Dohady končí. Platy politiků vzrostou o necelá tři procenta

Praha - Po několikatýdenních dohadech Poslanecká sněmovna schválila zvýšení platů zákonodárců o 2,9 procenta. Prošel tak návrh z dílny sociální demokracie, která chtěla navázat mzdy politiků na průměrnou mzdu. Základní plat poslance i senátora je od roku 2011 zmrazen, činí 55 900 korun, nově by mělo jít o 57 600; normu ale ještě musí posvětit Senát a do konce roku podepsat prezident.

„Najít elementární shodu bylo velmi složité. Zvítězila umírněná, pragmatická varianta,“ konstatoval předseda vlády Bohuslav Sobotka. „Zvýšení je v intencích růstu platů zaměstnanců veřejného sektoru a je dobré řešení, že se platy ústavních činitelů nezvyšují více, než rostou platy učitelů nebo zaměstnanců ve zdravotnictví. Současně návrh znamená, že se sněmovna nebude muset v příštích letech k platům vracet.“

Pro návrh hlasovalo 102 ze 187 přítomných poslanců, pět jich bylo proti. Zvýšení platů o 2,9 procenta prošlo díky hlasům ČSSD, KSČM, lidovců a devíti poslanců hnutí ANO (hlasování se zdržel Andrej Babiš, Jaroslava Jermanová i Martin Stropnický). Zákon tak prošel vahou opozičních, komunistických hlasů. „Když jsme viděli hlasování vládní strany ANO, tak jsme měli obavu, že usilují o skokové zvýšení o 26 procent,“ uvedl k rozhodnutí komunistů jejich předseda Vojtěch Filip. „Náš návrh neprošel, tak jsme hledali další, který měl nějakou logiku,“ řekl pak šéf lidovců Pavel Bělobrádek, jehož poslanci se také většinově postavili za Hamáčkův návrh.

Schválený návrh předpokládá, že příští rok se budou platy politiků vypočítávat ze základny ve výši 2,25násobku průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře za rok minulý. Další dva roky by se koeficient zvyšoval vždy o desetinu, v roce 2018 by byl 2,5. Pak by se automaticky vrátil zřejmě na konečných 2,75. Kdyby se tak průměrná mzda držela na stejné úrovni, za čtyři roky se poslancům zvednou platy skoro o pět tisíc oproti současnému stavu.

Platy soudců by se měly odvíjet od trojnásobku průměrné hrubé mzdy v nepodnikatelské sféře. Do konce letoška je to 2,75násobek průměrného výdělku za předminulý kalendářní rok. Činí 64 496 korun. Ústavní soud tento způsob výpočtu ale zrušil a uvedl, že by se základna měla vrátit k trojnásobku.

„Dostali jsme se za velký problém a doufám, že jsou platy vyřešeny jednou provždy,“ uvádí předseda sněmovny Hamáček. „Návrh jsem předkládal tak, aby byl systémový, a aby se neopakovala nedůstojná debata o tom, kolik mají poslanci brát a o kolik jim platy vzrostou. Nárůst je nižší, než o kolik byly zvýšeny platy ve státní správě.“

Na tahu je Senát

O výši svých platů rozhodovali poslanci na poslední chvíli a ve hře bylo šest návrhů – od zmražení do roku 2018 po 14procentní nárůst. Jako nejpravděpodobnější se ještě ráno jevila varianta ročního zmražení, což prosazovali lidovci podporovaní hnutím ANO. Nejsilnější vládní strana ale trvala na svém návrhu a pro jakýkoli jiný odmítala hlasovat. Pokud by zákonodárci o svých platech nerozhodli, od Nového roku by došlo k jejich skokovému navýšení o 26 procent, protože vyprší expirace zmražení, kterou nastavila v době krize Nečasova vláda.

Horní komora by mohla novelu schvalovat 18. prosince, aby měl na její posouzení dost času i prezident, řekl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). Předpokládá, že senátoři předlohu schválí nebo umožní její přijetí využitím ústavní možnosti normou se nezabývat – zákon by tak rovnou putoval na Hrad. Sněmovnou přijatý návrh je podle Štěcha „vcelku rozumný“ vzhledem k tomu, že znovu zavádí mechanismus automatické úpravy platů v příštích letech.

Problém by s normou neměl mít ani Hrad. „Pan prezident jasně sdělil, že pro něj je překážkou zvýšení o čtrnáct procent. Označil to za velmi neúměrné a vyslovil se pro nárůst o tři procenta. Ze strany pana prezidenta v tomto směru nebude žádný problém,“ informoval Zemanův tiskový mluvčí Jiří Ovčáček.

Odměny za výkon předsednictví a místopředsednictví
Zdroj: ČT24

Platy zmrazila Nečasova vláda

V České republice jsou platy poslanců a senátorů, stejně jako dalších ústavních činitelů, vázány na platy státních úředníků. Zákon platí od roku 1995, příjem politiků měl být nejprve změněn v roce 2002 novelou zákona o státní službě, který však v původní podobě nikdy nevešel v působnost. Situaci se pokusila změnit i Nečasova vláda, taktéž neúspěšně, a tak platy zmrazila.

