusů o sestavení trojkoalice. „My jsme to nevnímali jako ultimátum, kdyby členové výboru chtěli odmítnout, tak by to udělali bez ohledu na nějaké ultimátum. Dali jsme přednost tomu, aby v České republice znovu byla stabilita, aby skončila tato vláda bez důvěry, vláda Jiřího Rusnoka“ dodal Jurečka.
Lidovcům připadnou ministerstva zemědělství a kultury a jeden post bez portfeje. Ve hře je účast v Legislativní radě vlády, funkce ministra pro národnostní menšiny nebo funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace. Předseda Pavel Bělobrádek uvedl, že strana má zájem o třetí jmenovanou pozici. „Předběžně jsme se s panem předsedou Sobotkou dohodli na tom, že KDU-ČSL by to ministerstvo bez portfeje měla mít pro výzkum, vzdělávání a inovace, čímž se trochu kompenzuje ta naše priorita ministerstva školství,“ řekl Bělobrádek. Jednání o nabídce ministerských postů bylo podle jeho slov velmi bouřlivé.
KDU-ČSL nominuje místopředsedu Mariana Jurečku na post ministra zemědělství a bývalého ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů Daniela Hermana jako šéfa resortu kultury. Předseda strany Pavel Bělobrádek by se měl stát ministrem bez portfeje.
Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka pokládá dnešní rozhodnutí lidovců za realistické a konstruktivní. „Po třech dnech tak padla poslední překážka na cestě k formování již zcela konkrétního personálního složení nové vlády, kterým se nyní může vznikající koalice zabývat,“ řekl.
Po dnešku je podle něj zcela zřejmé, že nová koaliční vláda má v Poslanecké sněmovně jasnou většinu 111 hlasů. Nic tak prý nebrání přípravě definitivního podpisu koaliční smlouvy a následným ústavním krokům prezidenta republiky. „Jsem rád, že se podařilo udržet lidovce na palubě, máme společně s nimi a s ANO připraveni dobrý vládní program, který může nejlépe a nejrychleji prosadit vláda s výraznou stabilní parlamentní většinou,“ uvedl Sobotka.
Zatímco užší vedení KDU-ČSL bylo s nabídkou po včerejšku spokojené, paradoxně největší výhrady měl zřejmě šéf strany Pavel Bělobrádek. „Bavil jsem se se členy předsednictva a tam je jednoznačný souhlas s touto nabídkou. Pro mě je to trochu překvapení, nicméně je to realita. Uvidíme, jak se rozhodne celostátní výbor,“ řekl v pátečních Událostech (Podrobněji zde).
Pojistka ve formě náměstka - lidovci nejsou proti
Sociální demokraté se přesto nechtějí vlivu na ministerstvo zemědělství vzdát a požadují v rezortu svého náměstka. Ten by mimo jiné měl mít na starost činnost Státního pozemkového úřadu - a tedy i vydávání restitučního majetku. Právě pozadí kolem vyrovnání s církvemi se stalo nejvíce kontroverzním předmětem sporu o získání ministerstva. Od zástupců ČSSD a později i hnutí ANO totiž zaznívala obava z příliš „štědrého“ přístupu k restitucím a možného prolomení hranice února 1948. (Více zde)
K přítomnosti náměstka z řad ČSSD by přitom lidovci nemuseli mít výhrady. „Tam, kde koaliční strany nemají ministra, mají své náměstky. To je normální věc a v tom jsme zajedno,“ zmiňuje Bartošek. Lidovci opakovaně tvrdí, že restituce považují právně za schválenou a uzavřenou věc. Případné sporné momenty má podle nich řešit individuálně soud, a nikoliv zákonodárci.
Zastoupení ministerských náměstků jiných stran je sice běžnou praxí, ale v případě sociálních demokratů může jít skutečně o snahu ukočírovat restituční vydávání alespoň v mantinelech, které zákon povoluje. ČSSD není dlouhodobě spokojena hlavně s výší částky, kterou má církev v příštích letech od státu dostat. (Má jít minimálně o 59 miliard korun, s inflací i o několik desítek miliard více.) Na úpravě restitucí navíc do značné míry stavěla i svůj volební program a jako hlavní síla se vehementně stavěla za vznik týmu pro jednání s církvemi.
„Náměstek se vždy musí řídit platnými zákony. Nemůže někomu nařizovat, aby konal dle jeho přání. Samozřejmě bude podléhat ministrovi, a pokud ho nebude poslouchat, tak bude odvolán. Jde jen o to, aby ČSSD měla náhled do té problematiky,“ zmínil v Událostech, komentářích místopředseda ČSSD Milan Chovanec. Bělobrádek už v průběhu pátku naznačil, že náměstek z řad sociální demokracie nebude vadit, pokud to vyváží také účast lidovců v rámci jiných resortů.
Do konce týdne se chtějí lidovci sejít i se zástupci ČSSD a ANO. Mezi svátky by se pak mělo odehrát další jednání, buď o jménech koaliční vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL, nebo o možnosti menšinové vlády. „Budeme čekat tak dlouho, jak bude potřeba. Doufám, že to čekání nebude dlouhé. My jsme deklarovali, že jsme připraveni jednat i o vánočních svátcích,“ dodal zástupce ČSSD Chovanec.
