Praha - Bývalý disident a evangelický kněz Jan Šimsa, kterého před 30 lety brněnský soud z politických důvodů poslal do vězení, by měl být rozhodnutím Ústavního soudu (ÚS) plně rehabilitován. Na začátku 90. let soudy rehabilitovaly přes 200 tisíc lidí. Šimsovi, který dostal za svůj boj s komunismem mezi prvními i prezidentský řád TGM, ale jeho prohřešek nesmazaly. ÚS tak zrušil nedávný verdikt Nejvyššího soudu a případ vrátil k novému projednání.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil podal v loňském roce stížnost pro porušení zákona k Nejvyššímu soudu. Ten ji ale zamítl. Podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga městský i krajský soud neporušily zákon a důkazy zhodnotili řádně. Ústavnímu soudu ale takové odůvodnění nestačilo. „Mám velmi dobrý pocit, že se tím někdo pořádně zabýval,“ řekl Šimsa.
„Nejvyšší soud vycházel jenom z trestního spisu tak, jak ho měl před sebou. Nerozpoznal kontext, při kterém k “výrobě„ toho případu došlo,“ upřesnila soudkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Podle ní si měl opatřit třeba materiál popisující perzekuci Českobratrské církve evangelické i Jana Šimsy samotného. Nyní bude muset Nejvyšší soud rozhodnout v souladu s nálezem Ústavního soudu.
„Na té kauze je vidět, že je potřeba posuzovat ty činy podle nějakého dobového kontextu a ne čistě formálně,“ myslí si historik Petr Blažek. Šimsa podepsal v roce 1977 Chartu, za necelý rok se dostal na 8 měsíců za mříže, když bránil manželku, které chtěl při domovní prohlídce příslušník státní bezpečnosti vzít dopis od rodinného přítele filosofa Jana Patočky.
Po listopadu byli ospravedlněni jen ti, kteří se postavili komunismu bez použití násilí. Třeba tím, že překročili státní hranice. Ti, kteří se rozhodli zapojit i sílu se dodnes dovolávají spravedlnosti. Počítají se na desítky, úspěch mají jen někteří.
Definitivně by pohled na prohřešky z dob komunismu mohl vyřešit nově připravovaný zákon o uznání 3. odboje. Ten totiž počítá i s ospravedlněním těch, kteří ještě plně rehabilitováni nebyli.
