Praha - Každý desátý Čech, který je hospitalizován v nemocnici, tam dostane ještě další chorobu, než se kterou se tam původně dostal. Takové nákazy jsou navíc často odolné vůči používaným dezinfekcím nebo antibiotikům. Pobyt v nemocnicích se tak prodlužuje a stojí až dvakrát víc peněz. Podle zdravotnických statistik si déle v nemocnicích poleží až sto padesát tisíc pacientů ročně.
Do nemocnice za vyléčením? Každý desátý tam chytne další chorobu
Typickým příkladem je operace slepého střeva. Místo toho, aby pacient strávil v nemocnici pár dní, si kvůli komplikacím v nemocnici poleží třeba i půl roku. Za komplikacemi jsou často infekce, které pacienta napadly až v nemocnici. I když panují na odděleních JIP či ARO ta nejpřísnější hygienická pravidla, ani tato místa se bakteriím nevyhnou, což potvrdilo i šetření ministerstva zdravotnictví. Podle vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci Věry Melicherčíkové bylo zjištěno, že na chirurgických oborech může být až dvacet procent nákaz, na interně pak až deset procent nákaz.
Nejčastěji infekce vznikají v místech, kde je lidské tělo narušeno - v pooperačních jizvách, kanylách nebo močových katetrech. Nevyhnou se dýchacím cestám a smrtelné jsou ty, které se dostanou do krve. Pacienti, kteří se v nemocnicích nakazí, zůstávají na lůžku v průměru o 16 dní déle, devět procent případů pak končí úmrtím. Nemocniční infekce jsou navíc tak odolné, že ani supersilné dezinfekce nebo léky na ně nezabírají. „Je to celosvětový problém, nikdy nebudou nákazy eliminovány na nulu, nikdy to nebude stoprocentní,“ konstatuje předseda Asociace českých a moravských nemocnic Eduard Sohlich. Hlavní zbraní proti nemocničním nákazám tak zůstává důkladná hygiena zdravotníků i sterilizace pomůcek.
2 minuty
Reportáž Markéty Šenkýřové