Do vědecké rady ÚSTR míří Pithart i Tůma

Praha – Hlavní rada Ústavu pro studium totalitních režimů schválila dnes 12 členů nové vědecké rady. Do té se vrací historik Vilém Prečan. Členy se stali i bývalý předseda Senátu a historik Petr Pithart (KDU-ČSL), ředitel Ústavu pro soudobé dějiny Oldřich Tůma či francouzská historička žijící ve Vídni Muriel Blaiveová, která dříve usilovala o křeslo ředitelky ústavu. Předchozí vědecká rada se v polovině dubna rozpadla. Na protest proti odvolání bývalého šéfa ústavu Daniela Hermana z ní odešlo všech patnáct členů. Podle některých zaměstnanců instituce bylo odvolání ředitele politicky motivované.

Kandidáty do vědecké rady dnes předložila ředitelka ÚSTR Pavla Foglová hlavní radě této instituce. Rada pak vpodvečer sestavení nového vědeckého panelu odsouhlasila pěti hlasy, hlasování se zdržela Naděžda Kavalírová. 

„Ta jména jsou vskutku skvostná,“ řekla jedna ze členů hlavní rady Emilie Benešová. Většina jmen se obešla bez větších debat, až na Petra Pitharta, o kterém se diskutovalo. „Petr Pithart patřil mezi odpůrce vzniku ústavu,“ připomněla Kavalírová. Nová rada má jen 12 členů, při dalším jednání hlavní rady by se pak měl vědecký panel doplnit o další členy.

Členy nové  vědecké rady se stali kromě Pitharta, Blaiveové nebo Tůmy i historik Zdeňěk Beneš, dánský historik a bohemista Peter Bugge, politolog Ladislav Cabada, politolog Michal Pehr, švýcarský historik Adrian von Arburg, historik a politolog Jan Rataj, politolog Karel Vodička a psycholog a odborník na československý samizdat Tomáš Vrba

Petr Pithart, Oldřich Tůma, Vilém Prečan
Zdroj: ČT24

Vědecká rada se má scházet častěji

Do vědecké rady by se měl kromě toho vrátit i historik Vilém Prečan, který v ní působil už v letech 2009 až 2010. „Do vědecké rady vstupuji proto, aby se vědecká rada stala hrází proti jakémukoli politickému zneužití ústavu,“ řekl dnes v rozhovoru pro ČT24 tento staronový člen vědecké rady. „Ústav se momentálně ocitá v krizi,“ dodal historik, který chce usilovat o to, aby se z ÚSTR stala odborně uznávaná instituce, jež bude usilovat o vědecké popsání nejnovějších dějin.

Ve jmenování historika Prečana a šéfa Ústavu pro soudobé dějiny Tůmy vidí odboráři z ÚSTR problém. „Jsou to trvalí kritici ústavu účelově a především nevystupují seriózním způsobem,“ tvrdí místopředseda odborů ústavu Mirek Vodrážka.

Nová vědecká rada bude muset zřejmě vyvíjet větší iniciativu než ta předešlá. „Chceme, aby se scházeli častěji a podíleli se na nastavení jasné vize a směřování instituce,“ říká první náměstek ředitelky Zdeněk Hazdra. Foglová by chtěla, aby se vědecká rada víc zapojila do bádání a projektů ÚSTR. Nově vytvořená rada by se poprvé měla sejít ještě před prázdninami.

