Dnešní padesátníci zjistí penzijní věk pár let předem, může být nad 65 lety, oznámilo ministerstvo

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v padesáti letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v pětašedesáti letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Vláda minulý čtvrtek představila svůj balíček opatření k ozdravení státních financí a návrh změn penzí. Výdaje na důchody prudce rostou, systém důchodového pojištění je v propadu. Podle ministra by se bez úprav v budoucnu buď musely vyplácené penze snižovat, odvody a daně zvyšovat, nebo by si stát na důchody musel dál půjčovat.

Ke zmírnění deficitů má přispět odsouvání penzijního věku. Podle záměru by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým bude zrovna 50 let. Kdy budou moci jít do penze, by se tak měli dozvědět nejméně 15 let předem. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku. Dnešní padesátníci svůj penzijní věk zjistí po schválení legislativy, která změny upraví. Budou ho tak vědět jen pár let předem. „Lidem nad 50 let to oznámíme v jeden moment. Někteří se to nedozvědí 15 let předem, to pravda je. Potřebujeme s tím ale začít,“ uvedl Jurečka.

Důchodový věk se posouvá už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Podle nynějšího zákona se má zastavit na 65 letech. V tomto věku jako první do penze půjdou muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte s rokem narození 1965. U matek více dětí by se hranice na 65 let měla dostat postupně do roku 2036.

Od ročníku 1966 se důchodový věk může navýšit

„U lidí od ročníku 1966 se předpokládá, že se může jejich důchodový věk navýšit podle toho, jestli se jejich doba dožití v 50 letech posunula proti generaci roku 1965. Když bude zákon schválen od ledna 2025, teprve pak bude možné něco sdělovat. Předpokládáme, že bude jednorázové sdělení pro sedm či osm ročníků, které mají 50 let,“ upřesnil šéf odboru. Podle něj by se za rok mohl věk posunout nejvýš o dva měsíce.

Podle údajů statistického úřadu měli v roce 2015 padesátiletí muži před sebou v průměru 27,7 roku a ženy 32,6 roku. V roce 2019 to bylo u padesátníků 28,4 roku a u padesátnic 33,3 roku. Za čtyři roky se tak doba dožití padesátníků protáhla o 0,7 roku. Podobně by se tedy nejspíš mohl zvedat i věk nástupu do penze. Covidová epidemie dobu dožití v letech 2020 a 2021 zkrátila. Předloni to bylo u padesátiletých mužů na 26,2 roku a u žen na 31,8 roku.

Věk nástupu do penze a pobíranou částku podle nynějších pravidel  tedy bez zahrnutí chystaných změn – mohou lidé zjistit v důchodové aplikaci IDA. Přihlásit se je možné s elektronickou identitou, a to třeba s bankovní identitou či s datovou schránkou. Ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové eviduje přes dva miliony přístupů do aplikace.

Výdaje na penze nyní tvoří kolem 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu začnou ve 30. letech odcházet nejsilnější ročníky Husákových dětí ze sedmdesátých let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nečekaný trend v programu Erasmus+. Středoškoláky láká Slovensko

Tuzemští středoškoláci stále více využívají program Erasmus+. Nově u nich roste zájem o sousední Slovensko. Tam v loňském roce vyjelo 1860 studentů a učňů, meziročně o 442 víc. Celkově v roce 2025 vyjelo do zahraničí 15 410 studentů středních škol a učilišť, což je o 2748 víc než předloni. Vyplývá to z dat Domu zahraniční spolupráce, který v Česku evropský vzdělávací program Erasmus+ administruje.
před 2 hhodinami

VideoOpozici vadí na sílu prosazované změny jednacího řádu, přijetí se může zkomplikovat

Schvalování změn v jednacím řádu se ve sněmovně ještě může zkomplikovat. Ústavně-právní výbor sice normu poslal do druhého čtení, některým opozičním zákonodárcům ale vadí, že během předkládání úprav nevznikla dohoda napříč dolní komorou. Zástupci koalice namítají, že není na co čekat. Opozice je podle předsedy KDU-ČSL Marka Výborného naopak připravena se tématu věnovat dlouho. „Očekával jsem, že na ústavně-právním výboru před druhým čtením dojde k nějaké shodě, evidentně nedošlo. Koalice to tlačí na sílu a my se tomu budeme bránit,“ avizoval šéf lidovců.
před 2 hhodinami

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
před 3 hhodinami

Turek hrozí Hnutí Duha zásahem do dotací. Aktivisté mají smůlu, vzkazuje

Vládní zmocněnec pro Green Deal a poslanec Filip Turek (za Motoristy) pohrozil na facebooku ekologické organizaci Hnutí Duha zásahem do dotací, o které sdružení žádá ministerstvo životního prostředí. Mluvčí resortu Veronika Krejčí sdělila iRozhlasu, že organizace s žádostí uspěla a peníze jí už byly přiděleny. Podporu má Turek u stranického předsedy a ministra zahraničí Petra Macinky. Ten napsal, že Hnutí Duha považuje bez nějaké větší nadsázky „za teroristickou organizaci“. Kdyby měla být daňovými poplatníky nadále dotována, byl by prý Macinka značně zklamán.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoCesta k důstojnému bydlení je pro lidi bez domova složitá. Může jim ale změnit život

Příchod jara ukončil některé programy pro bezdomovce, které jim pomáhaly zvládnout chladné počasí. Podpůrné organizace ale v práci nepolevují. Lidí na ulici přibývá i mezi staršími a najít důstojné bydlení je pro ně mimořádně náročné. Jednou z takových osob je pan Luboš, který sedm let přespával v lese i na vlakovém nádraží. Nakonec ale podstoupil protialkoholní léčbu a organizace Naděje mu našla dočasné bydlení v azylovém domě. To mu změnilo život. Teď čeká na místo v domově pro seniory. U dalších lidí z azylových domů je ale cílem, aby si našli byt. To se povedlo například klientce Armády spásy Haně, která po deseti letech v azylových domech žije už půl roku v sociálním bytě. Fakt, že důvěra lidi mění, potvrdil i roční experiment odborníků, kteří dali čtyřiceti osobám bez domova sto tisíc korun. Většina z nich částku využila právě k tomu, aby si našla bydlení či práci.
před 14 hhodinami

S Velikonocemi policie tradičně posiluje hlídky, nechybí ani v ulicích

V tuzemsku aktuálně platí zvýšená bezpečnostní opatření. Policie ve větší míře hlídá takzvané měkké cíle – tedy sportovní, kulturní a společenské akce, letiště nebo náboženské objekty. Sbor denně nasazuje po celé republice přes tisíc lidí – včetně hlídek s balistickou ochranou a dlouhými zbraněmi. A důslednější kontroly probíhají i na silnicích kvůli Velikonocím.
před 14 hhodinami

Srážka vlaku s člověkem na Pardubicku omezila provoz na koridoru na Moravu

Na železničním koridoru mezi Prahou a Moravou přerušila v pátek odpoledne provoz srážka vlaku s člověkem, který na místě zemřel. Nehoda na více než hodinu zcela zastavila provoz v úseku Pardubice hlavní nádraží – Přelouč, ve 14:10 byl obnoven po jedné ze dvou kolejí. Zhruba v 15:10 byl provoz opět bez omezení, sdělil mluvčí Správy železnic Martin Kavka. Nehoda se stala krátce před 13. hodinou.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 21 hhodinami
Načítání...