V očkovacích centrech a ordinacích už je k dispozici letošní vakcína proti chřipce. Ta obsahuje dva nové kmeny, dva zůstávají stejné jako loni. Hygienici doporučují očkování zejména starším a chronicky nemocným lidem, pro které může mít chřipka fatální důsledky. Loni se nechalo v Česku naočkovat zhruba půl milionu lidí, což je ale výrazně méně, než kolik doporučuje Světová zdravotnická organizace (WHO).
Do ordinací už dorazila letošní vakcína proti chřipce, obsahuje dva nové kmeny
Během minulé chřipkové sezony zaznamenali lékaři 664 klinicky vážných průběhů a 250 úmrtí. „Ve valné většině se jednalo o jedince, kteří nebyli očkováni a kteří trpěli nějakým základním chronickým onemocněním,“ vysvětluje hlavní hygienička ČR Eva Gottvaldová.
Loňská chřipková epidemie byla navíc delší než obvykle. Obecně platí, že epidemie může přijít kdykoliv mezi listopadem a dubnem a většinou trvá šest až osm týdnů. Loni ovšem nastupovala už v prosinci a trvala až do března, tedy jedenáct týdnů.
O výsledném mixu kmenů ve vakcíně rozhodují data ze stovky zemí světa
Virus chřipky je velice proměnlivý, proto je třeba vakcínu každoročně upravovat. Světová zdravotnická organizace (WHO) stanovuje složení pro severní a jižní polokouli zvlášť. Vychází přitom z dat z předchozí sezony.
Vzorky od pacientů s chřipkou nejdřív zkoumají experti v národních laboratořích, následně je předávají mezinárodním střediskům WHO. Cílem je vysledovat, které kmeny chřipky jsou zrovna dominantní. „Chřipka je virové onemocnění, virus je velmi variabilní, takže očkování je zaměřeno na ty viry, které jsou v sezoně očekávány,“ vysvětluje Hana Roháčová z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice na Bulovce.
Letos bude očkování tří nebo čtyřvalentní. V třívalentním budou obsaženy dva kmeny typu A - Michigan (H1N1) a Singapore (H3N2) a jeden kmen typu B - Colorado. Ve čtyřvalentním bude navíc ještě kmen typu B - Phuket. Podle Státního zdravotnického ústavu poskytuje čtyřvalentní vakcína širší ochranu vůči cirkulujícím virům chřipky, třívalentní má účinnost nižší.
Vakcína vzniká ve vejcích
Doporučením Světové zdravotnické organizace se musí řídit producenti očkovací látky. Ta většinou vzniká v kuřecích zárodcích. Vědci virus vloží do slepičích vajec, kde ho nechají několik dní množit. Pak ho z vejce izolují a zneškodní. Výsledná vakcína tak obsahuje neaktivní nebo velmi oslabený virus.
„Potom se čistí a testuje. Když se ukáže, že je látka bezpečná, vakcína je připravena k distribuci,“ dodává ředitel kanceláře WHO v Česku Srdan Matić.Než se očkovací látka dostane z laboratoře do zdravotnických zařízení, trvá to zhruba půl roku.
V proočkované komunitě se virus přestává šířit
Proti chřipce by se podle odborníků měli nechat očkovat lidé starší 65 let a chronicky nemocní. Vakcínu ale doporučují i těm, kteří o tyto skupiny pečují. „U starších lidí je to komplikovanější, takže to spíš beru tak, že chráním svoje pacienty, ale samozřejmě i sebe,“ vysvětluje internistka Mariana Nedorostová, proč se pravidelně nechává očkovat. Velká část jejích pacientů je pokročilého věku.
„Pokud je naočkováno hodně lidí, v komunitě by se měl virus šířit poměrně málo nebo by měl být úplně zastaven. Právě to je smyslem očkování,“ dodává lékařka Hana Roháčová. Očkování ale není stoprocentní, účinnost vakcíny se může rok od roku lišit. Navíc závisí i na odolnosti organismu člověka.