Členové nové vědecké rady ÚSTR

  • Zdeněk Beneš - Profesor českých dějin, vysokoškolský pedagog na Filozofické fakultě UK.
  • Muriel Blaiveová - Historička, dlouhodobě se věnuje i českým a československým dějinám, v současnosti působí na Institutu Ludwiga Boltzmanna ve Vídni. Před třemi lety se ucházela o ředitelské křeslo v ÚSTR. 
  • Peter Bugge - Dánský historik a bohemista. Přednáší české a středoevropské dějiny a českou literaturu na univerzitě v Aarhusu. 
  • Ladislav Cabada - Politolog, vysokoškolský pedagog. V současnosti přednáší v Plzni a na Metropolitní univerzitě Praha. 
  • Michal Pehr - Historik a politolog, pracovník Masarykova ústavu AV ČR. 
  • Petr Pithart - Disident, bývalý český premiér, později předseda Senátu, vysokoškolský pedagog. 
  • Adrian Portmann von Arburg - Švýcarský historik dlouhodobě působící v ČR. Věnuje se dějinám migrací, především vysídlení Němců z českého pohraničí. V současnosti přednáší historii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. 
  • Vilém Prečan - Historik, zabývá se moderními českými dějinami. Stál v čele Československého dokumentačního střediska a jako docent působil na Filozofické fakultě UK. V roce 1998 získal Řád Tomáše Garrigua Masaryka. 
  • Jan Rataj - Historik a politolog, zabývá se moderními českými a čs. dějinami, vyučuje na pražské VŠE, externě působí i v Ústavu českých dějin FF UK. 
  • Oldřich Tůma - Historik, od roku 1992 pracuje v Ústavu pro soudobé dějiny (ÚSD) Akademie věd ČR. Od roku 1998 je jeho ředitelem. 
  • Karel Vodička - Politolog, zabývá se zejména transformací politických systémů středovýchodní Evropy. Od srpna 2010 pracuje na Institutu Hannah Arendtové pro výzkum totalitarismu při Technické univerzitě v Drážďanech. 
  • Tomáš Vrba - Překladatel a novinář, v letech 2004 až 2007 předsedal Radě ČTK. Přednáší literaturu na New York University v Praze a zasedá ve správních radách Nadace Forum 2000 nebo Československého dokumentačního střediska nebo dozorčí radě Divadla Archa.

Patnáctičlenné osazenstvo předchozí rady v dubnu kompletně rezignovalo na protest proti nástupu Foglové a odvolání jejího předchůdce Daniela Hermana. Rada ústavu ho zdůvodnila nespokojeností s jeho prací, podle některých bylo motivované politickými tlaky. „Především se staví odmítavě k té zástupné argumentaci, kterou dala nová rada ústavu,“ uvedl politolog a bývalý předseda vědecké rady ÚSTR Michael Kraus.

Mezi minulými členy patnáctičlenného poradního orgánu ředitele byl například kardinál Miloslav Vlk, historici Michal Lukeš nebo profesor michiganské univerzity Jan Kmenta.

Odchody ale následovala i odvolání. Ve funkci předčasně skončil třeba 1. náměstek Eduard Stehlík nebo ředitelka Archivu bezpečnostních složek (ABS) Zlatuše Kukánová. Napjatá situace v úřadu má dohru i na politické scéně. Podle premiéra Petra Nečase jde o ovládnutí ABS a o to, aby informace z něj neohrozily možnou budoucí vládní spolupráci ČSSD a KSČM. Obě levicové strany se proti tomu ostře ohradily.

Vědecká rada ÚSTR je poradním orgánem instituce, jejímž cílem je zkoumat nestranně dobu nesvobody. Členové vědecké rady se například vyjadřují k výroční zprávě a ročním plánům badatelské a ediční činnosti. Funkce člena vědecké rady je proti funkci člena hlavní rady neplacená. Odvolání Hermana odhalilo spor ODS a ČSSD o směřování instituce, obě strany se navzájem obviňují z politických tlaků. Hlavní radu volí Senát, kde má nyní převahu levice na rozdíl od minulých let, kdy to byla pravice. Do čela ústavu zvolila rada Foglovou na přechodnou dobu, než bude v soutěži vybrán nový ředitel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Žen v záchranných složkách přibývá, u policie dokonce rekordním tempem

Policistky, hasičky nebo záchranářky. Žen v integrovaném záchranném systému přibývá. Nejrychleji roste počet policistek. Jejich podíl se dle dat policejního prezidia za deset let zvýšil z patnácti na dvacet procent. Více je také lékařek u záchranné služby, řídit sanitky ale příliš nechtějí. U profesionálních hasičů pak ženy ve výjezdu zůstávají výjimkou, v celé republice jich slouží aktuálně sedm. I to ale představuje nárůst – do roku 2022 to totiž nebyla ani jedna.
před 2 hhodinami