Základní plat řadových poslanců a senátorů je dnes 55 900 korun, k tomu je však třeba připočíst příplatky za výkon dalších funkcí. Za pozici místopředsedy výboru se vyplácí odměna 11 400 korun, za předsednictví 22 800. Řadových poslanců je však minimum, jen téměř každý pátý nezastává další funkci. Obdobná situace je i v Senátu. Kromě toho mají poslanci a senátoři právo na náhrady výdajů spojených s výkonem funkce. To se týká především výdajů na reprezentaci, dopravu, asistenty a stravování či ubytování při služebních cestách.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Šumpersku se po čtyřiceti letech začali zbavovat nebezpečného kadmia

Nebezpečné kadmium je v hale na okraji Vikantic na Šumpersku uskladněné od dob socialismu. Nyní se obec po čtyřiceti letech dočkala a jedovatý odpad, jde o více než dvanáct set tun odpadu, začala likvidovat specializovaná firma. O sanaci území se poté postará státní podnik Diamo. Uskladněné kaly obsahují toxické kadmium a další těžké kovy. Nejprve zamíří do středních Čech. Specializovaná firma tam odpad zneutralizuje a pak zhutní pomocí cementu. Zmizí i plechová hala a odborníci budou zkoumat, zda půda pod ní je, či není kontaminovaná.
před 3 hhodinami

Česká firma vyrobí unikátní zaměřovače do bojových vozidel

Tuzemské firmy se podílejí na výrobě nových bojových vozidel pěchoty CV90 pro českou armádu. Třeba přerovská společnost Meopta by měla v příštích letech získat přes dvě miliardy korun za výrobu unikátní zaměřovací technologie vyvinuté ve Švédsku. Střelec díky ní dokáže mířit bez ohledu na pohyb bojového vozidla a palba je rychlejší než u běžných zaměřovacích systémů.
před 3 hhodinami

EK podle dopisu žádá Česko o odklad podpisu smlouvy na Dukovany

Evropská komise (EK) žádá Česko o odložení podpisu smlouvy o stavbě dvou nových jaderných bloků v elektrárně Dukovany. Vyplývá to z dopisu, který českému ministrovi průmyslu a obchodu Lukáši Vlčkovi (STAN) poslal místopředseda Komise Stéphane Séjourné. Premiér Petr Fiala (ODS) nicméně kontroval, že dopis není stanoviskem EK. Podle ministra Vlčka jde pouze o zdvořilostní dopis. Český eurokomisař Jozef Síkela (STAN) situaci okomentuje po úterním jednání se Séjourném.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Setkání Zelenského s Putinem dávám třicetiprocentní šanci, řekla Gregorová

Pirátská europoslankyně Markéta Gregorová odhaduje na třicet procent, že se ve čtvrtek v Istanbulu osobně potkají ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruský vládce Vladimir Putin. Prohlášení šéfa Kremlu o přímých rozhovorech s Ukrajinou a následně i ticho podle ní naznačuje, že šlo jen „o silové řeči, bůhví, na koho namířené“, řekla v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Ruská ekonomika je podle ní v troskách a Putin potřebuje vést válku, příměří tak pro něj nedává smysl. V případě Zelenského se Gregorová domnívá, že návštěvou Istanbulu symbolicky ukáže dobrou vůli jednat.
před 4 hhodinami

Pavel považuje za nezbytné posilování evropského obranného průmyslu

Na Pražském hradě začala dvoudenní konference Evropa jako úkol. Akci zahájil prezident Petr Pavel, který ve svém projevu uvedl, že podporuje prohloubení evropské obranné spolupráce. Nevnímá to jako alternativu k NATO, nýbrž jako alianční evropský pilíř. Za nezbytné považuje posilování evropského obranného průmyslu, jeho hlubší integraci, navyšováni investic do infrastruktury a mobility nebo zjednodušení procesu veřejných zakázek. V úterý pak bude program pokračovat v Černínském paláci.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Soud nepravomocně potrestal insolvenčního správce šesti lety vězení

Soud vyměřil insolvenčnímu správci Václavu Svobodovi z Českých Budějovic šest let vězení. Verdikt je zatím nepravomocný. Jednasedmdesátiletý muž měl v průběhu třinácti let zpronevěřit necelých 67 milionů korun, vyplývá z rozsudku, který získala Česká televize. Způsobenou škodu musí podle soudu Svoboda uhradit. Šance na vrácení peněz je podle nástupce Svobody u jedné z poškozených firem nereálná.
před 8 hhodinami

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina skončí už v roce 2033

Těžba v hnědouhelném lomu Bílina na severu Čech skončí dříve, a to v roce 2033 namísto původně plánovaného roku 2035. Vyplynulo to z jednání ministerstva životního prostředí (MŽP) s polostátní společností ČEZ, řekl v pondělí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše by tím měla skončit i uhelná energetika v Česku. Předpokládá, že půjde o poslední uhelný lom či důl, který se bude zavírat.
před 9 hhodinami

Nejvyšší soud znovu odmítl dovolání družstva Svatopluk v kauze H-Systemu

Nejvyšší soud (NS) znovu odmítl dovolání Stavebního bytového družstva Svatopluk proti verdiktu, na jehož základě zaplatilo osmnáct milionů korun konkurznímu správci H-Systemu Josefu Monsportovi. Rozhodoval podruhé, první odmítavé usnesení zrušil z procesních důvodů Ústavní soud (ÚS). Nové rozhodnutí podle databáze InfoSoud padlo 6. května, výsledek bez dalších podrobností oznámila mluvčí NS Gabriela Tomíčková. Odůvodnění zatím není k dispozici.
před 12 hhodinami
Načítání...