Dnešní padesátníci zjistí penzijní věk pár let předem, může být nad 65 lety, oznámilo ministerstvo

Dnešní padesátníci se svůj věk nástupu do penze dozvědí jen několik let dopředu. Platit by pro ně mělo připravované přepočítávání důchodové věkové hranice podle očekávané doby dožití v padesáti letech jako pro mladší ročníky. Podle předpokladů by tak mohli odcházet do důchodu o něco později než v pětašedesáti letech. Týkalo by se to lidí, kteří se narodili po roce 1966. Chystané změny přiblížili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ředitel odboru sociálního pojištění ministerstva práce Tomáš Machanec.

Vláda minulý čtvrtek představila svůj balíček opatření k ozdravení státních financí a návrh změn penzí. Výdaje na důchody prudce rostou, systém důchodového pojištění je v propadu. Podle ministra by se bez úprav v budoucnu buď musely vyplácené penze snižovat, odvody a daně zvyšovat, nebo by si stát na důchody musel dál půjčovat.

Ke zmírnění deficitů má přispět odsouvání penzijního věku. Podle záměru by se měl nově nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým bude zrovna 50 let. Kdy budou moci jít do penze, by se tak měli dozvědět nejméně 15 let předem. Důchod by měl trvat v průměru 21,5 roku. Dnešní padesátníci svůj penzijní věk zjistí po schválení legislativy, která změny upraví. Budou ho tak vědět jen pár let předem. „Lidem nad 50 let to oznámíme v jeden moment. Někteří se to nedozvědí 15 let předem, to pravda je. Potřebujeme s tím ale začít,“ uvedl Jurečka.

Důchodový věk se posouvá už nyní. U mužů se zvedá o dva měsíce ročně, u žen obvykle o čtyři. Podle nynějšího zákona se má zastavit na 65 letech. V tomto věku jako první do penze půjdou muži, bezdětné ženy a matky jednoho dítěte s rokem narození 1965. U matek více dětí by se hranice na 65 let měla dostat postupně do roku 2036.

Od ročníku 1966 se důchodový věk může navýšit

„U lidí od ročníku 1966 se předpokládá, že se může jejich důchodový věk navýšit podle toho, jestli se jejich doba dožití v 50 letech posunula proti generaci roku 1965. Když bude zákon schválen od ledna 2025, teprve pak bude možné něco sdělovat. Předpokládáme, že bude jednorázové sdělení pro sedm či osm ročníků, které mají 50 let,“ upřesnil šéf odboru. Podle něj by se za rok mohl věk posunout nejvýš o dva měsíce.

Podle údajů statistického úřadu měli v roce 2015 padesátiletí muži před sebou v průměru 27,7 roku a ženy 32,6 roku. V roce 2019 to bylo u padesátníků 28,4 roku a u padesátnic 33,3 roku. Za čtyři roky se tak doba dožití padesátníků protáhla o 0,7 roku. Podobně by se tedy nejspíš mohl zvedat i věk nástupu do penze. Covidová epidemie dobu dožití v letech 2020 a 2021 zkrátila. Předloni to bylo u padesátiletých mužů na 26,2 roku a u žen na 31,8 roku.

Věk nástupu do penze a pobíranou částku podle nynějších pravidel  tedy bez zahrnutí chystaných změn – mohou lidé zjistit v důchodové aplikaci IDA. Přihlásit se je možné s elektronickou identitou, a to třeba s bankovní identitou či s datovou schránkou. Ministerstvo práce podle své mluvčí Evy Davidové eviduje přes dva miliony přístupů do aplikace.

Výdaje na penze nyní tvoří kolem 30 procent státních výdajů. Loni se vyplatilo bezmála 600 miliard korun, letos by to mohlo být zhruba o 90 miliard víc. Deficit důchodového pojištění by mohl činit kolem 80 miliard korun. V příštích letech by mohl stoupnout na několik procent HDP ročně. Do důchodu začnou ve 30. letech odcházet nejsilnější ročníky Husákových dětí ze sedmdesátých let. Ubude pracovníků, kteří na penze přispívají.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku

Odbory ve Strakově akademii vyhlásily na pátek stávku. Upozornit chtějí na riziko destrukce výkonu agend, které se věnují zranitelným skupinám a jejichž pracovníci mají být převedeni ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. O rozhodnutí uspořádat protest informovala odborová organizace Straka v tiskové zprávě. Odboráři před stávkou varovali už ve středu.
10:58Aktualizovánopřed 5 mminutami

Většina zemí EU podpořila prodloužení ochrany Ukrajinců, ale s omezeními, řekl Metnar

Většina zemí EU na jednání v Lucemburku podpořila Českem prosazovaný návrh, aby byla dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky prodloužena po roce 2027, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost, řekl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Zástupci Evropské komise následně po diskusi se státy uvedli, že půjdou touto cestou a s návrhem potřebného opatření přijdou do července letošního roku.
před 10 mminutami

Sněmovna navrhla vyznamenat mimo jiné Zemana

Na udělení nejvyššího státního vyznamenání sněmovna navrhla prezidentu Petru Pavlovi jeho předchůdce ve funkci Miloše Zemana. Mezi poslaneckými adepty na toto ocenění opět figurují také třeba spisovatel Milan Kundera či někdejší ministr zahraničí Jaroslav Šedivý. Opoziční a koaliční poslanci se ještě předtím přeli kvůli nepřítomnosti členů vlády při písemných interpelacích. Na projednávání poslaneckých dotazů dorazil dopoledne jen ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Odpoledne pak byly na programu ústní interpelace.
05:27Aktualizovánopřed 17 mminutami

Budoucí šéf armády Hlaváč představil Pavlovi své priority, prezident ho podpořil

Budoucí náčelník generálního štábu Miroslav Hlaváč představil ve čtvrtek prezidentovi Petru Pavlovi své priority. Patří mezi ně například dokončení těžké brigády. Novinářům po setkání řekl, že ho Pavel podpořil. Termín jmenování mu ale zatím nesdělil. Nejzazší datum převzetí funkce připadá na 30. června, respektive 1. července. Stejný termín navrhuje i vláda. Ve funkci Hlaváč vystřídá Karla Řehku.
15:45Aktualizovánopřed 52 mminutami

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
před 2 hhodinami

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
09:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
před 2 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 3 hhodinami
Načítání...