Česko závazek dát dvě procenta HDP na obranu asi nesplní, u Trumpa má ale výhodu, míní Babiš

Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), zopakoval v neděli zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT) předseda vlády Andrej Babiš (ANO). Tuzemsko má ale podle Babiše výhodu v tom, že je premiér mezi evropskými lídry jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Cesta na Tchaj-wan je hodnotová i pragmatická, řekl před odletem Vystrčil

Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) před odletem na Tchaj-wan řekl, že je jeho cesta hodnotová i pragmatická. Míní, že Česku přinese užitek i autoritu. Ve Vystrčilově delegaci čítající pět desítek členů jsou také podnikatelé a zástupci univerzit. Cesta se koná navzdory tomu, že kabinet pro ni odmítl poskytnout vládní letoun. Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítnutí zdůvodnil tím, že vláda chce dělat pragmatickou, ne hodnotovou politiku.
před 2 hhodinami

Obce žádají spravedlivější podíl z daní. Senátoři se chtějí obrátit na Ústavní soud

Kvůli systému, který mezi obce přerozděluje výnosy z daní, se chce část senátorů obrátit na Ústavní soud. Podle zástupců některých měst současná pravidla zvýhodňují čtyři největší sídla a připravují ostatní samosprávy o stovky milionů korun ročně. Například Liberec každoroční ztrátu vyčíslil na 800 milionů, Olomouc pak na 500 milionů až jednu miliardu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) se případným změnám nebrání, odmítá však negativní dopad na státní rozpočet.
před 5 hhodinami

Do Čech dorazily první bouřky, výstraha platí i pro neděli

Jihozápad Čech odpoledne zasáhly v sobotu první bouřky. Výstraha meteorologů pro Čechy a část Moravy platí pro oba víkendové dny. Doprovázet bouřky může krupobití, přívalový déšť i vítr o rychlosti přes 70 kilometrů za hodinu, vyplývá z výstrahy. V deštích může hlavně v neděli místy spadnout až třicet milimetrů srážek, tedy třicet litrů na metr čtvereční. V důsledku silného větru vyjížděli v sobotu odpoledne hasiči na západě Čech k téměř 20 technickým zásahům, zejména k odstranění stromů. Padající strom na Domažlicku zranil ženu.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Předsedou KSČM se stal Roun, porazil Krajču a vystřídal Konečnou

Novým předsedou KSČM se stal dosavadní stranický mluvčí Roman Roun. Na uzavřeném sjezdu v pražském Top Hotelu podle informací ČTK porazil v sobotu ve druhém volebním kole místopředsedu komunistické strany Milana Krajču. Roun vystřídal v čele KSČM europoslankyni Kateřinu Konečnou. Roun ČTK řekl, že získal 94 delegátských hlasů, Krajča jich obdržel 82.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Úhrady za zdravotní péči mají vzrůst, podmínkou je dalších 25 miliard od státu

Téměř 610 miliard by v příštím roce mohlo být potřeba na zdravotní péči. Počítá s tím i výsledek hlavní části dohodovacího řízení mezi pojišťovnami, nemocnicemi a dalšími poskytovateli péče. Většina jejich zástupců se dohodla na růstu úhrad o dvě až čtyři procenta. Má to ale podmínku – 25 miliard, o které by se státu zvýšily platby za pojištěnce. Ministerstvo financí ale o tomto kroku ještě nerozhodlo.
před 16 hhodinami

Mediálním zákonem od Klempíře už se vláda zabývat nebude, změní současný, řekl ČT Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) ČT řekl, že vláda už se mediálním zákonem předloženým ministrem kultury Otou Klempířem (za Motoristy) kvůli čtyřem stovkám připomínek zabývat nebude. K tomu, abychom převedli financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet, využijeme změnu současného zákona, dodal předseda vlády. Babiš rovněž nevyloučil, že by prezident Petr Pavel nakonec mohl letět na červencový summit NATO do Ankary. Vláda o věci rozhodne 8. června.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami
Načítání...